Kočka v Knize z Kellsu. Dublin, Trinity College, MS 58, 76v, kolem roku 800.
Po dokončení článku „Vztah pána k domácím zvířatům“ jsem narazil na staroirskou báseň Pangur Bán (v angličtině nazývanou také jako The Scholar and his Cat), která pochází z konce 9. století a která pojednává o soužití mnicha-písaře a jeho bílého kocoura Pangura. Jakožto majitel kočky jsem si tuto báseň oblíbil a rozhodl jsem se ji přeložit do češtiny. Rozhodně to nebyla jednoduchá práce, protože stará irština je komplikovaný jazyk. Ale s pomocí slovníků a studií jsem byl schopen dílo dokončit. Původně jsem chtěl báseň přebásnit, ale nebyl jsem schopen zachovat původní metrické náležitosti. Proto jsem se rozhodl báseň přeložit doslovně s tím, že zveřejním pouze první strofu ze svého nekompletního přebásnění:
„Já a kocour Pangur bílý
v umění vkládáme síly,
on svou mysl lovem baví,
a ta má při psaní tráví.“
Myslím, že báseň představuje vhodný doplněk k výše zmíněnému článku, a to i přes fakt, že pochází z insulárního kulturního okruhu. Svou výpovědní hodnotou a nadčasovostí jistě zaujme dnešní badatele i majitele koček. Přeji Vám tedy příjemné čtení této zajímavé básně.
Báseň si můžete prohlédnout či stáhnout prostřednictvím tohoto odkazu:
