Jednou z nejkompletněji zachovaných kroužkových zbrojí raného středověku je brň, která byla objevena v polském jezeře Lednica. Ačkoli byla mnohokrát publikována, v literatuře se v jiném než polském jazyku takřka nevyskytuje, a proto je vhodné zpřístupnit tuto zbroj zahraničnímu publiku. Dalším důvodem, proč si zbroj zaslouží pozornost, je skutečnost, že byla v nedávných letech odborně publikována s analýzami a fotografiemi.
Pozice jezera Lednica na mapě Evropy.
Nálezová situace a současná pozice
Zbroj byla nalezena při podvodním výzkumu vedeném A. Kolou a G. Wilkem v lednickém jezeře roku 1999, a to na pozici označené „OL 3a“, která se nachází 177 m severně od osy západního mostu a 27 m západně od ostrova. Samotný nález vykonal potapěč Jacek Niegowski v hloubce okolo 6-9 m (Kola 2014: 69; Kola – Wilke 2000: 65; Sankiewicz – Wyrwa 2018: 222). Zbroj je jedinou více či méně kompletní brní raného středověku z uzemí dnešního Polska. V blízkém okolí zbroje bylo při podvodním průzkumu nalezeno neuvěřitelné množství raně středověkých předmětů valečnické povahy s vysokým stupněm zachování organických doplňků, jmenovitě přilba (Sankiewicz – Wyrwa 2018: 218-9), 11 mečů (Kucypera et al. 2021; Wyrwa – Sankiewicz – Pudło 2011), 66 kopí (Sankiewicz – Wyrwa 2018: 148-213) a přes 150 seker (Kucypera et al. 2021; Sankiewicz – Wyrwa 2013).
V současné době se zbroj nachází ve sbírkách Muzea prvních Piastovců na Lednici (Muzeum Pierwszych Piastów na Lednicy). Inv. č. MPP/93/99.

Zbroj po vylovení roku 1999. Zdroj: Kola – Wilke 1999: Ryc. 47.
Fotografie zbroje z lednického jezera. Zdroj: Lucivo.pl.

Zbroj z lednického jezera. Zdroj: Sankiewicz – Wyrwa 2018: 223.
Popis
Zbroj má v tuto chvíli podobu okorodované, ledvinovitě tvarované, kompaktní, vrstvené hroudy o délce 54 cm a maximální tloušťce 24 cm. Nakolik víme, nikdy nebyl podniknut pokus zbroj rozbalit nebo určit její velikost. V době objevu zbroj vážila kolem 10 kg (Górecki 2001a: 44), po vyčištění a konzervaci se váha ustálila mezi 8,1-8,2 kg (Kola 2014: 69; Sankiewicz – Wyrwa 2018: 222). Od hlavní masy se odděluje asi 20 kroužků dlouhý, odpáraný řetízek.
Navzdory publikované literatuře je evidentní, že styl pletení je klasický „čtyři v jednom“ a že pletivo je kombinací nýtovaných a solidní kroužků. Zda jsou solidní kroužky vysekávané či svařované, není možné říci. Nýtované kroužky mají bezpochyby kruhový či oválný průřez. Průměr kroužků je 0,9 cm, a ačkoli zdroje neudávají, zda jde o vnější či vnitřní průměr, proporčně je pravděpodobnější vnější průměr. Síla použitého drátu je rovna 0,08-0,09 cm. Hlavy nýtů jsou zřejmě umístěny pouze na venkovní straně, směr překrytí nýtovaných kroužků je proti směru hodinových ručiček. Přítomnost kroužků ze slitiny mědi není v publikaci uvedena.

Zbroj z lednického jezera. Zdroj: Sankiewicz – Wyrwa 2018: 222.

Tloušťky zbroje z lednického jezera. Zdroj: Kola 2014: Ryc. 1.

Zbroj z lednického jezera. Zdroj: Derwich – Żurek 2002: 187.

Detail zbroje z lednického jezera. Zdroj: Kola – Wilke 2000: Ryc. 48-9.
Detail zbroje z lednického jezera. Zdroj: Lucivo.pl.
Zbroj byla v posledních letech zrentgenována a byla u ní provedena rentgenová fluorescence (Sankiewicz – Wyrwa 2018: 284, 315, 326). Závěr analýzy ukázal, že kroužky byly vyrobeny ze svářkového železa, jak v osobní diskuzi potvrdil Paweł Kucypera.

Rentgenový snímek zbroje. Zdroj: Sankiewicz – Wyrwa 2018: 315.

