Úvod
V lidské historii se průběžně setkáváme s fenoménem ukládání pokladů – tzv. depotů – do půdy. Depoty se mohou skládat z jakýchkoli cenností zejména kovové povahy, které dobře drží hodnotu a hůře podléhají zkáze. Ve světě bez důvěryhodného bankovního systému představuje ukládání do země nejjednodušší formu ochrany nashromážděného majetku (např. Andrews 2019; Mairat et al. 2022; Rovelli 2012). V zavedené archeologické literatuře panuje tendence spojovat ukládání depotů s pohnutými, násilnými časy (Lutovský 2001: 57; Turčan 2012: 41-46).
K uložení pokladů bylo v raném středověku využíváno široké palety prostředků, a to jak trvanlivých nádob z keramiky, kamene či kovu, které se dobře zachovávají, tak méně trvanlivých organických řešení, jakými jsou textilní a kožené váčky, vaky a lahve, dřevěné, dýhové a kůrové krabičky a truhličky, nádoby ze soustruženého dřeva či vosku (Andrews 2019: 177-190; Graham-Campbell 1995: 59-60; Hatz 1974: 82; Ingvardson 2025: 160; Korzuchina 1954: 10; Myrberg 2009a: 161; Stenberger 1958: 237; Tõnisson 1962: 263; Wiechmann 1996: 102-7; konkrétní příklad viz Vlasatý 2024).
Svérázným a nepříliš známým příkladem schránek jsou odolné tělesné části zvířat. Středověký člověk byl schopen uschovat své cennosti v parohové schránce (Overbeck – Bierbrauer 1979; Pfister 1844), kravské kosti (Andrews 2019: 187), kravském kopytu (Metcalf 1977: 3, 33) a kravských rozích. Právě kravské rohy budou předmětem našeho dalšího zájmu. Souhrnné zpracování tohoto fenoménu totiž chybí (nejdelší pojednání nabízí Graham-Campbell 1995: 59-60; Hatz 1974: 82; Stenberger 1958: 239; Wiechmann 1996: 105) a rohové schránky nejsou zmíněné v některých důležitých monografiích posledních let (např. Gruszczyński 2019). Studium depotů v rozích přitom ukazuje pozoruhodnou škálu dobového uvažování a staví mediálně zajímavé rohy do poněkud jiného světla.

Obr. 1: Přibližná rekonstrukce depotu v rohu.
Autoři: Søren Cyr a Kolla Kǫttr.
Popis fenoménu
Kravské rohy jsou široce dostupné a levné produkty živočišné výroby, které jsou mimořádně odolné proti mechanickému poškození, jsou voděodolné, dobře drží kapaliny a sypké materiály. Z toho důvodu se jen drobně povrchově opracované skvěle hodily k výrobě picích a troubicích rohů (Petersen 1951: 396-400), ale také jednoduchých schránek na cennosti, pouzder na potraviny, dochucovadla, inkoust, olej, písek, zrno, vodu, později též střelný prach (Frantzen 2014: 77; MacGregor 1985: 154). Rohy se současně užívaly jako držáky na brousky, jež bylo třeba vlhčit (Spurkland 2005: 32-3), jako plničky klobás (Mårtensson 1976: 239; Serra – Tunberg 2017: 97), hudební nástroje (Serning 1966: Pl. 5.15), jako keramické kukačky, naběračky, kladívka, ochrana prstů (Hardwick 1981: 67-72), ke kojení (Sága o Ynglinzích 25) a podobně. Nacházíme-li v raně středověkých hrobech nezdobené rohy, je v podstatě nemožné určit funkci obvykle silně poničeného rohu. Rohy mohly být pro ukládání pokladů voleny i proto, že jsou relativně nenápadné.
