Materiály raně středověkých ratišť kopí
Následující text mapuje analyzované materiály ratišť evropských kopí v období let 0 až 1200 n. l., přičemž jde o vyhodnocení sběru dat provedeného v letech 2017-2023. Článek je navázáním na naši předchozí tvorbu, a to Druhy dřeva na rukojetích mečů (Vlasatý 2020), Druhy dřeva na mečových pochvách (Vlasatý 2022), Materiály středověkých topůrek seker (Vlasatý 2023). […]
Přehodnocení přilby z Yarmu
V 50. letech 20. století byla objevena přilba, jež v poslední dekádě hojně koluje mezi odborníky i reenactory – přilba z Yarmu. Když byla roku 2020 publikována, článek překvapil nepříliš propracovanou srovnávací částí, která přilbu až příliš křečovitě přisoudila době vikinské. V následujícím příspěvku bude předložen protinávrh zavedené Capleho teorii o původu z 10. století […]
Amputace dolních končetin raného středověku a jejich protézy
„Kolskegg s sebou prudce trhl a sekl po Kolovi mečem s takovou silou, že mu usekl nohu nad kolenem.‚Dobrá rána, což?‘ zeptal se Kolskegg.‚Doplatil jsem na to, že jsem se nechránil štítem,‘ odpověděl Kol a nějakou chvíli stál na jedné noze a díval se na pahýl druhé své nohy.‚Nepotřebuješ se moc dívat. Je to, jak vidíš: noha […]
Průměrná výška starých Seveřanů
„Nikdy jsem neviděl dokonalejší postavy než-li jejich – jsou [vysocí] jako palmy.“Ibn Fadlan: Risala, § 80 Staré Skandinávce žijící v době vikinské a ve středověku si často představujeme jako vysoké, sveřepé jedince. Loď plná dvoumetrových, větrem zocelených válečníků je sice estetická a impresivní idea, ale před jakýmkoli konečným soudem bychom si měli položit otázku, zda […]
Textilní vazby vikinské Skandinávie
Je mi ctí čtenářům představit práci Elišky Chudomelové (skupina Herjan), která se věnuje textilním vazbám užitým na fragmentech nalezených ve skandinávských hrobech doby vikinské. Tato práce, která jako první pojednává o problematice v českém jazyce, je určena reenactorům, kteří chtějí věrohodně rekonstruovat oděvy jednotlivých skandinávských zemí. Pevně doufáme, že se Vám práce bude líbit! Dokument […]
Lov sobů na Lendbreenu
Třebaže oteplování naší planety sebou nese mnoho negativních dopadů, archeologii poskytla tato globální hrozba přinejmenším jednu drobnou satisfakci – a sice možnost zkoumat nálezy, které byly ukryty pod ledem. Z toho důvodu svévolně vzniklo odvětví archeologie, jež hledá, vyprošťuje a konzervuje právě takové objekty ukryté pod ledovci, takzvaná glaciální archeologie. A ačkoli je toto odvětví […]
O použití slov „viking“, „vikinský“
Při odkazování na aktivity raně středověkých Skandinávců 8.–11. století se běžně užívají slova jako „vikingové“ nebo „vikinský“. V tomto příspěvku se pokusím ukázat, že jde o poněkud zavádějící označení, která se někdy používají z důvodu úspory času a prostoru a z absence lepšího označení, zatímco jindy se z neznalosti používají zcela mylně. Začnu poněkud obecněji. České slovo […]
Sekery z Birky
Po dlouhé a náročné práci mohu čtenářům představit svůj nejnovější článek „Sekeru s sebou“: katalog seker z Birky, komentář a srovnání. Tato práce si klade za cíl popsat, jakým způsobem byly sekery chápány a používány, zmapovat všechny dosud nalezené sekery z Birky, typologicky je zařadit, v případě zahraničních seker správně určit provenienci, a srovnat soubor z […]
„Přátelství s bohem“
