Na počátku roku 2022 jsem byl upozorněn na nově publikovaný nález kroužkové zbroje ze staromaďarského hradiště Boršod (Borsodi földvár), který byl zveřejněn poprvé od nalezení roku 1990 (Wolf 2019: 23, 99-100). Jde o významný nález, který si zaslouží zveřejnění i v jiných jazycích. Zbroj dokazuje, že staří Madaři znali a používali kroužkové zbroje, o čemž se v literatuře dlouho pochybovalo.
Pozice Boršodu na mapě Evropy.
Nálezová situace a datace
Roku 1990 byl na hradišti Boršod prozkoumán tzv. dům č. 3, 4,4 × 5,5 m veliký objekt, který měl kamenný základ a dřevěnou nástavbou. V domě se nacházela pec. V důsledku požáru se propadla střecha, která zakonzervovala vybavení domu na místě, na kterém se nacházely, po více než milénium.
Na zemi domu bylo nalezeno 23 keramických nádob, nůžky, 6 přeslenů, dláto, dva náramky, železný hák, poříz, hrot šípu, fragment dekorované kosti, spirály z drátu ze slitiny mědi a pět fragmentů ohořelé kroužkové zbroje (Wolf 2019: 22).
Datování organických částí ukázalo, že dům byl užíván v průběhu 10. století (Wolf 2019: 23). Vzhledem k ohořené keramice a propadlé střeše se uvažuje o velkém požáru celého sídliště v 70.-80. letech 10. století, pravděpodobně v podzimním období (Wolf 2019: 385).
Popis a vyhodnocení
Zbroj sestává z pěti oddělených fragmentů, které jsou zmáčknuté, okorodované, ohořelé a k jejich povrchu jsou připeklé kusy ohořelého dřeva. Celková váha fragmentů přesahuje 2,3 kg. Délky a váhy fragmentů jsou následující:
- Fragment 1: 5,4 cm, 0,032 kg.
- Fragment 2: 12,3 cm, 0,154 kg.
- Fragment 3: 11,7 cm, 0,404 kg.
- Fragment 4: 4,9 cm, 0,028 kg.
- Fragment 5: 22,8 cm, 1,702 kg.
Kroužky mají kruhový průřez, vnější průměr 1 cm a tloušťku drátu 0,15 cm. Velkou část kroužků dnes tvoří již jen oxidy železa, ale lépe zachované kusy ukazují, že byly vyrobeny z čistého železa, přítomnost uhlíku se nepotvrdila. Struktura pletení je vzhledem k těžkému poškození špatně rozpoznatelná, avšak fotografie svědčí o klasickém způsobu „čtyři v jednom“. Pletivo je kombinací nýtovaných a solidní kroužků, a autor dodává, že kroužky jsou svařované. Zda jsou hlavy nýtů umístěny pouze na venkovní straně není možné říci, stejně jako způsob překrytí nýtovaných kroužků. Přítomnost kroužků ze slitiny mědi není v publikaci uvedena.
Fragmenty zbroje z Boršodu. Zdroj: Wolf 2019: 12. kép.
Rentgenový snímek největšího fragmentu zbroje. Zdroj: Wolf 2019: 85. kép.
Fragmenty pocházejí z výrobku, který byl větší než barmice. Je bezpečné tvrdit, že pocházejí z kroužkové zbroje. Ve staromaďarském prostředí jde o jediný nález svého druhu, který dokazuje, že kroužkové produkty byly Maďarům známé a byly jimi používané, avšak nebyly ukládané do hrobů. Neplatí tedy, že staří Maďaři neužívali kroužkové zbroje, jak tvrdí Fodor (1996: 47). Přilba z Pécse rovněž naznačuje, že byla vybavena kroužkovou barmicí (Kalmár 1942; Kiss 1983: 252-5). Leon VI. Moudrý o Maďarech prohlásil, že nosí typ zbroje, který označuje jako „lorikion“ (Hanák 1988: 29; Wolf 2019: 99), přičemž tento výraz současná literatura chápe jako brň (Kovács 2002; Lendvai 2003: 47). Jediné další raně středověké kroužkové nálezy z prostoru dnešního Maďarska pocházejí z avarského období (např. Straub 1999: 182, 2. kép 5, 3. kép 5).
Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.
Literatura
Fodor, István (1996). The Ancient Hungarians : exhibition catalogue, Budapest.
Hanák, Péter (1988). Die Geschichte Ungarns von den Anfängen bis zur Gegenwart, Budapest.
Kalmár, János (1942). Pécsi sisak a honfoglalás kori időből. In: Pécs szabad királyi város Majorossy Imre Múzeumának Értesítő, 22-29.
Kiss, Attila (1983). Baranya megye X-XI. századi sírleletei. Magyarország honfoglalás és kora Árpád-kori temetőinek leletanyaga 1., Budapest.
Kovács, László (2002). A honfoglaló magyarok bőrpáncéljáról. Über den Lederhamisch der Magyaren zur Zeit der Landnahme. In: Hadtörténelmi Közlemények 115, 2, 311-334.
Lendvai, Paul (2003). The Hungarians. A thousand years of victory in defeat, Princeton, New Jersey.
Straub, Péter (1999). Újabb adalék a Keszthely-kultúra eredetéhez egy fenékpusztai sír kapcsán. – Ein neuer. Beitrag zum Ursprung der Keszthely-Kultur anhand eines Grabes von Fenékpuszta. In: Zalai Múzeum 9, pp. 181–193.
Wolf, Mária (2019). A borsodi földvár. Egy államalapítás kori megyeszékhelyünk kutatása, Budapest – Miskolc – Szeged.