Ukládání depotů do rohů se zdá být geograficky i chronologicky poměrně rozšířeným fenoménem. V níže představeném katalogu jsme shromáždili nejméně 25 depotů z území České republiky, Dánska, Estonska, Spojeného království a Švédska. Organická složka takových depotů se zachovává pouze ve vřesovitých regionech (Andrews 2019: 187), a tak depoty v rozích přirozeně nacházíme zejména v pásu od Britských ostrovů přes Skandinávii po Pobaltí, avšak nález z České republiky naznačuje, že může jít o celoevropskou praxi. Přesto se zdá, že v distribuci existuje určitá regionalita – kupříkladu je vůbec neznáme z kontinentálních karolinských depotů (viz Haertle 1997) a autor nebyl schopen najít jediný příklad depotu v rohu z území Polska a Ruské federace.
Do katalogu byly vybrány depoty, které lze chronologicky zařadit do období od konce 10. po konec 15. století. Autor přes veškerou snahu nenašel depoty v rozích, které by byly datovány před 10. století. Vysoký počet na konci 10. a v 11. století je daný obecně vysokým počtem depotů v tomto období (Hatz 1974: 647). Ukládání v rozích pokračovalo přinejmenším do 18. století, o čemž svědčí celkem pět depotů, které v katalogu nefigurují: v rohu z Fjälebo ve švédském Hallandu (SHM 5760) bylo uloženo 15 mincí z let 1563-5 (Månadsblad 1876: 317), ve skotském Dumfries byl roku 1768 nalezen roh s depotem stříbrných a zlatých mincí z 16. století (Lindsay 1845: 260), depot ze skotského Braeside obsahoval 60 mincí a byl uložen zřejmě v 70. letech 16. století (Holmes 2006: 47; Metcalf 1977: Kat. č. 242), v rohu ze švédské Troedsbergy (SHM 8981) s datací do let 1676-1705 se nacházelo 15 mincí a dvě opaskové přezky (Månadsblad 1891: 155) a roh z irského Sleaty, jež byl schován mezi došky, bylo uloženo asi 400 mincí z 16.-18. století (Archibald 1975: Kat. č. 409).

Obr. 2: Autorské návrhy způsobů uzavření rohů.
Autor: Diego Flores Cartes.
V podstatě všechny depoty v rozích byly nalezeny náhodně a neodborně, zpravidla v souvislosti se zemědělskou činností 18.-20. století. Jelikož kovová složka depotů – stříbrné mince, nasekané šperky, ingoty a podobně – byla pro nálezce důležitější, většina rohů byla nenávratně ztracena, aniž bychom získali jakékoli poznatky o jejich strukturálních detailech. Pokud byl depot rozsáhlé povahy, mohl být uložen do dvou rohů. Stříbro mohlo být uvnitř rohu zabaleno do kusu textilie (Graham-Campbell 1995: 151), případně celé rohy mohly být obaleny textilem (Graham-Campbell 1995: 101). Rohy nebyly zdobené, ale mohly být opatřeny víkem, které poklad chránilo. Víka jsou u picích rohů napříč historií poměrně neobvyklá a musí jít o specifický rys schránek (viz Magerøy 1987; Olrik 1909). V jednom případě je popsáno organické víko, které bylo připevněno pantem (Stenberger 1958: 239). Podobná víka jsou známa z raně středověké ikonografie, jež zobrazuje rohy na inkoust (např. Historisches Archiv der Stadt Köln, HAStK 7010 312, f. 110r; Mans, BM 0263, f. 10v), a současně je známe z novověkých rohových schránek (Hardwick 1981: 68) i z raně středověkých dřevěných, parohových a kovových schránek (Hochmanová-Vávrová 1962: Tab. XI.10; Steuer 1997: Abb. 14a; Wicker 2020). Škála způsobů uzavírání rohů mohla být výrazně širší: víčko zapadající do otvoru, víčko překrývající ústí rohu, destička vložená do zářezu v rohu (viz Hardwick 1981: 68) a podobně. V jednom případě byla použita zátka z tlusté olověné destičky (Wiechmann 1996: 105). Zda rohy uvnitř mohly být členěny přihrádkami jako u novověkých rohů, nevíme (viz Hardwick 1981: 68).