Některé amulety doby vikinské a jejich symbolika Ochrannými předměty a přívěsky doby vikinské se dlouhodobě zabývám a snažím se upozorňovat na jejich špatné používání v současném reenactmentu. Většina mužských reenactorů například používá pouze Þórova kladiva, která nejsou zhotovená podle předloh a kterým přisuzují různé významy – ve většině případů jde o symbol přináležitosti k jisté subkultuře (metal, […]
Organická pouzdra na sekery 9.-12. století
Sekery patří ve vikinském reenactmentu stále mezi oblíbené zbraně a nářadí. Často však na festivalech vídáme zbraně položené do trávy a odložené napospas rzi. Každý zálesák však musí potvrdit, že aby byla sekera stále ostrá a v dobrém stavu, je třeba nějaké pouzdro a zejména pečlivého majitele. Pouzdra na sekery jsem dlouho hledal, ale kromě […]
Veslování – řízení, zvyky a ochrana
Je mi ctí, že mohu čtenářům těchto stránek nabídnout jedinečný článek mého přítele a zkušeného námořníka Dalibora Grimma, který má název „Veslování – řízení, zvyky a ochrana“. Článek volně navazuje na příspěvek „Plavba na lodi: historie a současnost“ a svým experimentálním přístupem je určen pro badatele, reenactory (budoucí veslaře) i všechny zájemce o jedinečný svět historické mořeplavby. Článek […]
Inspiromat #16, bojovník z Birky
The 16th part of so-called „inspiromat“ will be a little bit special because it is the first bilingual article I have written so far. We are going to meet impressive Swedish reenactor Fredrik Hellman, who kindly answered my questions. Fredrik calls himself „a free Viking“, which means that he is not a member of any group. […]
Rozhovor s Jiřím Koštou
Dnes jsem měl možnost setkat se s Jiřím Koštou, předním českým odborníkem na problematiku raně středověkých mečů. Diskuze, která mezi námi proběhla, ve mě vzbudila zájem o tvorbu speciálních článků zaměřených na rozhovory s odborníky, řemeslníky a obecně zajímavými lidmi. Tento článek bude prvním z nich. Mgr. Jiří Košta je kurátorem sbírky raného středověku v […]
Sokolnictví vikinského období
Tento víkend jsem se svými příteli navštívil hrad Křivoklát, kde jsme měli možnost setkat se se sokolníkem, pohovořit o jeho práci a vyfotit se dravcem. V některých z nás zanechala tato zkušenost tak hluboký otisk, že jsem se rozhodl přeložit článek norského archeologa Frans-Arne Hedlunda Stylegara Viking Age hawking, který volně navazuje na můj příspěvek „Sokolnictví vendelského období“. […]
Přilba z Lokrume
Když jsem nedávno napsal článek o vikinských přilbách a uvědomil jsem si, že jsem zatím neviděl zrekonstruovaný fragment z Lokrume, nečekal jsem, že se repliky dočkám tak rychle. Můj běloruský přítel Dmitrij Chramcov (známý též jako Truin Stenja), zručný kovář a šperkař, o jehož variaci přilby z Tjele jsem již dříve napsal, vyrobil dle mého názoru zajímavou […]
Lamelové zbroje ze Snäckgärde?
Otázka lamelových zbrojí je populární jak mezi odborníky, tak mezi reenactory a laiky. Sám jsem se jí několikrát zabýval a shromáždil jsem odbornou literaturu. Tím spíše mě zaujaly prakticky neznámé nálezy z gotlandského Snäckgärde u Visby, které se sice nezachovaly, ale jsou popsány knězem Nilsem Johanem Ekdahlem (1799–1870), kterého lze mimo jiné nazvat prvním gotlandským vědeckým archeologem. […]
Vikinské přilby
Téma vikinských přileb patří mezi populární a přitom neprobádanou kapitolu raně středověkého vyzbrojení. O problematiku se dlouhodobě zabývám, o čemž svědčí také mé články o fragmentech přileb z Tjele („Přilba z Tjele“) a Birky („Fragmenty přilby z Birky?“, „Další fragment přilby z Birky?“). Proto jsem se rozhodl sepsat ucelený článek, který by mapoval všechny doklady skandinávských […]
Ovinky nohou
