Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Zbroj z byzantského Chersonésu

Jedna z konstrukčně nejpozoruhodnějších kroužkovou zbrojí raného středověku byla nalezena v byzantském osídlení krymského Chersonésu. Veřejnosti je známa teprve od roku 2016, kdy byla publikována v ruštině. Doposud nebyla uvedena do zahraniční literatury.

Pozice Chersonésu na mapě Evropy.


Nálezová situace a datace

Zbroj byla nalezena G. D. Belovem v byzantském městě Chersonésu roku 1949, a to ve 20. městkém čtverci, v budově 5, která přiléhá k 10. příčné ulici (viz Soročan 2005). Zbroj se nacházela ve vrstvě z konce 10. století, která značila požár, což vysvětluje poškození zbroje plamenem. V Chersonésu byly v letech 1889 a 2011 nalezeny i další kroužkové fragmenty, které pocházely z jiných výrobků.

Na zbroj se po objevení zapomnělo a chybně se myslelo, že jde o nález z roku 1889. Teprve až Doroško kontrolou archivního materiálů zbroj znovuobjevil. Doroško uvádí, že v kartotéce expozice Chersonéského muzea nese zbroj číslo 31375 (Doroško 2016: 61-2).

Současná podoba zbroje a průřezy kroužků. Zdroj: Doroško 2016: Рис. 1.

Archivní snímek zbroje. Zdroj: Doroško 2016: Рис. 2.3.


Popis

Zbroj má podobu spečené, vrstvené hroudy o rozměrech 38 × 33 × 16 cm. V současné podobě váží 10,7 kg a je zřejmě kompletní. Autor při studiu načtrtnul všechny viditelné vrstvy a zrekonstruoval původní střih. Výška zbroje činila zhruba 80 cm. Šířka byla konstantní, rovna 65 cm. Zbroj disponovala krátkými, mírně zužovanými rukávy, které byly nanejvýše 22 cm dlouhé a 20 cm široké. Spodní okraj zbroje je nejzajímavější. Na bocích nacházíme 26 cm dlouhé rozparky, které zbroj dělí na přední a zadní polovinu. Každá z polovin je pak dále dělena dalšími čtyřmi 11 cm dlouhými rozparky. Každá polovina je tak rozdělena na pět 13 cm širokých, obdélných cípů. Jakým způsobem byl řešen průkrčník, není vzhledem k záhybům, které ho zakrývají, známo.

Styl pletení je klasický „čtyři v jednom“, řady nýtovaných kroužků spojují řady kroužků vysekávaných. Všechny kroužky mají oválný, plochý průřez. Vnější průměr kroužků se pohybuje kolem 1,5 cm, vnitřní 0,7 cm. Hlavy nýtů jsou zřejmě umístěny pouze na venkovní straně, směr překrytí nýtovaných kroužků je proti směru hodinových ručiček. Přítomnost kroužků ze slitiny mědi není v publikaci uvedena.

Rekonstrukce střihu brně. Zdroj: Doroško 2016: Рис. 2.2.

Schéma způsobu pletení zbroje. Zdroj: Doroško 2016: Рис. 2.1.

Řešení spodního okraje, jaké můžeme vidět u diskutované zbroje, je u ostatních archeologicky dochovaných zbrojí takřka neznámé. Tvarově nejbližší je byzantská zbroj z bulharské lokality Stara Zagora, která je na přední straně dělena na tři části (Zlatkov 2014). Dále jsou známy zbroje, které mají středové rozparky (Kirpičnikov 1971: Табл. II; Slanov 2007: 129-130, Табл. LI) či klíny (Bravermanová et al. 2019: Obr. 45). Z ikonografie jsou známy jak zbroje s bočními rozparky, tak zbroje zakončené drobnými čtverci (Bamberg, Staatsbibliothek Bamberg, Msc. Bibl. 140, 24v) nebo ostrými cípy (London, BL, Cotton Cleopatra C VIII, 18v, 27v).

Scéna z rukopisu Bamberg, Staatsbibliothek Bamberg, Msc. Bibl. 140, 24v.
Datováno k roku 1010. Na okrajích nacházíme množství rozparků.
Za pomoc s dohledáním pramene děkuji Pavlu Alekseychikovi.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Bravermanová, Milena et al. (2019). Nová zjištění o přilbě a zbroji zv. svatováclavské. In: Archeologie ve středních Čechách 23, 235–310.

Doroško 2016 = Дорошко, В. В. (2016). Защитное вооружение из раскопок Византийского Херсона // Владимирский сборник, Калининград, 61–70.

Kirpičnikov 1971 = Кирпичников, А. Н.(1971). Древнерусское оружие: Вып. 3. Доспех, комплекс боевых средств IX—XIII вв., АН СССР, Москва.

Slanov 2007 = Сланов, А. А. (2007). Военное дело алан I – XV вв., Владикавказ.

Soročan 2005 = Сорочан С. Б. (2005). Византийский Херсон (вторая половина VI – первая половина X вв.) Очерки истории и культуры 1-2, Харьков.

Zlatkov, Metodi (2014). Silver-coated chain mail shirt from Stara Zagora district. In: Tsar Samuil ( † 1014) in battle for Bulgaria, Sofia, 133-135.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.