Obr. 3: Víčka kalamářů z rohů v ikonografii 10.-12. století.
Vlevo: víčko připevněné řemínkem. Historisches Archiv der Stadt Köln, HAStK 7010 312, f. 110r.
Vpravo: roh překrytý víčkem. Mans, BM 0263, f. 10v.
Myrberg zastává názor, že ukládání depotů do kravských rohů mohlo mít určitou symbolickou úlohu, která se projevovala na úrovni „plodnosti, hojnosti a znovuzrození“ (Myrberg 2009b: 137). Tato představa může být založena na podobnosti s antickým motivem rohu (cornūcōpia). Aniž bychom chtěli symbolickou úroveň plně zavrhnout, chronologické a geografické rozšíření spíše nahrává tomu, že hlavním hnacím motorem ukládání do rohů byla potřeba kvalitního, nenákladného a nenápadného uschování velkého množství cenností.
Nakolik je nám známo, o vložení zlatého pokladu do rohu existuje jediné písemné svědectví. Staroseverské dílo Jazyk básnický, které ve 13. století zapsal Snorri Sturluson, v 54. kapitole popisuje původ výrazů „setba Tyčky“ a „setba Fýriských polí“ jakožto básnických opisů pro zlato. K výkladu používá příběh ze 6. století, kdy se dánský král Hrólf Tyčka dopravil ke švédskému králi a nevlastnímu otci Aðilsovi do Uppsaly, aby z něj vymohl platbu za pomoc při předchozí válečné kampani. Král Aðils se však Hrólfa neúspěšně pokusil zabít, načež se Hrólf zmocnil dědičného pokladu švédských králů a rohu plného zlata (dýrshorn fullt af gulli) a začal koňmo prchat ke svým lodím. Když byl následně pronásledován, Hrólf zlato postupně odhazoval, aby muže donutil zastavit a sbírat cennosti. Touto důmyslnou lstí král Hrólf vyvázl životem. Ačkoli jde o unikátní popis transport zlatého pokladu v rohu, je potřeba mít na paměti, že autor zde vytváří příměr k zemědělci, který seje zlato z rohu jako zrno.
Mapa 1: Geografická distribuce středověkých depotů v rozích.
Katalog
Česká republika
- Ochoz u Zbonína, Česká republika
Roku 1938 nalezený depot 196 mincí, který byl uložen v kravském rohu. Datace směřuje do 60. let 15. století.
Literatura: Kolář 1983; Nohejlová-Prátová 1956: Kat. č. 2833.
Dánsko
- Blykobbegård, Bornholm, Dánsko
Depot, objevený roku 2017, se skládá ze dvou částí: jedna byla uložena v nezachovaném rohu (patrném z negativu), druhá v koženém vaku. Celková váha stříbra 542 g. Deport uložen nejdříve v letech 1018-1020.
Literatura: Ingvardson 2025: 161-3, 245, Tab. 7.1.

Obr. 4: Depot z lokality Blykobbegård.
Zdroj: Ingvardson 2025: Fig. 7.1.
- Klim, Jutsko, Dánsko
Depot nalezen roku 1896. V rohu bylo uloženo 43 mincí o váze 160 gramů. Depot byl uložen po roce 1332.
Literatura: Andrews 2019: 187; Jensen et al. 1992b: 117, Kat. č. 176.
- Tornegård, Bornholm, Dánsko
Depot byl objeven roku 1846 během orby. Obsahoval 117 stříbrných předmětů a byl uložen v letech 1047-1060.
Literatura: Ingvardson 2025: 280, Tab. 7.1; Jensen et al. 1992a: 205-7, Kat. č. 12; Skovmand 1942: 163.

Obr. 5: Fragment rohu z lokality Tornegård. Zdroj: Jensen et al. 1992a: 207.
