V návaznosti na dříve zveřejněný přehled Typologie křesadel z vikinského Norska jsem se rozhodl provést podobný soupis i pro území historického Dánska z území 8.-11. století. Pod historické Dánsko zahrnujeme mimo současného Dánska také severní Německo po úroveň řeky Eider a jižníhošvédskou provincii Skåne.
V následujícím příspěvku vymezujeme tři hlavní kategorie:
Typ 1 – jednostranné křesadlo se dvěma rameny
Typ 2 – jednostranné křesadlo s bronzovou rukojetí
Typ 3 – oboustranné křesadlo
Velikost křesadel se pohybuje od 45 mm do 115 mm, přičemž nejběžnější délka variuje mezi 70-90 mm. Velmi často jsou ocílky tvarově řešeny tak, aby bylo možné je zavěsit. Seznam není úplný. Jsem si jistý, že existuje mnoho dalších nálezů, které nejsou zahrnuty. Pokud naleznete nějaký kus, který mi unikl, prosím, dejte mi vědět. Děkuji.
Typ 1.1
Četnost:
Jeden nález znám z Haithabu (Westphalen 2002: 223), další z hrobu BG v Kaagårdenu (Grøn – Krag – Bennike 1994: Fig. 124.2). Podobný exemplář, avšak bližší typu 1.5, nalezen v hrobu z lokality Föhr (Eisenschmidt 2004: 652).
Komentář:
Jednoduché křesadlo vytvořené tak, že z úderné plochy vybíhají ramena, která jsou ohnuta směrem vzhůru, avšak nedotýkají se a je mezi nimi velká mezera. Nález z Kaagårdenu lze popsat jako lyrovitého tvaru. Vrchní část úderné plochy je mírně zvýšena. Odpovídá typu 4 dle Westphalenové. Délka: 46-78 mm.
Nález z Haithabu. Zdroj: Westphalen 2002: Abb. 106.4.
Typ 1.2
Četnost:
3 kusy nalezeny v Haithabu (Westphalen 2002: 223). Dva kusy byly nalezeny v Aggersborgu (Roesdahl et al. 2014: 258), jeden ve Fyrkatu (Roesdahl 1977: Fig. 17a). Jeden nález objeven v Århusu Søndervold (Andersen – Crabb – Madsen 1971: 141). Další nález pochází z lokality Ljungbacka (Pedersen 2014: 130). Exempláře tohoto typu známe také z mohyly b v lokalitě Nebel, hrobu 19 z lokality Süderende a hrobu z lokality Tating-Esing (Eisenschmidt 2004: 652). Miniatury tohoto typu jsou použity jako závěsky, jak ukazuje nález z Lejre (Christensen 2015: Fig. 11.10).
Komentář:
Jednoduché křesadlo vytvořené tak, že z úderné plochy vybíhají ramena, která jsou ohnuta směrem k sobě a nevytvářejí volutky. Některé úderné plochy jsou vyšší trojúhelné nebo zaoblené. Odpovídá typu 5 dle Westphalenové. Délka: 69-73 mm.
Nálezy z Haithabu. Zdroj: Schietzel 2014: 222.
Typ 1.3
Četnost:
Unikátní nález pocházející z hrobu A1636 z Lejre (Christensen 2015: Fig. 8.10).
Komentář:
Jednoduché jednostranné křesadlo vytvořené tak, že z úderné plochy vybíhají ramena, která jsou ohnuta směrem k sobě a následně jsou k sobě přivařena.
Nález z Lejre. Zdroj: Christensen 2015: Fig. 8.10.
Typ 1.4
Četnost:
Nález známý z hrobu 1642 v Lindholm Høje z 8. století (Ramskou 1976: 77, Fig. 268). Jeden středověký nález je znám z Ribe.
Komentář:
Jednoduché křesadlo vytvořené tak, že z úderné plochy vybíhají ramena, která jsou ohnuta směrem k sobě a vytvářejí volutky směrem dovnitř. Délka: 77 mm.
Nález z Lindholm Høje. Zdroj: Ramskou 1976: Fig. 268, jonas-bigler.dk.
