Hroty kopí 9.-11. století s délkou přesahující 50 cm

Úvod

Těžko bychom hledali zbraň, která by v minulosti byla tak důležitá a v současnosti tak přehlížená, jakou je kopí. Kopí raného středověku plnilo funkci primární formační zbraně a společně se štítem a poboční zbraní (sekerou, mečem či případně další) bylo základním vyzbrojením. Navzdory obecné představě raně středověcí muži do válek nosili celý arzenál zbraní a nasazovali je podle potřeby; kopí v masových střetech hrálo obrovskou úlohu, zejména v jejich počátečních fázích.

V níže předkládaném příspěvku jsme se rozhodli prezentovat skupinu nejmimořádnějších kopí 9.-11. století, která mají délku přes 50 cm. Toto délkové kritérium bylo zvoleno ze tří hlavních důvodů:

  • vzhledem k četnosti kopí ve sledovaném období (vyšší jednotky tisíc kusů) je třeba stanovit jistou hranici, díky které bude látka uchopitelná. Přestože jde do značné míry o hranici umělou, ukazuje se, že množstevní rozdíl mezi kopími s délkou 40-49,99 a 50-59,99 cm může být pětinásobný až desetinásobný.

  • jedná se o více než poloviční délku meče a délku přesahující rozměry dlouhých nožů téhož období.

  • četná kopí s délkou přes 50 cm v kompletním stavu s ratištěm mohla snadno přesáhnout váhu 1 kg. Tento váhový posun nad 1 kg z kopí činí obouruční zbraně, což pro kratší kusy nemusí platit. Velikostně nejextrémnější skupina kopí může pomoci objasnit zákonitosti platné i pro menší a četnější exempláře.

Přiložený katalog obsahuje nejméně 271 kopí, což je překvapivě vysoké číslo, zejména pokud zohledníme skutečnost, že jde o přibližně 1% všech původně vyrobených zbraní. Při takto vysokých počtech je evidentní, že velmi dlouhá kopí měla praktické uplatnění. Do katalogu nezařazujeme řapová kopí, která překračují hranici 50 cm pouze raritně (Atgāzis 2019: 44; Lehtosalo-Hilander 1982b: 30-1, Fig. 9.10), avšak jsou důležitá pro diskuzi o funkci tulejkových variant. Je nepochybné, že kopí zahrnutá do katalogu patří mezi špičkové výrobky s náročnou výrobou a dobře čitelnou symbolikou. O exkluzivním postavení dlouhých kopí svědčí nejen skladba hrobových inventářů, často čítající meče, sekery, štíty a jezdecké vybavení, ale také použité metody výroby a dekorace. Podpůrným argumentem je dále například 49,5 cm dlouhý hrot, který byl zvolen pro výrobu tzv. Vídeňského kopí osudu (Die Heilige Lanze), jež je záměrně vyrobenou relikvií zřejmě z 10. století (Paulsen 1969; Schulze-Dörrlamm 2011).

Při přípravě katalogu jsme se seznámili s archeologickým materiálem z různých evropských regionů. Vedlejším výsledkem této rešerše je přibližný odhad počtu kusů v různých velikostních hladinách. Hroty s délkou 20-39,99 cm vycházejí z tohoto odhadu jako jednoznačně nejčastější, nicméně kopí s délkou přes 40 cm tvoří nezanedbatelnou skupinu. Počty kopí jsou záměrně navýšeny, protože je nepochybné, že v archivech francouzských a německých muzeí se nachází značné množství nepublikovaného materiálu.

  • 20-29,99 cm : 2000-5000 (?)

  • 30-39,99 cm : 2000-5000 (?)

  • 40-49,99 cm : 1000-2000 ks (?)

  • 50-59,99 cm : 220-350 ks

  • 60-69,99 cm : > 50 ks

  • 70-79,99 cm : > 10 ks

Srovnání 72 cm dlouhého kopí s čepelí meče. Maciej Tomaszczyk, Officina ferraria.


Anatomické principy kopí

Studium velmi dlouhých hrotů kopí přináší mnohé poznatky, které mohou mít zajímavé a důležité implikace pro studium jiných skupin předmětů, například mečů, a v konečném důsledku pomáhají formovat náš pohled na způsob vedení války v raném středověku. Na úvod je třeba zdůraznit, že kopí přesahující 50 cm mají velmi dlouhou kontinuitu přinejmenším od doby železné (Vouga 1885: 18-20) a snadno je lze dohledat i v období, které těsně předchází námi vytyčené dataci (např. Kazakevičius 1988: 41; Kovács 1980: 98; Tautavičius 1996: 130; Westphal 2002: 255; Ypey 1982: 253). Nicméně je typické, že část kontinentální produkce se v průběhu 8. století záměrně přiklonila k masivnějším hrotům s širším krčkem a tulejkou, které váží až 2 kg (evoluce viz Westphal 2002: 255-263). Tato výroba mimořádně masivních hrotů přetrvává až do období, které v tomto článku sledujeme.