Estonsko
- Loosi, Võrumaa, Estonsko
Depot, nalezený roku 1871, se skládal ze šperků a sedmi set mincí, které byly uložené do rohu. Nález je datován do 14. století.
Literatura: Tõnisson 1962: 200, 263, Kat. č. 97.
Německo
- List, Sylt, Německo
Pozoruhodný depot, objevený roku 1937, čítal 616 kompletních a 155 neúplných mincí, další fragmenty stříbrných polotovarů a šperků. Depot byl uložen do fragmentárně zachovaného rohu, který měl zátku z tlusté oválné destičky z olova. Je možné, že zátka disponovala nějakou formou zapínacího mechanismu, např. pomocí drátů. Datováno 1. čtvrtiny 11. století.
Literatura: Koehn 1975: 64-5; Wiechmann 1996: 105, Kat. č. 16.

Obr. 6: Fragmenty rohu a kresba destičky z lokality List.
Zdroj: Wiechmann 1996: Taf. 8, 95.
- Lübeck, Německo
Roku 1975 byl ze studny vyzvednut menší poklad, který obsahoval roh naplněný 153 mincemi. Nejmladší mince pocházela z roku 1492.
Literatura: Ahlers 1980; Graßmann – North 1988.

Obr. 7: Roh z Lübecku. Zdroj: Graßmann – North 1988.
Spojené království
- Caldale, Orkneje, Spojené království
Ztracený depot, nalezený roku 1774, sestával ze dvou rohů, více než 300 mincí a vedle umístěných náramků.
Deponován asi v letech 1032-1040.
Literatura: Graham-Campbell 1978: 123; 1995: 24, 53, 96-7.

Obr. 8: Depot z lokality Caldale. Zdroj: Graham-Campbell 1995: Pl. 1b.
- Castle Enigan, Severní Irsko, Spojené království
Roku 1814 dělník nalezl roh, který obsahoval zhruba 200 mincí. Roh byl uložen ve 14. století.
Literatura: Seaby 1955: Kat. č. 18-19.
- Cockey Moor, Lancashire, Spojené království
Roh, objevený roku 1822, obsahoval 60 mincí v kravském rohu. Roh byl do země uložen po roce 1413.
Literatura: Archibald 1977: 131, Kat. č. 334; Andrews 2019: 187.
- Durisdeer, Skotsko, Spojené království
Depot objevený v rozmezí let 1815-1820, který obsahoval přes 1000 mincí a který byl uložen do rohu. Datován do let 1280-1360.
Literatura: Metcalf 1977: Kat. č. 75.
- Garthsbanks, Shetlandy, Spojené království
Depot, který byl objeven roku 1830 během orby, sestával z rohu plného menších stříbrných předmětů a separátně uložených náramků. Roh byl obalen textilií. K uložení došlo v letech 991-1000.
Literatura: Graham-Campbell 1978: 122-3; 1995: 12, 23, 100-1.
- Jedburgh (Swinnie), Skotsko, Spojené království
Depot, který byl nalezen před rokem 1845 v rohu. Uložen po roce 1424.
Literatura: Metcalf 1977: Kat. č. 166.
- Lews Castle, Vnější Hebridy, Spojené království
Roku 1988 byl objeven depot mincí, nasekaných náramků a broží (celkem 42 kusů) o celkové váze skoro 263 gramů. Byl zabalen do lněné textilie plátnové vazby a umístěn do rohu. Nález je datován mezi roky 990 a 1040.
Literatura: Blackburn 1995; Graham-Campbell 1995: 52, 147-152.

Obr. 9: Depot z lokality Lews Castle. Zdroj: Graham-Campbell 1995: Fig. 59.
