V posledních několika letech zažíváme doslova staroseverský boom. Každý rok se v knihkupectvích objevuje minimálně jeden titul, který tématicky zapadá do doby vikinské či skandinávského středověku. Pojďme se podívat, na co se můžeme těšit v několika následujících letech.
Na začátku roku 2014 byla vydána Jiřího Starého Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky, která poutavým způsobem vystihuje specifika nejen staroseverského soudnictví, ale kultury obecně.
Na podzim roku 2014 byly vydány dva články Markéty Podolské v časopisu PLAV, „Sága o Álim Flekovi“ a „Brocéliande středověké Skandinávie“. Na jaře roku 2015 byl témže časopise vydán také překlad Ságy o plášti. Jejich tématem jsou rytířské ságy a překladová literatura. Pro studium doby vikinské nejsou využitelné. Mohou však posloužit lingvistům či historikům, kteří se zabývají zavedením rytířské kultury do Norska či zmíněnými žánry. V lednu plánuje zmíněný časopis vydat další článek Markéty Podolské.
9. 12. 2014 vyšel překlad Theodorikovy Historie o starých norských králích. Překlad pořídil Vladimír P. Polách.
Na základě překladatelských seminářů, které Jiří Starý pořádá na FF UK, se plánují další dva větší počiny. Za prvé je to výbor Lživé ságy starého Severu, který bude vydán 15. 10. 2015. Dosud byla do češtiny přeložena pouze jediná lživá sága, a to sice Sága o Bósim a Herrauðovi ve výboru Sága o Völsunzích a jiné ságy o severském dávnověku. Již teď Vám mohu garantovat, že se nad stránkami této připravované knihy rozhodně zasmějete, protože Vás čeká mnoho romantiky, boje a erotiky. Druhý projekt se zabývá příběhů o skaldech. Jedná se o krátké útvary, které pojednávají o větším či menším období ze života staroseverských básníků. Pokud vím, tak jsou nyní tyto příběhy již přeloženy a čeká se na tématické číslo časopisu (zřejmě opět PLAV), ve kterém by mohly vyjít. To však může ještě nějakou dobu trvat a v roce 2014 to již určitě nebude.
Jiří Starý se ve spolupráci s Marií Novotnou snaží zajistit grant, s jehož pomocí by mohli vydat staroseverská historiografická díla. Podle nejnovějších informací grant zajištěn nebyl, ale Jiří Starý se nevzdává a snaží se nyní grant zajistit ve spolupráci s Vladimírem Poláchem. Marie Novotná mi sdělila, v tomto výboru by mohla být vydána Kniha o Islanďanech, jejíž část vyšla v časopisu PLAV 9/2009. Necháme se překvapit, zda tento projekt dojde ke zdárnému konci.
Jiří Starý s kolektivem překladatelů zrevidovali Hegerovy Staroislandské ságy. Vydání je podle edičního plánu naplánována na 16. 11. 2015.
Již zmíněná Marie Novotná v současné době pracuje na překladu Ságy o jómských vikinzích. Ten vzniká na základě dlouhodobé spolupráce s kolegy z Velké Británie, Islandu, Norska, Polska a Finska. V rámci této spolupráce se také v červnu 2013 na půdě FHS UK konal workshopu o jómských vikinzích. Zatím mi však není známo, kdy bude tento překlad vydán.
David Šimeček, který v současné době vyučuje staroseverštinu na FF UK, plánuje v horizontu několika let vydat první českou učebnici staroseverštiny.
Religionista Jan Kozák, překladatel Ságy o Hervaře, mi sdělil, že by rád přeložil Ságu o Hrólfu Krakim. Úryvek z této ságy vyšel již v časopisu PLAV 9/2009, ale dosud nebylo publikováno úplné dílo. Kozák se domnívá, že tato sága je společně se Ságou o Vǫlsunzích (vydanou u nás již dvakrát v překladech Zatočila a Dudkové/Kadečkové) zřejmě nejdůležitější částí hrdinského cyklu. Určitě jde o dlouhodobý plán, ale jak znám tvorbu a osobnost Jana Kozáka, určitě se vrhne na překlad s mravenčí pílí.
V neposlední řadě musím zmínit také Miroslava Černého, který se před několika lety na poli staroseverského překladatelství zviditelnil kontroverzním, leč kritiky dobře přijatým překladem Ságy o Hervör a králi Heidrekovi Moudrém. Dozvěděl jsem se totiž, že pan Černý přeložil Ságu o Gotlanďanech (vydanou u nás již v překladu Zatočila). Na vydání knihy si však musíme ještě nějakou dobu počkat.
To jsou prozatím všechny zprávy, které mám z oblasti překladatelství ze staroseverštiny. Pokud víte o dalších připravovaných překladech, můžete se mi ozvat.