Výsledky rentgenové fluorescence kroužků. Zdroj: Sankiewicz – Wyrwa 2018: 326.
Datace
Přesné chronologické určení není možné. Górecki se domníval, že zbroj lze rámcově datovat do 10.-13. století (2001a: 44; 2001b: 127). Vzhledem k velkému množství militarií z období 2. pol. 10. a 1. pol. 11. století se tato datace oprávněně navrhuje i pro kroužkovou zbroj (Kola 2014: 69; Sankiewicz – Wyrwa 2018: 222). Jako horní limit jsou obvykle spatřována 30. léta 11. století, kdy došlo k útoku na pevnost na ostrově. Jednou z možných interpretací události je český vpád roku 1038 (Górecki 2001a: 44). V literatuře je někdy zastávána pozice, že domácí polská tradice začala s výrobou brní až ve 13. století, a proto lednická zbroj musí být dovozem (Kola – Wilke 2000: 65). Ve skutečnosti množství raně středověkých kroužkových fragmentů není zanedbatelné (nejméně půl tuctu lokalit) a přinejmenším svědčí o rozšířeném užívání v 10.-11. století (Janowski 2019: 79-80; Kaźmierczyk 1991: Ryc. 21; Sankiewicz – Wyrwa 2018: 224-250; Strzyż 2006: 95; 257; Świątkiewicz 2006: 77; Wachowski 1984: Ryc. 6). Archeologická situace tedy jistým způsobem podepírá písemnou zmínku kronikáře Galla Anonyma, podle nějž vojsko Boleslava Chrabrého (vláda 992-1025) čítalo 3900 těžkooděnců s brněmi, tzv. „loricati“ (Kronika a činy polských knížat a vládců I:8).

Scéna z rukopisu Nürnberg, GNM, Hs. 156142, 18v, datovaného k roku 1030.
Zobrazená zbroj může velikostně odpovídat nálezu ze jezera Lednice.
Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.
Literatura
Gallus Anonymus: Kronika a činy polských knížat a vládců = Gallus Anonymus: Kronika a činy polských knížat a vládců. Přel. Josef Förster, Praha 2009.
Derwich, Marek – Żurek, Adam (eds.) (2002). U Źródeł Polski. Do roku 1038, Warszawa.
Górecki, Janusz (2001a). Waffen und Reiterausrüstungen von Ostrów Lednicki. Zur Geschichte des frühen polnischen Staates und seines Heeres. In: Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 29, 41–86.
Górecki, Janusz (2001b). Gród na Ostrowie Lednickim na tle wybracyh ośrodków grodowych pierwszej monarchii piastowskiej, Lednogóra.
Janowski, Andrzej (2019). Metal finds. In: Rębkowski, Marian (ed.). Wolin. The Old Town II. Studies on Finds, Szczecin, 47-88.
Kaźmierczyk, Józef (1991). Ku początkom Wrocławia. Cz. 1. Warsz budowlany i kultura mieszkalna Ostrowa tumskiego od X do połowy XI wieku, Wrocław.
Kola, Andrzej (2014). Militaria – broń ochronna. In: Kola, Andrzej – Wilke, Gerard (eds.). Wczesnośredniowieczne mosty przy Ostrowie Lednickim Tom II: Mosty traktu poznańskiego, Kraków, 69-74.
Kola, Andrzej – Wilke, Gerard (2000). Mosty sprzed tysiąca lat: archeologiczne badania podwodne przy rezydencji pierwszych Piastów na Ostrowie Lednickim, Toruń.
Kucypera, Paweł et al. (2021). Technologia wykonania miecza i czekana odnalezionych w reliktach mostu prowadzącego na wyspę Ledniczkę na jeziorze Lednica w świetle badań archeometalurgicznych. In: Studia Lednickie XX, 99-123.
Sankiewicz, Paweł – Wyrwa, A. M. (eds) (2018). Broń drzewcowa i uzbrojenie ochronne z Ostrowa Lednickiego, Giecza i Grzybowa, Lednica.
Sankiewicz, Paweł – Wyrwa, A. M. (eds). (2013). Topory średniowieczne z Ostrowa Lednickiego i Giecza, Lednica.
Strzyż, Piotr (2006). Uzbrojenie we wczesnośredniowiecznej Małopolsce, Łódź.
Świątkiewicz, Piotr (2002). Uzbrojenie Wczesnośredniowieczne z Pomorza Zachodniego, Łódź.
Wachowski, Krzysztof (1984). Militaria z grodu na Ostrówku w Opolu. In: Studia nad kulturą wczesnopolskiego Opola, Wrocław, 11-112.
Wyrwa, A. M. – Sankiewicz, P. – Pudło, P. (2011). Miecze średniowieczne z Ostrowa Lednickiego i Giecza, Dziekanowice – Lednica.