- Machrie, Isle of Arran, Spojené království
Depot byl objeven roku 1850 a sestával z nejméně 120 mincí a nejspecifikovaného množství ingotů a sekaného stříbra. Dle novinového článku z doby nálezu dělníci narazili na roh, který rozbili vrhnutím na zem, čímž odhalili stříbrný poklad. Uložení se předpokládá zhruba v letech 970-980.
Literatura: Graham-Campbell 1995: 104; Pagan 2014: 426.
- Malton, East Yorkshire, Spojené království
Detaily neznámé. Vrcholně či pozdně středověká datace.
Literatura: Andrews 2019: 187.
- Monkstown, Severní Irsko, Spojené království
Roku 1903 byl nalezen roh, který obsahoval 153 mincí. K uložení došlo v 2. pol. 14. století, zřejmě před rokem 1395.
Literatura: Seaby 1955: Kat. č. 8.
- Park Llewellyn, Isle of Man, Spojené království
Roh, objevený roku 1835, obsahoval nejméně 10 mincí. Uložen kolem roku 1031.
Literatura: Archibald 1977: 129, Kat. č. 320.
- Thornhill (farnost Morton), Skotsko, Spojené království
Depot, který byl objeven roku 1866 v rohu. Datován do let 1280-1360.
Literatura: Metcalf 1977: Kat. č. 95.
Švédsko
- Bosarve, Gotland, Švédsko
Poklad (SHM 22468) nalezen roku 1939. Stříbrné zlomky a 417 mincí bylo uloženo v rohu a jedné keramické nádobě. Celková váha stříbra skoro 674 gramů. K uložení zřejmě došlo v letech 1060-1070.
Literatura: Hatz 1974: 82, Kat. č. 171; Stenberger 1947: Kat. č. 521.
- Föra, Öland, Švédsko
V lokalitě Rävgräva bylo v průběhu 19. a 1. pol. 20. století nalezeno množství depotů stříbrných mincí (kat. č. SHM 8513, 10957, 20390, 23289), které jsou považovány na zlomky jednoho depotu, který byl uložen po roce 1039/1046. Kolem roku 1813 došlo k objevu rohu i s mincemi, ale tato složka depotu byla prodána jistému zlatníkovi.
Literatura: Hatz 1974: 82, Kat. č. 106; Lindberger 2006: 20; Stenberger 1933: 78.
- Hulte, Gotland, Švédsko
Depot (SHM 5362) nalezen roku 1874. Ve fragmentárně zachovaném rohu bylo uloženo asi 455 a zlomkovité stříbrné šperky. Uložen zřejmě v letech 990-1000.
Literatura: Hatz 1974: 82, Kat. č. 40; Stenberger 1947: Kat. č. 115.
- Hörningsholm, Södermanland, Švédsko
Depot (SHM 3535) nalezený roku 1866. Kusy stříbrných šperků a 116 mincí uložené do rohu, a to po roku 1044.
Literatura: Hatz 1974: 82, Kat. č. 231.
- Lagmansberga, Östergötland, Švédsko
Roku 1874 byl nalezen depot (SHM 5379) obsahující roh a 2069 mincí, přičemž poslední vyražené kusy jsou datovány do let 1275-1290. O rok později byl na témže místě nalezen další roh s 54 mincemi se stejnou datací (SHM 5636).
Literatura: Malmer – Wiséhn 1982: 19; Månadsblad 1875: 195; Thordeman 1936: 27, 69, Kat. č. 47-8.
- Sandes, Gotland, Švédsko
Depot (SHM 4557) objeven roku 1871. Stříbrné zlomky šperků a 118 mincí byly uloženy do fragmentárně zachovaného rohu, který byl uložen zřejmě kolem roku 1000.
Literatura: Hatz 1974: 82, Kat. č. 386; Stenberger 1947: Kat. č. 206.
- Tingby, Småland, Švédsko
Roku 1872 byl nalezen depot (SHM 4858), který byl zčásti uložen do rohu a který sestával ze šperků a 3882 mincí. Deponován kolem roku 1200.
