Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Zbroj z pražské Stromovky

Kromě svatováclavské zbroje, která je zřejmě nejlépe zachovanou kroužkovou zbrojí raně středověké Evropy, z Prahy pochází ještě jedna nepříliš známá a špatně publikovaná zbroj nalezená v bubenečské Stromovce. V následujícím textu si tento nález zběžně představíme. Autor článku dlouhodobě usiluje o možnost zbroj osobně prozkoumat. V případě úspěchu bude článek dodatečně upraven.

Pozice Stromovky na mapě Evropy.


Nálezová situace a současná pozice

Při zemních pracích v Královské oboře – Stromovce roku 1938 narazili dělníci na depot, sestávající ze dvou analogických přileb s barmicemi, kroužkové košile, kroužkových, kožených a plechových fragmentů. Velikost nálezů naznačuje, že přilby byly vloženy do sebe a zbroj byla uložena dovnitř menší přilby, ačkoli autor stránky Curia Vítkov, který měl možnost nález osobně ohledat, informuje, že zbroj byla nalezena ve větší přilbě (tj. Stromovka I).

Nález byl ohlášen Archeologickému ústavu v Praze, který depot téhož roku předal Národnímu muzeu. Kompletní nález spadá pod Oddělení starších českých dějin. Zbroj, která má inventární číslo H2-60755 (dříve č. dep. 1150), je uložena v terezínském depozitu a byla celkem čtyřikrát publikována (Bernart 2010: 68-9; Bravermanová et al. 2019: 275-6, Obr. 63; Hejdová 1964: 51; Šnajdrová 2014: 32, Obr. 4).

Zbroj ze Stromovky. Zdroj: Národní muzeum – Historické muzeum, www.esbirky.cz.


Popis

Zbroj má v současné chvíli podobu homolotovité, kompaktní, vrstvené, rzí slepené hroudy o výšce cca 17–20 cm a obvodech 50 × 47 cm. Váha této hroudy je přibližně 7 kg. Nakolik víme, nikdy nebyl podniknut pokus zbroj rozbalit nebo určit její velikost. Styl pletení je klasický „čtyři v jednom“; pletivo je kombinací nýtovaných a solidních kroužků. Dle Bravermanové jsou solidní kroužky svařované (Bravermanová et al. 2019: 275-6). Průřez obou druhů kroužků je blízký kruhu či oválu. Viditelné nýtky mají hříbkovou hlavu. Hlavy nýtů jsou zřejmě umístěny pouze na venkovní straně, směr překrytí nýtovaných kroužků je proti směru hodinových ručiček. Nejsou patrné kontrastní kroužky ze slitiny mědi. Velikost kroužků a síla drátu nikdy nebyla zveřejněna, avšak z vizuálu zbroje je patrné, že jde o jemné pletivo s kroužky o vnitřním průměru menším než 0,8 cm.

Tvar a velikost hroudy odpovídá uložení do kaloty přilby. Velikost a váha současně naznačuje, že zbroj byla nevelkých rozměrů a omezovala se především na torzo a teoreticky i paže po lokty.

Zbroj ze Stromovky. Zdroj: Bravermanová et al. 2019: 276, Obr. 63.

Zbroj ze Stromovky. Zdroj: Curiavitkov.cz.

Drobné kroužkové fragmenty depotu mohou pocházet barmic přileb. U jedné z přileb (Stromovka II) byla nalezena část přikorodované barmice uvnitř zvonu. Vnitřní průměry kroužků této barmice měří 0,45-0,5 cm při tloušťce drátu 0,1 cm (osobní rozhovor s Milošem Bernartem). Barmice se zdá být vytvořena z jemnějšího pletiva než zbroj.

Pozůstatek barmice u přilby Stromovka II. Zdroj: Bernart 2010: Obr. 32.


Datace

Vzhledem k povaze nálezu se depot v minulosti dlouhodobě datoval mezi 7.-12. století (Hejdová 1964: 49-54; Klučina – Marsina – Romaňák 1985: 70). Takovou dataci již není možné podpořit. S narůstajícím korpusem analogických přileb (Kainov 2019: 189-191, Рис. 71; Macháček et al. 2021: 160, 440, 670; Pieta 2015: 27-30, Obr. 17.1-2; Macků – Pilná 2021) se ukazuje, že datace této skupiny směřuje do 3. třetiny 9. století a 1. poloviny 10. století, jak poznamenala též Profantová (2016: 134). Přilby lze řadit do pozdního velkomoravského období a do povelkomoravského horizontu. Zbroj tak reflektuje středoevropské ochranné odění kolem přelomu 9. a 10. století.

Jezdecká scéna z rukopisu Leiden, UBL, Cod. Perizoni F.17, 15v, datovaného do prvních dvou dekád 10. století. Zobrazená zbroj může velikostně odpovídat nálezu ze Stromovky.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Bernart, Miloš (2010). Raně středověké přílby, zbroje a štíty z Českých zemí, Praha: Univerzita Karlova

Bravermanová, M. – Havlínová, A. – Ledvina, P. – Perlík, D. (2019). Nová zjištění o přilbě a zbroji zv. svatováclavské. In: Archeologie ve středních Čechách 23, 235–310.

Hejdová, Dagmar (1964). Přilba zvaná „svatováclavská“. In: Sborník Národního muzea v Praze, A 18, no. 1–2, 1–106.

Kainov 2019 = Каинов, С. Ю. (2019). Сложение комплекса вооружения Древней Руси X – начала XI в. (по материалам Гнёздовского некрополя и поселения). Диссертация на соискание ученой степени кандидата исторических наук, Том I, Москва. 7

Klučina, P. – Marsina, R. – Romaňák, A. (1985). Vojenské dějiny Československa, 1. díl (do roku 1526), Praha.

Macháček et al. (2021). Břeclav – Pohansko X. Sídelní areál na Severovýchodním předhradí. Archeologické výzkumy v letech 2008-2016, Brno.

Macků, Pavel – Pilná, Veronika (2021). An early-medieval helmet of the Stromovka-Gnezdovo-Bojná type from the collections of the Kozel chateau. In: Archaeologia historica 46, 2, 445-466.

Pieta, Karol (2015). Včasnostredoveké mocenské centrum Bojná – výskumy v rokoch 2007–2013. In: Pieta, K. – Robak, Z. (eds.). Bojná 2 – Nové výsledky výskumov včasnostredovekých hradísk, Nitra, 9–49.

Profantová, Naďa (2016). Chronologie časně slovanského a starohradištního osídlení Čech na příkladu Prahy a jejího zázemí. In: Boháčová, I. – Šmolíková, M. (eds.). Praha archeologická, Praha, 129-146.

Šnajdrová, Evženie (2014). Arma ofensiva et defensiva. Historické zbraně a zbroj ze sbírky Národního muzea, Praha.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.