Jakožto reenactor se pravidelně setkávám s problémem ovinek nohou. Je obvyklé, že se ovinky vyrábějí co možná nejlevněji – to znamená ustřižením několika proužků vlny, které se sešijí k sobě a obšijí, aby se nepáraly. Článek, který tímto prezentuji a který je překladem článku Petera Beatsona, ukazuje, že tento způsob není nejvhodnější, a názorným způsobem […]
Náhrdelník ze Senji
Roku 1905 byl na severonorském ostrově Senja (lze též objevit jako Botnhamn či Hillesøy) objeven velkolepý poklad, který sestával ze dvou masivních stříbrných náhrdelníků a dvou stříbrných řetízkových náhrdelníků se sekerovitými přívěsky a křížkem. Menší z masivních náhrdelníků vyvolal a dosud vyvolává velký zájem. Jeho unikátnost spočívá v tom, že má na spodní straně rozšířených plošek u […]
Nášlapní ježci
Při listování v publikacích o nálezech z Haithabu / Hedeby jsem narazil na zajímavost, o které jsem doposud věděl pouze málo – nášlapné ježky (lat. tribulus, česky též „vraní noha“, viz terminologii v Žákovský 2009: 115). V Haithabu bylo objeveno celkem osm kusů. Nášlapní ježci se obecně „skládají ze čtyř různě dlouhých a profilovaných ramen, která jsou uspořádána […]
Inspiromat #3, žena z Birky
Třetí díl inspiromatu bude opět věnován bohatému ženskému kostýmu z Birky. Tentokráte se podíváme na kostým ruské reenactorky Lidie Gubarevové. Lidia svůj kostým koncipuje do 1. poloviny 10. století v Birce. Většinu její výbavy tvoří repliky z hrobu Bj 965, který se pomocí mince datuje do období po roce 913. Lidia přesto svůj kostým nepokládá […]
Inspiromat #2, muž z Birky
Ve druhém dílu inspiromatu zůstaneme v Birce, ale tentokrát se zaměříme na mužský kostým. Z tohoto důvodu jsem oslovil mého ruského kamaráda Konstantina Širjajeva, který mi ochotně poskytl své fotografie i s popisem. Kostým se zakládá na nálezech z Birky, především na hrobu Bj 644, ale užívá výpůjček i z okolních regionů. Jedná se o […]
Inspiromat #1, žena z Birky
Tímto příspěvkem odstartuji blok článků, které budou zaměřené na konkrétní rekonstrukce. Cílem této série příspěvků bude inspirovat (nejen) české reenactory. Začneme u mé běloruské známé Julie Kovalevské, která jako první ochotně poskytla své fotky a popis svého kostýmu. Julia svým kostýmem reprezentuje bohatou ženu z Birky ve 2. polovině 10. století. Svůj pokus pokládá za […]
Tác ze Špandavy
Můj kolega ze skupiny Marobud Tomáš Staněk mne požádal, zda bych mu neposkytl informace o takzvaném tácu ze Špandavy, který hodlá zreplikovat. Rozhodl jsem se, že o tomuto kusu věnuji kratší text, protože v našem prostředí nejde o příliš známý nález. Tác byl nalezen při vykopávkách ve slovanské pevnosti ve Staré Špandavě (Alt-Spandau), která je […]
Přilba z Tjele
Za pomoc srdečně děkuji Mogensi Larsenovi. Roku 1850 nalezl mladý farmář v lese Lindum Storskov u dánského Tjele neobvyklý nález – velký soubor kovářských nástrojů. Díky místním orgánům se sada dostala do kodaňského muzea, kde byla analyzována. Nález byl obšírněji publikován celkem třikrát, nejprve roku 1858 (Boye 1858), posléze roku 1939 (Ohlhaver 1939) a konečně […]
Amulet kladiva z Flekstadu
Norský detektorář Magne Øksnes se během letošních Velikonoc vydal na pozvání Nilse Flekstada na farmu Flekstad, která leží ve farnosti Kvam v kraji Nord-Trøndelag. A během následujícího hledání objevil stříbrný amulet Þórova kladiva. Celkově jde o 14. amulet kladiva, který byl nalezen v Norsku, přičemž jenom polovina z nich je vyrobena ze stříbra. Jedinečnost nálezu názorně demonstruje prohlášení archeologa Larse […]
Další fragment přilby z Birky?