Literatura: Myrberg 2009a: 161.

Obr. 10: Depot z lokality Tingby. Zdroj: katalog SHM.
- Uddeby under Gustavsvik, Värmland, Švédsko
Depot (SHM 6619) z roku 1880 obsahoval 90 mincí, fragmenty stříbrných šperků a špici rohu. Do země byl poklad uložen po roce 1018.
Literatura: Hatz 1974: 82, Kat. č. 22.

Obr. 11: Depot z lokality Uddeby Gustavsvik. Zdroj: katalog SHM.
- Ytlings, Gotland, Švédsko
Depot (SHM 9533) nalezen roku 1894. Nálezce podal výpověď, že depot stříbrných zlomků šperků a přes 600 mincí byl uložen do dvou dobře zachovaných rohů, které byly opatřené víky z rohu nebo podobného materiálu. Víka byla připevněna pomocí pantů ze slitiny mědi. Nálezce odevzdal kovovou složku pokladu, rohy bohužel nechal zetlít. Depot uložen zřejmě kolem roku 1000.
Literatura: Hatz 1974: 82, Kat. č. 91; Stenberger 1947: Kat. č. 413; Stenberger 1958: 239.
Poděkování
Autor vyjadřuje vděčnost Mateuszovi Boguckému (Archeologický institut Polské akademie věd), Simonu Couplandovi (Univerzita Cambridge), Larsu Grundvadovi (Muzeum Sønderskov) a Ny Björnu Gustafssonovi (Švédský národní památkový úřad) za konzultaci a zaslání důležité literatury. Zmínit musíme rovněž Diega Florese Cartese, který je autorem kreslené grafiky. S vizualizací významně pomohli reenactoři Søren Cyr a Kolla Kǫttr, kteří pro účely článku vytvořili fotografie, jež můžete shlédnout v následujícím odkazu:

Pevně věříme, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte nám napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu, Buymeacoffee, Revolutu nebo Paypalu.
Bibliografie
Prameny
Jazyk básnický = Jazyk básnický. In: Snorri Sturluson. Edda a Sága o Ynglinzích. Přel. Helena Kadečková, Praha 2003, 102–144.
Sága o Ynglinzích = Sága o Ynglinzích. In: Snorri Sturluson. Edda a Sága o Ynglinzích. Přel. Helena Kadečková, Praha 2003, 145–191.
Literatura
Ahlers, Olaf (1980). Ein kleiner Münzschatzfund vom Schrangen zu Lübeck. In: Lübecker Schriften zur Architektur- und Kulturgeschichte 3, 161-164.
Andrews, Murray (2019). Coin Hoarding in Medieval England and Wales, c.973-1544. Behaviours, motivations, and mentalités, Oxford.
Archibald, M. M. (1975). Mediaeval and Modern Hoards. In: Coin Hoards, Vol. I, London, 85-110.
Archibald, M. M. (1977). Mediaeval and Modern Hoards. In: Coin Hoards, Vol. III, London, 123-184.
Blackburn, Mark (1995). Two Norman Deniers from the Stornoway Hoard 1988-90. In: The Numismatic Chronicle 155, 334-337.
Frantzen, A. J. (2014). Food, Eating and Identity in Early Medieval England, Woodbridge.
Graham-Campbell, J. A. (1978). The Viking-age silver and gold hoards of Scandinavian character from Scotland. In: Proceedings of the Society of Antiquaries of Scotland 107, 114–135.
Graham-Campbell, James (1995). The Viking-age Gold and Silver of Scotland (AD 850-1100), Edinburgh.
Graßmann, Antjekathrin – North, Michael (1988). Münzen und Münzschatzfunde aus der Lübecker Innenstadt. In: 25 Jahre Archäologie in Lübeck: Erkenntnisse von Archäologie und Bauforschung zur Geschichte und Vorgeschichte der Hansestadt, Bonn, 149-151.
