Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Zbroj z maďarského Boršodu

Na počátku roku 2022 jsem byl upozorněn na nově publikovaný nález kroužkové zbroje ze staromaďarského hradiště Boršod (Borsodi földvár), který byl zveřejněn poprvé od nalezení roku 1990 (Wolf 2019: 23, 99-100). Jde o významný nález, který si zaslouží zveřejnění i v jiných jazycích. Zbroj dokazuje, že staří Madaři znali a používali kroužkové zbroje, o čemž se v literatuře dlouho pochybovalo.

Pozice Boršodu na mapě Evropy.


Nálezová situace a datace

Roku 1990 byl na hradišti Boršod prozkoumán tzv. dům č. 3, 4,4 × 5,5 m veliký objekt, který měl kamenný základ a dřevěnou nástavbou. V domě se nacházela pec. V důsledku požáru se propadla střecha, která zakonzervovala vybavení domu na místě, na kterém se nacházely, po více než milénium.

Na zemi domu bylo nalezeno 23 keramických nádob, nůžky, 6 přeslenů, dláto, dva náramky, železný hák, poříz, hrot šípu, fragment dekorované kosti, spirály z drátu ze slitiny mědi a pět fragmentů ohořelé kroužkové zbroje (Wolf 2019: 22).

Datování organických částí ukázalo, že dům byl užíván v průběhu 10. století (Wolf 2019: 23). Vzhledem k ohořené keramice a propadlé střeše se uvažuje o velkém požáru celého sídliště v 70.-80. letech 10. století, pravděpodobně v podzimním období (Wolf 2019: 385).

Dům č. 3 z hradiště Boršod. Wolf 2019: 9. kép.

Popis a vyhodnocení

Zbroj sestává z pěti oddělených fragmentů, které jsou zmáčknuté, okorodované, ohořelé a k jejich povrchu jsou připeklé kusy ohořelého dřeva. Celková váha fragmentů přesahuje 2,3 kg. Délky a váhy fragmentů jsou následující:

  • Fragment 1: 5,4 cm, 0,032 kg.
  • Fragment 2: 12,3 cm, 0,154 kg.
  • Fragment 3: 11,7 cm, 0,404 kg.
  • Fragment 4: 4,9 cm, 0,028 kg.
  • Fragment 5: 22,8 cm, 1,702 kg.

Kroužky mají kruhový průřez, vnější průměr 1 cm a tloušťku drátu 0,15 cm. Velkou část kroužků dnes tvoří již jen oxidy železa, ale lépe zachované kusy ukazují, že byly vyrobeny z čistého železa, přítomnost uhlíku se nepotvrdila. Struktura pletení je vzhledem k těžkému poškození špatně rozpoznatelná, avšak fotografie svědčí o klasickém způsobu „čtyři v jednom“. Pletivo je kombinací nýtovaných a solidní kroužků, a autor dodává, že kroužky jsou svařované. Zda jsou hlavy nýtů umístěny pouze na venkovní straně není možné říci, stejně jako způsob překrytí nýtovaných kroužků. Přítomnost kroužků ze slitiny mědi není v publikaci uvedena.

Fragmenty zbroje z Boršodu. Zdroj: Wolf 2019: 12. kép.

Rentgenový snímek největšího fragmentu zbroje. Zdroj: Wolf 2019: 85. kép.

Fragmenty pocházejí z výrobku, který byl větší než barmice. Je bezpečné tvrdit, že pocházejí z kroužkové zbroje. Ve staromaďarském prostředí jde o jediný nález svého druhu, který dokazuje, že kroužkové produkty byly Maďarům známé a byly jimi používané, avšak nebyly ukládané do hrobů. Neplatí tedy, že staří Maďaři neužívali kroužkové zbroje, jak tvrdí Fodor (1996: 47). Přilba z Pécse rovněž naznačuje, že byla vybavena kroužkovou barmicí (Kalmár 1942; Kiss 1983: 252-5). Leon VI. Moudrý o Maďarech prohlásil, že nosí typ zbroje, který označuje jako „lorikion“ (Hanák 1988: 29; Wolf 2019: 99), přičemž tento výraz současná literatura chápe jako brň (Kovács 2002; Lendvai 2003: 47). Jediné další raně středověké kroužkové nálezy z prostoru dnešního Maďarska pocházejí z avarského období (např. Straub 1999: 182, 2. kép 5, 3. kép 5).


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Fodor, István (1996). The Ancient Hungarians : exhibition catalogue, Budapest.

Hanák, Péter (1988). Die Geschichte Ungarns von den Anfängen bis zur Gegenwart, Budapest.

Kalmár, János (1942). Pécsi sisak a honfoglalás kori időből. In: Pécs szabad királyi város Majorossy Imre Múzeumának Értesítő, 22-29.

Kiss, Attila (1983). Baranya megye X-XI. századi sírleletei. Magyarország honfoglalás és kora Árpád-kori temetőinek leletanyaga 1., Budapest.

Kovács, László (2002). A honfoglaló magyarok bőrpáncéljáról. Über den Lederhamisch der Magyaren zur Zeit der Landnahme. In: Hadtörténelmi Közlemények 115, 2, 311-334.

Lendvai, Paul (2003). The Hungarians. A thousand years of victory in defeat, Princeton, New Jersey.

Straub, Péter (1999). Újabb adalék a Keszthely-kultúra eredetéhez egy fenékpusztai sír kapcsán. – Ein neuer. Beitrag zum Ursprung der Keszthely-Kultur anhand eines Grabes von Fenékpuszta. In: Zalai Múzeum 9, pp. 181–193.

Wolf, Mária (2019). A borsodi földvár. Egy államalapítás kori megyeszékhelyünk kutatása, Budapest – Miskolc – Szeged.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.