Po sepsání článku o možných fragmentech východní přilby z Birky („Fragmenty přilby z Birky?“) mne můj ruský přítel Pavel Voronin upozornil na další podezřelý fragment, který byl nalezen v oblasti tzv. Posádky (Garrison/Garnison; Bj 596). Pavel mi také poskytl své vlastní fotky, které pořídil ve Státním historickém muzeu (SHM) ve Stockholmu. To bylo téměř vše, co jsem […]
Potištěné textilie ve východní Evropě
Již nějakou dobu se zabývám dobovou módou a možnostmi její rekonstrukce. Proto jsem byl uchvácen, když se na Facebooku objevila práce Savelyevy Ekateriny z Moskvy, která vyrábí překrásné potištěné hedvábné a vlněné kostýmy. Zároveň mi však vrtalo hlavou, zda je potisk textilií podložen dobovými prameny, nakolik byl rozšířený a zda je adekvátní při rekonstrukci raného středověku. […]
Zatmění Slunce roku 1030
Již od mládí jsem nadšencem do astronomie, a přestože jsem se nerozhodl věnovat tomuto oboru, rád se k němu vracím. Zejména mě pak zajímá, jakým způsobem byla chápána kosmická tělesa a astronomické jevy v minulosti. Pokud je o dobu vikinskou, dobových popisů o pozorování nebe je málo (viz např. tento článek), i když nemůžeme pochybovat […]
Skaldská poezie ve vztahu k Dánsku
Pravidelní čtenáři těchto stránek si mohli povšimnout, že s oblibou cituji skaldskou poezii, kterou se již mnoho let zabývám. Není proto překvapivé, že jsem se v rámci předmětu „Dánská literatura“ rozhodl napsat seminární práci s názvem „Skaldská poezie ve vztahu k Dánsku“. Je třeba říci, že jde o téma, které by vydalo na samostatnou knihu. Práce […]
Staroseverské stoly a stolky
Můj kamarád a spolubojovník Jan Zbránek mne oslovil s otázkou, jaké známe dobové stoly. Protože jsem se tímto problémem již trochu zabýval, nabídl jsem mu spolupráci, jejímž výsledkem by byl samostatný článek o používaných stolech a stolcích. Můžeme říct, že se zachovalo několik sedaček, lavic či židlí z vikinské Skandinávie, konkrétní nálezy pocházejí například z […]
„Skald Þorbjǫrn vytesal runy“
aneb vznik runového kamene Během listování v odborných publikacích jsem náhodně narazil na článek, který mne velice zaujal. Jeho název zní „Majzlíkem nebo perlíkem : Jak byly ryty runy?“ (Med mejsler eller pikhammer : Hvorledes blev runer ristet?) a byl sepsán dánským archeologem Olem Thirupem Kastholmem Hansenem ve spolupráci s kameníkem Erikem Sandquistem, který se specializuje […]
Sokolnictví vendelského období
(Tento text reprezentuje článek, který jsem před dvěma roky napsal pro projekt Vendel. Přestože jsem od sepsání narazil na mnoho doplňujících údajů ohledně raně středověkého sokolnictví, s hlavními body tohoto článku dodnes souhlasím a myslím, že vystihuje také sokolnictví doby vikinské [na které poukazují řídké výjevy na runových kamenech či četné básnické opisy jako „velitel […]
Osvětlení v době vikinské
„Šťastní jsou lidé, kterým je dopřáno sedět u ohně.„Sága o Grettim, kap. 38. „Oheň je nejlepší pro syny lidía jasný sluneční svit,zdraví pro toho, kdo umí ho získat,aniž s hanbou by žil.„Výroky Vysokého, strofa 68. V České republice 21. století si stěží umíme představit […]
Seveřané ve Španělsku?