Gruszczyński, Jacek (2019). Viking Silver, Hoards and Containers: The Archaeological and Historical Context of Viking-Age Silver Coin Deposits in the Baltic C. 800-1050, London – New York.
Haertle, C. M. (1997). Karolingische Münzfunde aus dem 9. Jahrhundert, Köln.
Hardwick, Paula (1981). Discovering Horn, London.
Hatz, Gert (1974). Handel und Verkehr zwischen dem Deutschen Reich und Schweden in der späten Wikingerzeit. Die deutschen Münzen des 10. und 11. Jahrhunderts in Schweden, Lund.
Hochmanová-Vávrová, Věra (1962). Velkomoravské pohřebiště ve Starém Městě „Na valách“. Výzkum v letech 1957–1959. In: ČMMZ, vědy společenské XLVII, 201–270.
Holmes, N. M. MaQ. (2006). Scottish Coins in the National Museums of Scotland, Edinburgh. Part I, 1526-1603, Oxford.
Ingvardson, G. T. (2025). The Hoarding Vikings, Abingdon – New York.
Jensen, J. S. et al. (1992a). Katalog over skattefundene 1-76 indtil ca. 1241. In: Jensen, J. S. et al. (eds). Danmarks middelalderlige skattefund c.1050-c.1550. Del 1. Indledning. Fundkatalog c.1050-c.1241, København, 185-312.
Jensen, J. S. et al. (1992b). Katalog til skattfundene 77-327 indtil ca. 1241-ca. 1550. In: Jensen, J. S. et al. (eds). Danmarks middelalderlige skattefund c.1050-c.1550. Del 2. Fundkatalog fra c.1241-c.1550. Registre, København, 13-288.
Koehn, Henry (1975). Sylt. Ein Führer durch die Inselwelt, Berlin – New York.
Kolář, Ondřej (1983). Nález mincí z Ochozu u Zbonína, o. Písek. In: Numismatický sborník 16, 132–134.
Korzuchina 1954 = Корзухина, Г. Ф. (1954). Русские клады IX–XIII вв., Москва – Ленинград.
Lindberger, Elsa (2006). Uppsala University Coin Cabinet. Anglo-Saxon and later British Coins, Uppsala.
Lindsay, John (1845). A View of The Coinage of Scotland With Copious Tables, Lists, Descriptions, And Extracts From Acts Of Parliament, Cork.
Lutovský, Michal (2001). Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha.
Pagan, Hugh (2014). The 1699 Port Glasgow Hoard. In: Naismith, Rory et al. (eds). Early Medieval Monetary History. Studies in Memory of Mark Blackburn, Ashgate, 413-426.
Petersen, Jan (1951). Vikingetidens redskaper, Oslo.
Pfister, J. G. (1844). Money-Horn of the Ninth Century. In: Archaeologia XXX, 551-2.
Mairat, Jerome et al. (2022). Coin Hoards and Hoarding in the Roman World, Oxford.
MacGregor, Arthur (1985). Bone, Antler, Ivory & Horn The Technology of Skeletal Materials Since the Roman Period, London.
Magerøy, E. M. (1987). Islandske drikkehorn med middelalderskurd, Reykjavík.
Malmer, Brita – Wiséhn, Ian (1982). Sveriges mynthistoria. Landskapsinventeringen 1 – Myntfynd från Östergötland, Stockholm.
Metcalf, D. M. (1977). Coinage in medieval Scotland (1100-1600). The 2. Oxford Symposium on Coinage and Monetary History, Oxford.
Månadsblad 1875 = Gärvor till Statens Historiska Museum och Kongl. Myntkabinettet år 1874. In: Månadsblad 1875, Vol. 48, Stockholm.
Månadsblad 1876 = Från Akademiens sammankomster. In: Månadsblad 1876, Vols. 55-56, Stockholm.