Typ 1.5
Četnost:
13 kusů nalezeno v Haithabu (Westphalen 2002: 222). Jeden kus nalezen v lokalitě PK-banken v Lundu (Mårtensson 1976: Fig. 194), jeden kus v Aggersborgu (Roesdahl et al. 2014: 258), jeden kus ve Fyrkatu (Roesdahl 1977: Fig. 17b), jeden kus v Århusu Søndervold (Andersen – Crabb – Madsen 1971: 141), jeden kus v hrobu BB z lokality Bogøvej (Grøn – Krag – Bennike 1994: Fig. 124.3), jeden z hrobu VI z Tjæreborgu (Stoumann 2009: 120) a nejméně jeden kus v Tissø. Jednotlivé nálezy pocházejí také z hrobů 3, 8 a 29 z lokality Nebel, hrobu z lokality Alkersum, hrobu z lokality Goting, hrobu z lokality Föhr, hrobů 71 a 95 z Morsum, hrobu 25 z lokality Kosel a hrobu 2 z lokality Langballigau (Eisenschmidt 2004: 652). Miniatury tohoto typu jsou použity jako závěsky, jak ukazují nálezy z Hesselbjergu (Andersen – Klindt-Jensen 1970: 31), Tissø (Jørgensen 2003: Fig. 15.18) a Vaalse (Koktvedgaard Zeitzen 1997: 19).
Komentář:
Nejběžnější typ dánských křesadel, v Norsku zvaný typ R426. Z úderné plochy vybíhají ramena, která jsou ohnuta směrem k sobě a následně vytvářejí volutky směrem vně. Ramena se mohou a nemusejí dotýkat. Některé úderné plochy jsou vyšší trojúhelné nebo zaoblené. Odpovídá typu 1 dle Westphalenové. Délka: 60-90 mm.
Nález z Haithabu. Zdroj: Schietzel 2014: 222.
Typ 1.6
Četnost:
Unikátní kus nalezený na sídlišti Kosel-West (Meier 1994: Taf. 21.20).
Komentář:
Modifikace předchozího tvaru, která se odlištuje tím, že ramena jsou tordovaná a voluty jsou vysoké, esovité.
Nález ze sídliště Kosel. Zdroj: Meier 1994: Taf. 21.20.
Typ 1.7
Četnost:
Jeden nález znám z Haithabu (Westphalen 2002: 223), další z mohyly 34 I z lokality Nebel (Eisenschmidt 2004: 652). Jeden sídlištní nález je znám z Ribe.
Komentář:
Z úderné plochy vybíhají ramena, která jsou směrem k sobě a následně vytvářejí volutky směrem vně. Vrchní část úderné plochy tvoří samostatný prut, který vytváří obroučku, jež je vyplněna zvlněným páskem. Odpovídá typu 3 dle Westphalenové. Délka: 82 mm.
Nález z Haithabu. Zdroj: Schietzel 2014: 222.
Typ 1.8
Četnost:
Unikátní kus nalezený na lokalitě Tissø. V literatuře doposud nepublikováno. Potenciální další kus nalezen na sídlišti v Ribe.
Komentář:
Z úderné plochy vybíhají ramena, která jsou směrem k sobě a následně vytvářejí volutky směrem vně. Vrchní část úderné plochy tvoří samostatný prut, který vytváří obroučku, jež slouží jako očko.
Nález z Tissø. Zdroj: jonas-bigler.dk, natmus.dk.
Typ 1.9
Četnost:
Unikátní kus nalezený na lokalitě Haithabu.
Komentář:
Z úderné plochy vybíhají ramena, která jsou směrem k sobě a následně vytvářejí volutky směrem vně. Úderné plocha je však výrazně vysoká a nachází se v ní otvor. Odpovídá typu 2 dle Westphalenové. Délka: 79 mm.
Nález z Haithabu. Zdroj: Schietzel 2014: 222.
Typ 1.10
Četnost:
Unikátní kus nalezený na lokalitě Tissø. V literatuře doposud nepublikováno.
Komentář:
Úderná část má vysokou zaoblenou nadstavbu a krátké, zakřivené a špičaté konci. Mezi údernou plochou a nadstavbou na nachází otvor sloužící k zavěšení.
Nález z Tissø. Zdroj: natmus.dk.
Typ 2.1
Četnost:
Jeden nález znám z Haithabu (Capelle 1968: 110), další z bornholmské lokality Gyldensgård (Williams 2014: 40). Další nález souvisejí s detektorovou činností a je registrován v systému DIME pod číslem 15924. Je známo ještě několik exemplářů, které jsou buď registrovány pod nesprávným označením, nebo doposud nebyly publikovány.