Od března roku 2014 se objevují zprávy, že se na jedné galicijské pláži (mezi obcemi San Román de Vale a O Vicedo) po bouřce objevily dvě vyplavené rulové kotvy (127 a 66 kg) a nejméně padesát pazourkových balastových kamenů, které mohly pocházet ze severských lodí. Kameny byly vyplaveny na pláži, na které se nachází mohylovitý útvar; […]
Královská síň z Asky
Rád bych čtenáře těchto stránek seznámil s článkem Geophysical Investigations on the Viking Period Platform Mound at Aska in Hagebyhöga Parish, Sweden („Geofyzikální výzkum vikinské vyvýšené mohyly ve švédské lokalitě Aska u Hagebyhöga“), který dne 8. 12. 2014 vyšel v časopise Archaeological Prospection. Autory článku jsou Martin Rundkvist (Univerzita v Umeå) a Andreas Viberg (Stockholmská univerzita). […]
„Valkýra“ z Høje Hyld
S radostí mohu čtenářům oznámit, že při detektorovém průzkumu v dánském Høje Hyld byla nalezena další figurka „valkýry“. O závěsném šperku ženské postavy informovalo 1. prosince 2014 Vikinské muzeum v Ladby (Vikingemuseet Ladby) skrze svou facebookovou stránku. Šperk je vyroben z pozlacené slitiny mědi (bronzu) a je vysoký 3,5 cm. Stejně jako u postavy z Revninge, […]
Několik poznámek k používání „širokých seker“
Jestliže v podnázvu těchto stránek stojí „Vikingové, reenactment a věda“, pak tento článek bude rozhodně patřit mezi ty, které reenactment zásadním způsobem ovlivní. Za poslední rok jsem totiž odbojoval několik bitev s obouruční sekerou (tzv. danaxem) a pln dojmů jsem se rozhodl napsat tento článek, kterým bych chtěl nabourat či upravit tradiční vidění reenactorů, podle […]
Cesta do Valhally: život a smrt staroseverských elit
S veškerou svou úctou a respektem věnuji tento článek svému věrnému příteli Kryštofu Haldovi. Valhalla. Síň padlých bojovníků, která se stala synonymem pro poslední místo odpočinku hrdinů. V populární literatuře a filmech se její jméno skloňuje ve všech pádech, zatímco odborná literatura podává suchý religionistický obraz, který se, alespoň pokud je mi známo, příliš nevyjadřuje […]
Voskové destičky a rydla
Mezi moderními „vikingy“ jsou velice oblíbené voskové destičky, do kterých mohou rydlem zapisovat runové nápisy. A není tomu dávno, co jsem byl dotázán, zda jde vůbec o dobový doplněk. Pojďme se tedy podívat, jak se to má s voskovými destičkami a do jaké míry je lze používat při rekonstrukci doby vikinské. Tento článek rozdělím na […]
Nohavice v době vikinské
Úvod V médiích a popularizační literatuře panují tendence vyobrazovat středověk jako dobu hrubosti, surovosti a jednoduchosti. A o době vikinské toto platí dvojnásob. Těžko bychom v laické veřejnosti hledali člověka, který by si staré Seveřany v době vikinské spojoval s čistotou, komfortem a zdobeností. Opak je však pravdou, jak si můžeme ukázat právě na příkladu nohavic. Různé […]
Fragmenty přilby z Birky?
Birka je díky zhruba dvěma tisícům hrobů známa mezi odbornou i laickou veřejností jako nejbohatší vikinské sídliště Skandinávie. Součástí komplexu je také tzv. Posádka, která je v literatuře označována jako Garrison/Garnison a která se nachází pod Pevností (Borg) poblíž severní brány (tzv. Královská brána). Jedná se o areál s velice drahými předměty, ve kterém sídlila vojenská posádka Birky. V Posádce se […]
Sekery s proděravělou čepelí
V České Republice a zejména zahraničí se často setkáváme se sekerami, které mají netypický vzhled – střed čepele je vyříznutý do tvaru trojúhelníku a v některých případech vyplněný křížovitým nebo kladivovitým výstupkem. Tento oblíbený tvar seker opakovaně vyvolává debaty ohledně autenticity, a proto jsme se rozhodli shromáždit známé informace do jednoho souhrnného článku, jehož hodnota […]
Bubnování ve staré Skandinávii
