Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Zbroj z bulharského Mihailova

Níže představená zbroj patří mezi absolutní špičku raně středověké zbrojní produkce. Po konstrukční a materiálové stránce se vymyká všemu, co jsme si donedávna mysleli na základě známějších evropských brní. Přesto, že již byla publikována v angličtině, zůstává obecně neznámou.

Pozice Mihailova na mapě Evropy.


Nálezová situace a datace

Nálezový kontext je opředen mnoha nejasnostmi. Nakolik je možné z literatury vyčíst, zbroj byla náhodně nalezena před 2. světovou válkou v mohyle u vesnice Mihailovo (Михайлово), které leží v bulharské obštině Stara Zagora. Mohyla byla překryta sídlištní vrstvou 10.-12. století (Zlatkov 2014: 134). Takřka všichni ostatní autoři lokalizují místo nálezu do města Stara Zagora, pouze Haldon uvádí jako lokalitu Serdica (Haldon 2002: 73). V současnosti se zbroj nachází v Národním archeologickém institutu (Национален Археологически Институт) v Sofii pod inventárním číslem 3245. Od 80. let 20. století byla publikována nejméně devětkrát (Angelov – Čolpakov 1989: 192; Angelov – Petrov – Primov 1981: 170-1; D’Amato 2012: 53; Grotowski 2010: 159; Haldon 2002: 73; Kolias 1988: 283, Taf. VIII.2; Nicolle 1999: 30, Cat. No. 15; Zafirov – Aleksandrov 2009: 65; Zlatkov 2014), překvapivě chybí v práci Valeriho Jotova (2004).

Pokud jde o dataci, objevují se tři návrhy: 9.-10. století (D’Amato 2012: 53), 10. století (Angelov – Petrov – Primov 1981: 170; Grotowski 2010: 159; Haldon 2002: 73; Kolias 1988: 283; Nicolle 1999: 30) a 10.-11. století (Zlatkov 2014). Při zohledněnění omezených datačních možností (umístění v mohyle, sídlištní vrstva 10.-12. století překrývající mohylu a délka zbroje) se původ v období 9.-11. století skutečně jeví jako pravděpodobný. Teorie o tom, že jde o pozůstatek staroruských aktivit na Balkáně z let 968-971, není ničím podložená (Zlatkov 2014).

Černobílý snímek přední části zbroje. Zdroj: Zafirov – Aleksandrov 2009: 65.


Popis

Ze zbroje je zachována nadpoloviční část. V současné chvíli ji chybí zejména pravý rukáv a kus torza. Brň je dlouhá 75 cm (150 řad kroužků) a váží 4,201 kg. Maximální šířka činí 59 cm a zdá se, že se směrem ke spodnímu okraji mírně rozšiřuje. Zachovaný levý rukáv má délku 16 cm a není zužovaný. Zbroj byla krátká a dosahovala pod rozkrok. Konstrukce zbroje je pozoruhodná, protože je vyrobena ze dvou separátních částí o různých parametrech: na hrudní díl s délkou 61 cm je připevněný druhý díl, který tvoří záda, rukávy a suknici. Suknice je těžce poškozena, avšak podle Zlatkovova je na přední straně dělena na tři části, zatímco na zadní straně je nedělená. Otvor pro hlavu má dle téhož autora oválný tvar.

Přední strana zbroje. Zdroj: Angelov – Petrov – Primov 1981: 171.

Zadní strana zbroje. Zdroj: Zlatkov 2014: 133.

Porovnání pletiva: husté pletivo hrudi a jemné pletivo zad. Zdroj: Zlatkov 2014: 134.

Styl pletení je klasický „čtyři v jednom“. Všechny kroužky jsou nýtované a jsou vytvořeny z kruhového drátu. Hrudní díl je vytvořen z mírně menších kroužků (vnější průměr 0,47-0,5 cm) a silnějšího drátu (0,07-0,1 cm), zatímco kroužky druhého dílu jsou větší (vnější průměr 0,45 × 0,5 – 0,48 × 0,55 cm) a ze slabšího drátu (0,05-0,08 cm). Oba díly jsou spojeny třetím typem kroužků o průměru 0,58 cm. Výrobě hrudního dílu byla věnována větší pozornost, aby poskytoval lepší ochranu. Hlavy nýtů jsou dle osobní komunikace s Metodim Zlatkovem umístěny pouze na venkovní straně není možné říci. Směr překrytí nýtovaných kroužků je proti směru hodinových ručiček. Rentgenová fluorescence odhalila, že kroužky zbroje byly vyrobeny z mosazi a hotová zbroj byla pomocí rtuťového amalgámu postříbřena (Cu – 69.16%, Ag – 16.3%, Zn –11.99%, Hg – 1.40%, Pl – 0.85%, Ni – 0.48%).

Zbroj z Mihailova spolu se svatováclavskou zbrojí bezesporu patří mezi nejkvalitnější raně středověká pletiva (Bravermanová et al. 2019). Ke dvoudílné konstrukci s různou silou drátu nenacházíme žádné paralely. Rovněž stříbření povrchu kroužků je unikátní. Jedinou další brní s potenciální povrchovou úpravou může být nález uložený v řeckém klášteře Iviron, jehož kroužky podle D’Amata (2012: 54) nesou známky pozlacení. Hustota pletení a povrchová úprava ukazuje, že zbroj z Mihailova byla vynikajícím výrobkem, určeným zřejmě pro byzantského prominenta.

Scéna z rukopisu London, BL, Egerton MS 3763, 116v. Datováno mezi roky 998-1018. Zbroj z Mihailova může velikostně odpovídat.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Angelov – Čolpakov 1989 = Ангелов, Димитър – Чолпанов, Борис (1989). Българска военна история : От втората четвърт на Х до втората половина на ХV в., София.

Angelov – Petrov – Primov 1981 = Ангелов, Д. – Петров, П. – Примов, Б. (1981). История на България, 2. Първа българска държава, София.

Bravermanová, Milena et al. (2019). Nová zjištění o přilbě a zbroji zv. svatováclavské. In: Archeologie ve středních Čechách 23, 235–310.

D’Amato, Raffaele (2012). Byzantine Imperial Guardsmen 925–1025: The Tághmata and Imperial Guard, Oxford.

Grotowski, P. Ł. (2010). Arms and Armour of the Warrior Saints. Tradition and Innovation in Byzantine Iconography (843-1261), Leiden – Boston.

Haldon, John (2002). Some Aspects of Early Byzantine Arms and Armour. In: Nicolle, David (ed.). A Companion to Medieval Arms and Armour, Woodbridge, 65-79.

Jotov 2004 = Йотов, Валери (2004). Въоръжението и снаряжението от Българското средновековие VII— XI в., Варна.

Kolias, T. G. (1988). Byzantinische Waffen: ein Beitrag zur byzantinischen Waffenkunde von den Anfängen bis zur lateinischen Eroberung, Wien.

Nicolle, David (1999). Arms and Armour of the Crusading Era, 1050-1350. Islam, Eastern Europe and Asia, London – Mechanicsburg.

Zafirov – Aleksandrov 2009 = Зафиров, Димитър – Александров, Емил (2009). История на българите том V (Военна история), София.

Zlatkov, Metodi (2014). Silver-coated chain mail shirt from Stara Zagora district. In: Tsar Samuil ( † 1014) in battle for Bulgaria, Sofia, 133-135.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.