Komentář:
Křesadlo se železnou údernou částí a bronzovou rukojetí, tvarovanou do tvaru dvou jezdců. Tento typ je považován za východní import, protože nejbližší analogie pocházejí z Norska, Švédska, Estonska, Finska, Gotlandu, Lotyšska, Ruska, Maďarska a Bulharska. Délka nálezu z Haithabu činí 63 mm.
Nález z Haithabu. Zdroj: Capelle 1968: Taf. 17.2.
Distribuční mapa dle Lehtosalo-Hilander 1982: Fig. 21.
Typ 2.2
Četnost:
Jedno křesadlo pochází z lokality Tæbring (Mikkelsen – Moltsen – Sindbæk 2008: Fig. 11c). Další nálezy souvisejí s detektorovou činností a jsou registrovány v systému DIME pod číslem 9517, 9923, 78162, 99819, 170488 a 171657. Je známo ještě několik nálezů, které jsou buď registrovány pod nesprávným označením, nebo doposud nebyly publikovány. Jedním z takových nálezů je například křesadlo z lokality Åsum na Fynu.
Komentář:
Křesadlo se železnou údernou částí a bronzovou rukojetí, tvarovanou jinak než do tvaru dvou jezdců. Rukojeť je obvykle střechovitě tvarovaná a prolamovaná. Každý kus je originální, některá křesadla jsou zlacena.
Nález z Tæbringu. Zdroj: Mikkelsen – Moltsen – Sindbæk 2008: Fig. 11c.
Typ 3.1
Četnost:
2 kusy nalezeny v Trelleborgu (Nørlund 1948: Taf. XXIX.11,13).
Komentář:
Jednoduché oboustranné křesadlo vytvořené z jazykovitého či elipsovitého kusu, který je opatřený otvorem na pověšení. Délka neznámá.
Nálezy z Trelleborgu. Zdroj: Nørlund 1948: Taf. XXIX.11,13.
Typ 3.2
Četnost:
2 kusy nalezeny v Haithabu (Westphalen 2002: 223). Jeden nález pochází z Trelleborgu (Nørlund 1948: Taf. XXIX.12). Jeden fragmentární nález zřejmě objeven v hrobu DÅ v Kaagårdenu (Grøn – Krag – Bennike 1994: Fig. 124.1).
Komentář:
Jednoduché křesadlo vytvořené tak, že z úderné plochy vybíhají jedno rameno, která je ohnuto do háku nebo esovité smyčky. Odpovídá typu 6 dle Westphalenové. Délka: 66-76 mm.
Nález z Haithabu. Zdroj: Westphalen 2002: Abb. 106.6.
Typ 3.3
Četnost:
4 kusy nalezeny v Haithabu (Westphalen 2002: 223). Jeden kus nalezen v lokalitě PK-banken v Lundu (Mårtensson 1976: Fig. 194). Jeden nález pochází z horizontu 11. století z Viborgu Søndersø (Jantzen 1998: 190, Fig. 18). Jeden nález z 11. století pochází z lokality Fribrødre Å (Skamby Madsen – Klassen 2010: 269, Fig. 169). Jeden kapkovitý nález pochází z Trelleborgu (Nørlund 1948: Taf. XXIX.14).
Komentář:
Oboustranné křesadlo ve tvaru proděravělého, čočkovitého nebo kapkovitého rámečku s prázdným otvorem uvnitř. Odpovídá typu 7 dle Westphalenové. Jeden nález Haithabu je opatřený otvorem pro pověšení na jednom z konců, což vysvětluje nález z Fribrødre Å, kde se nachází identický otvor, ke kterému je připevněný řetěz. Délka se pohybuje mezi 67-95 mm.
Nález z Haithabu. Zdroj: Westphalen 2002: Taf. 84.15-17.
Typ 3.4
Četnost:
Unikátní, nalezeno v lokalitě PK-banken v Lundu (Mårtensson 1976: Fig. 194). Inv. č. KM 66166:1280, datace 1. pol. 11. století.
Komentář:
Křesadlo ve tvaru proděravělého rámečku, v jehož otvoru se nachází ozdobně vpletený pásek. Na jednom z konců se nachází jednoduchý nedokonale uzavřený kroužek na pověšení. Délka 115 mm, zřejmě v rozvinutém stavu.
Nález z Lundu. Zdroj: Mårtensson 1976: Fig. 194.
Typ 3.5
Četnost:
2 kusy nalezeny v lokalitě Goting, a to v hrobu 117 a ještě v jednom nečíslovaném hrobu (Eisenschmidt 2004: 652).
Komentář:
Jazykovitě tvarovené křesadlo podobné písmenu V se středovým prolamováním a obvykle též rukojetí odlitou z bronzu. Tento typ je považován za baltský import, nejbližší analogie pocházejí ze Švédska, Finska, Polska a Estonska.
Křesadlo z lokality Goting. Zdroj: Eisenschmidt 2004: Taf. 78.5.
Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.
Bibliografie
Andersen, H. H. – Crabb, P. J. – Madsen, H. J. (1971). Århus Søndervold – en Byarkaeologisk Undersøkelse, København.
Andersen, H. H. – Klindt-Jensen, Ole (1970). Hesselbjerg. En gravplads fra vikingetid. In: Kuml 20, 31-42.
Capelle, Torsten (1968). Der Metallschmuck von Haithabu : Studien zur wikingischen Metallkunst. Die Ausgrabungen in Haithabu 5, Neumünster.
Eisenschmidt, Silke (2004). Grabfunde des 8. bis 11. Jahrhunderts zwischen Kongeå und Eider: zur Bestattungssitte der Wikingerzeit im südlichen Altdänemark, Neumünster.
Grøn, O. – Krag, A. H. – Bennike, P. (1994). Vikingetidsgravpladser på Langeland, Rudkøbing.
Christensen, Tom (2015). Lejre bag myten. De arkæologiske udgravninger, Højbjerg.
Jantzen, Connie (1998). Genstande af metal. In: Hjermind. J. – Iversen, M. – Kristensen, H. K. (red.). Viborg Søndersø 1000- 1300. Byarkæologiske undersøgelser 1981 og 1984-85, Viborg, 185-213.
Jørgensen, Lars (2003). Manor and Market at Lake Tissø in the Sixth to Eleventh centuries: The Danish ‘Productive’ Sites. In: Pestell, T. – Ulmschneider, K. (eds.). Markets in Early Medieval Europe. Trading and ‘Productive’ Sites, 650-850, Bollington, 175-207.
Koktvedgaard Zeitzen, Miriam (1997). Amulets and Amulet Use in Viking Age Denmark. In: Acta Archaeologica 68, 1–74.
Lehtosalo-Hilander, Pirkko-Liisa (1982). Luistari II. The artefacts, Helsinki.
Meier, Dietrich (1994). Die wikingerzeitliche Siedlung von Kosel (Kosel-West), Kreis Rendsburg-Eckernförde, Neumünster.
Mikkelsen, P. – Moltsen, A. S. A. – Sindbæk, S. M. (2008). Tæbring, NW Denmark, AD 600-1100. In: Acta Archaeologica 79 (1), 79–109.
Mårtensson, A. W. (1976). Uppgrävt förflutet för PKbanken i Lund. Archaeologica Lundensia, VII, Lund.
Nørlund, Poul (1948). Trelleborg, København.
Pedersen, Anne (2014). Dead Warriorsin Living Memory. A study of weapon and equestrian burialsin Viking-age Denmark, AD 800-1000, Publications from the National Museum. Studies in Archaeology & History Vol. 20:1 1. (Text), Copenhagen.
Ramskou, Thorkild (1976). Lindholm Høje : Gravpladsen, København.
Roesdahl, Else (1977). Fyrkat : en jysk vikingeborg. Bind 2, Oldsagerne og gravpladsen, København.
Roesdahl, E. – Sindbæk, S. M. – Pedersen, A. – Wilson, D. M. (ed.) (2014). Aggersborg : The Viking-Age settlement and fortress, Højbjerg.
Schietzel, Kurt (2014). Spurensuche Haithabu, Neumünster – Hamburg.
Skamby Madsen, Jan – Klassen, Lutz (2010). Fribrødre Å: A Late 11th Century Ship-handling Site on Falster, Højbjerg.
Stoumann, Ingrid (2009). Ryttergraven fra Grimstrup : og andre vikingetidsgrave ved Esbjerg, Ribe.
Westphalen, Petra (2002). Die Eisenfunde von Haithabu. Die Ausgrabungen in Haithabu 10, Neumünster.
Williams, Gareth (ed.) (2014). Vikings: Life and Legend, London.