Úvod Ačkoli nehraji na žádný hudební nástroj, nejvíce jsem vždy tíhl k bicím nástrojům. Před několika dny jsem měl možnost vypůjčit si od svého kamaráda repliku šamanského bubnu. A protože jsem nedávno napsal článek o používání trubek a rohů ve staré Skandinávii, rozhodl jsem se využít svých zdrojů a prozkoumat, jestli byly v době vikinské používány […]
Christianizace norského království
V tomto příspěvku bych chtěl čtenáři představit text, který se vyjadřuje k problematice přijetí křesťanství v Norsku. Článek si můžete stáhnout prostřednictvím tohoto odkazu: Zájemce dále odkazuji na následující tituly: BAGGE, Sverre; NORDEIDE, Sæbjørg Walaker. Království norské. In: BERENDOVÁ, Nora (ed.). Christianizace a utváření křesťanské monarchie. Skandinávie, střední Evropa a Rus v období 10.-12. století, Praha 2013: […]
Přednášky o Birce
Tímto článkem bych čtenáři rád prezentoval dvě své přednášky o Birce, které jsem přednášel roku 2013 a 2014 slovenské skupině Herjan. První přednáška se zabývá Birkou samotnou, reáliemi a historickým kontextem, zatímco druhá se zabývá Birkou a jejími kontakty s východní Evropou. Birka – úvod a kontext Birka a východní Evropa Útok na Birku Zánik […]
Raně středověké břitvy
Tímto příspěvkem bych chtěl čtenáři prezentovat sebrané informace o břitvách (zavíracích nožích) z raně středověké Evropy. Tento typ předmětu stál velmi dlouho mimo zájem reenactorů i badatelů, a tak je na místě jej zmapovat. Prudentiova Psychomachie, BnF Ms. Latin 8085, 55v. 870–899. Biblia Sancti Petri Rodensis. BNF Latin 6 (3), 45r. Břitvy z Birky Greta […]
Vikinské šicí potřeby
Rád bych Vám prezentoval překlad článku o vikinských potřebách k šití. Původní článek sepsala Rebecca Lucas a je k dispozici online. Autorka stručně informuje o ženském vybavení, mezi které patřily nůžky, nože, jehly a jehelníčky, zřejmě také náprstky, vřetena, motovidla a truhly, krabičky a košíky, ve kterých se předměty uchovávaly. Překlad článku si můžete stáhnout prostřednictvím […]
O křidélkách na vikinských kopích
Tento článek byl významně rozšířen v článku Kombinační typologie křidélek kopí. Jako reenactor se s replikami kopí s navařenými křidélky (také nazývanými karolinská kopí) setkávám po celou svou „historickou“ kariéru a poslední dva roky jsem i hrdý majitel jednoho kusu této zajímavé zbraně. V souboru zbraní jde o poměrně častý nález. Jeho původ byl předmětem polemik, dnes […]
Plavaní u starých Seveřanů
Plavání je činnost stará jako lidstvo samo a čtenáři může přijít poněkud zvláštní, že jsem se o podobném tématu rozhodl psát. Byl jsem totiž konfrontován s názorem, že staří Seveřané v době vikinské neplavali. Jako argument přitom slouží názor, že v chladné vodě nelze plavat. A k tomu bych se rád krátce vyjádřil. Množství staroseverských slov, […]
Oheň, požáry a žhářství
Před několika měsíci jsem sepsal článek, který jsem pojmenoval „Oheň, požáry a žhářství v době vikinské“. Šlo o aktuální výlev, který jsem skloubil se zmínkami z pramenů a který měl sloužit pouze mým potřebám. Vzhledem ke dvěma nedávným požárům (zde a zde) ve vikinských skanzenech jsem se rozhodl článek zveřejnit a odsoudit tak žhářství, ke […]
Mužské pláště v době vikinské
Na facebookové skupině Doba vikinská před časem padl dotaz, jak vypadaly vikinské pláště. Z toho důvodu jsem přeložil relevantní kapitolu z knihy Thora Ewinga Viking Clothing, ke které jsem připojil své poznámky. Je potřeba připomenout, že článek popisuje typy, které jsou ve většině případů mužské. Ženy zřejmě častěji používaly přehozy, o nichž se můžete dočíst zde. […]
Výroba piva v době vikinské
Tento článek jsem napsal těsně před loňskými Vánocemi a zveřejnil jej na těchto stránkách. Díky velké pozitivní odezvě jsem se rozhodl článek umístit i na tyto stránky, v mírně upravené podobě. Na začátku článku se zabývám druhy alkoholických nápojů, které staří Seveřané konzumovali, a v druhé polovině popisuji pravděpodobný postup vaření piva. Rád bych poděkoval […]