Månadsblad 1891 = Statens Historiska Museum och k. Myntkabinettet. Samlingarnas tillväxt oktober – december. In: Månadsblad 1891, Vols. 238-240, Stockholm.
Mårtensson, A. W. (1976). Uppgrävt förflutet för PKbanken i Lund. Archaeologica Lundensia VII, Lund.
Myrberg, Nanouschka (2009a). The social identity of coin hoards: an example of theory and practice in the space between numismatics and archaeology. In: Von Kaenel, Hans-Markus – Kemmers, Fleur (eds.). Coins in context I: New perspectives for the interpretation of coin finds. Colloquium in Frankfurt a.M., October 25-27, 2007, Mainz, 157-171.
Myrberg, Nanouschka (2009b). The Hoarded Dead : Late Iron Age silver hoards as graves. In: Back-Danielsson, Ing-Marie et al. (eds.). Döda Personers Sällskap: Gravmaterialens identiteter och kulturella uttryck, Stockholm, 131-145.
Nohejlová-Prátová, Emanuela (1956). Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl, Praha.
Olrik, Jørgen (1909). Drikkehorn og sølvetøj fra middelalder og renaissance, København.
Overbeck, Bernhard – Bierbrauer, Katharina (1979). Der Schatzfund von Ilanz 1811. In: Archäologie der Schweiz 2, 119-125.
Rovelli, Alessia (2012). Coinage and Coin Use in Medieval Italy, Ashgate.
Seaby, W. A. (1955). Medieval coin hoards in North-East Ireland. In: The Numismatic Chronicle and Journal of the Royal Numismatic Society, Sixth Series, Vol. 15, No. 45, 161-171.
Serning, Inga (1966). Dalarnas järnålder, Stockholm.
Serra, Daniel – Tunberg, Hanna (2017). An Early Meal – A Viking Age Cookbook, Furulund.
Skovmand, Roar (1942). De danske Skattefund fra Vikingetiden og den ældste Middelalder indtil omkring 1150. In: Aarbøger for nordisk oldkyndighed og historie 1942, 1-275.
Spurkland, Terje (2005). Norwegian Runes and Runic Inscriptions, Woodbridge.
Stenberger, Mårten (1933). Öland under äldre järnåldern. En bebyggelsehistorisk undersökning, Stockholm.
Stenberger, Mårten (1947). Die Schatzfunde Gotlands. Der Wikingerzeit. II. Fundbeschreibung und Tafeln, Stockholm.
Stenberger, Mårten (1958). Die Schatzfunde Gotlands. Der Wikingerzeit. I. Text, Stockholm.
Steuer, Heiko (1997). Waagen und Gewichte aus dem mittelalterlichen Schleswig : Funde des 11. bis 13. Jahrhunderts aus Europa als Quellen zur Handels- und Währungsgeschichte, Köln.
Thordeman, Bengt (1936). Sveriges medeltidsmynt. In: Aakjær, Svend (ed). Mønt (Nordisk Kultur), Stockholm, 1-92.
Tõnisson, Evald (1962). Eesti aardeleiud 9.-13. sajandist. In: Muistsed kalmed ja aarded. Arheoloogiline kogumik II, Tallinn, 182-274.
Turčan, Vladimír (2012). Depoty z Bojnej a včasnostredoveké hromadné nálezy železných predmetov uložené v zbierkach SNM-Archeologického múzea, Bratislava.
Vlasatý, Tomáš (2024). Brašna z holandského Roswinkelu. In: Projekt Forlǫg: Reenactment a věda [online]. [2024-02-07]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/brasna-z-holandskeho-roswinkelu/.
Wicker, N. L. (2020). The Scandinavian Container at San Isidoro, León, in the Context of Viking Art and Society. In: Martin, Therese (ed.). The Medieval Iberian Treasury in the Context of Cultural Interchange, Leiden – Boston, 223-248.
Wiechmann, Ralf (1996). Edelmetalldepots der Wikingerzeit in Schleswig-Holstein, Neumünster.