Jídlo a stravovací návyky
Problematika dobového jídla patří při rekonstrukci vůbec k těm nejzákladnějším. Z toho důvodu jsem se rozhodl sepsat článek, který by mapoval nejen jídlo, které bylo dostupné různým vrstvám staroseverské společnosti, ale také stravovací návyky. Myslím, že úroveň dobovosti stravování je na českých historických akcích solidní (samozřejmě nelze nakázat jednotlivcům, co mají jíst; nakonec vše záleží na […]
Ochrana končetin: tehdy a dnes
Každý dnešní bojovník má potřebu chránit si ruce a nohy, které potřebuje ve svém reálném životě. Přesto se domnívám, že je možné chránit si je dobovým způsobem a neuchylovat se k replikování předmětů, které nemají předlohu v archeologických nálezech. Mnoho lidí dnes nosí pod kalhotami chrániče kolen, které nejsou vidět a zároveň poskytnout dostatečnou ochranu. […]
Plavba na lodi: historie a současnost
Minulý rok jsem se zúčastnil vikinského festivalu ve Wolinu a po skončení festivalu jsem s dalšími 14 novodobými vikingy absolvoval pětidenní plavbu na replice oseberské lodi (replika 1:2) patřící skupině Flota Jarmeryka (která je také autorem doprovodných fotek). Chtěl bych se s vámi podělit o své jedinečné zážitky, které chci konfrontovat s dobovými popisy plaveb. Na úvod […]
Praporce doby vikinské
Ačkoli otázka praporců byla již dříve shrnuta, byl jsem požádán, abych sepsal článek, který shrnuje dohromady všechny informace, které máme, aby bylo možné vytvořit co nejvěrohodnější rekonstrukci. Zároveň si řekneme také něco o symbolice staroseverských praporců. Jsem si vědom pouze dvou vyobrazení vikinských praporců a několika literárních popisů (zájemce o literární popisy praporců odkazuji na tento článek). […]
Norské obranné majáky
Včera, když jsem projížděl Českým středohořím, mne zaujal pohled na tamější hrady, jejichž ruiny dodnes stojí na některých kopcích. Má bujná fantazie si z tohoto krásného panoramatu vzala inspiraci. Půvabná scenérie mi připomněla Tolkienovskou Středozemi a gondorské majáky, ale také norské obranné majáky postavené králem Hákonem Dobrým, ze kterých se Tolkien musel inspirovat (nebo je možné, že […]
Amulet kladiva z Købelevu
Po nedávném nálezu „ženy z Revninge“ vás informuji o dalším zajímavém dánském nálezu. Detektorář Torben Christjansen v Købelevu na ostrově Lolland nalezl amulet Þórova kladiva s vyrytým runovým nápisem. Kladivo je odlité z bronzu a nese stopy postříbření/cínování a pozlacení. Odhaduje se, že bylo vyrobeno v 10. století. Je vysoké zhruba 2.5 cm. Na aversu kladiva […]
Bibliografie literatury o době vikinské
Pro čtenáře těchto stránek jsem shromáždil českou odbornou literaturu, která se zabývá problematikou raného a vrcholného středověku ve Skandinávii. Seznam, který se povětšinou skládá z lingvistické či archeologické literatury, s určitostí není kompletní a budu vděčný, když se kdokoli ozve a doplní jej. Většinu z těchto prací mám k dispozici v PDF formátu a jsem […]
Ženská postava z Revninge
Minulé pondělí (2.6.) byl na stránkách Archeologie na dosah zveřejněn můj článek o nedávném dánském nálezu. Článek můžete nalézt na této internetové adrese: http://www.archeologienadosah.cz/o-archeologii/dejiny-oboru/vyznamne-nalezy/zenska-postava-z-revninge Necelých 14 dní po umístění do muzea a zveřejnění nálezu se již objevují první rekonstrukce na prodej. Můj známý a kolega Jan Bana vyrobil jejich poměrně zdařilé repliky – bronzová verze vyjde […]
Problémy s datací útoku na Lindisfarne
První článek, který zveřejňuji na tomto webu, je přímo tématický. Dnes je tomu přesně 1221 let, co byl podniknut nájezd na klášter v Lindisfarne, který je dnes považován do začátek doby vikinské. Je to grandiózní až přímo symbolické předznamenání dne, kdy jsem po zhruba půlroční odmlce znovu zprovoznil tento server. Na facebookové stránky Marobudu jsem dnes […]