Při mapování velmi dlouhých hrotů se nám zdařilo popsat tři podstatné anatomické principy, které dosud nebyly uvedeny v nám známé literatuře. Obecně je možné říci, že tyto principy jsou platné pro kopí s délkou přesahující 40 cm. Jsou jimi:

  • poměr nejužší části krčku z pohledové strany oproti celkové délce kopí.
    U námi zahrnutých kusů dochází k poměru 1:14,52 – 1:59,4; čili na 1 cm šíře krčku připadá 14,52-59,4 cm hrotu. Tento údaj je důležitý proto, že predefinuje praktické využití kopí : kopí s masivním krčkem (poměrem bližším k 1:1) jsou výrazně těžší a lépe uzpůsobena pro těžké seky, zatímco kopí s tenkým krčkem jsou velmi lehká a určena primárně k bodu. Samozřejmě i kopími s tenkým krčkem lze funkčně sekat, ale při silných úderech se riskuje ohnutí hrotu v krčku nebo zlomení ratiště; slabé seky a řezy na kovem nechráněné plochy jsou snesitelné pro všechny hroty. Hranici, od které můžeme hroty označit za schopné těžkých seků, lze stanovit kolem poměru 1:27. Kopí s krčky o poměru 1:14 – 1:27 jsou natolik masivní, že je lze plnohodnotně využít k sekání, podobně jako pozdější kůsy či asijské naginaty. Následující graf ukazuje, že hroty po překročení hranice 1:27 mají tendenci být výrazně těžší (až 1,8 kg).

Graf zobrazující poměr nejužší části krčku oproti celkové délce. Zahrnuje pouze dobře změřené kusy.
Oranžová linka = hroty typu I, modrá linka = hroty typu II.

  • poměr průměru tulejky vůči celkové délce.
    U námi zahrnutých kusů dochází k poměru 1:11,35 – 1:28,32; čili na 1 cm šíře tulejky připadá 11,35-28,32 cm hrotu. Stejně jako v předchozím případě tento poměr určuje reálné použití konkrétní zbraně: kopí s širší tulejkou jsou výrazně těžší a lépe uzpůsobena pro těžké seky, zatímco užší tulejka se pojí s lehčími, primárně bodnými hroty. Za hranici, kdy již můžeme hovořit o sečném kopí, lze v tomto případě označit poměr blízký 1:17 a průměr tulejky přinejmenším 3 cm. Následující graf ukazuje, že hroty po překročení této hranice mají tendenci být výrazně těžší (až 1,8 kg).

    Graf zobrazující poměr průměru tulejky vůči celkové délce. Zahrnuje pouze dobře změřené kusy.
    Oranžová linka = hroty typu I, modrá linka = hroty typu II.

  • úhel svíraný břity tvořícími špici hrotu.
    V případě námi sebraného materiálu se samovolně vyčleňují kusy, jejichž břity na špicích hrotů svírají více než 16° a méně než 16°. Hroty kopí, jejichž břity svírají větší úhel než 16°, mají vždy listovitý tvar a jejich čepele se zužují v oblouku (typ I). Oproti tomu hroty s břity svírajícími menší úhel než 16° jsou zpravidla kontinuálně zužované v přímce (typ II), méně často listovité. Zdá se, že jistá část listovitých kopí záměrně volí hodnotu kolem 15-17°, což lze vnímat jako snahu o univerzálnost a zkombinování bodných a sečných kvalit. Tento princip je třeba brát s jistou rezervou, protože hroty mohou být odbroušené používáním, což může být případ např. kopí z lokality Zasip pri Bledu.

Vlevo: Listovitý tvar (typ I); vpravo: plynule zužovaný tvar (typ II).


Zhodnocení a důsledky

Typ I
Hroty typu I mají listovitý tvar čepele, pro kterou je typické, že její nejširší část leží v prostřední třetině, méně často v první třetině. Průměrná šířka čepele je 5,27 cm (při vyloučení početné skupiny kopí Petersenova typu E, která se vyznačují úzkými čepelemi, by průměrná šířka výrazně vzrostla). Čepel se směrem ke špici zužuje v oblouku, méně často jsou břity přímé. U zaoblených břitů je typické, že na špici svírají úhel přesahující 16°, zatímco rovné břity tvořící špici ústí v úhel, který je menší či roven 16°. Poměr nejužší části krčku z pohledové strany oproti celkové délce kopí se pohybuje mezi 1:35,92 – 1:14,52, přičemž poměr průměru tulejky vůči celkové délce dosahuje 1:21,74 – 1:11,35. Šíře tulejky neklesá pod 2 cm, avšak obvyklá hodnota je vyšší než 3 cm (průměr 3,34 cm). Váha hrotů výjimečně klesá pod 0,5 kg; po překročení poměru krčku vůči celkové délce 1:27 či poměru průměru tulejky vůči celkové délce 1:17 mají hroty tendenci být těžší 1 kg. Hroty tohoto typu jsou málokdy dekorovány; některé kusy jsou tausovány drátem či mají zdobena křidélka prolamovanou dekorací.

V podstatě ve všech případech lze hroty tohoto typu označit za kontinentální produkci, přináležící k Westphalovu typu II-V, Petersenovu typu A-E, typu VI dle Solbergové či Kirpičnikovovu typu I. V literatuře se zdá panovat shoda ohledně názoru, že zbraně těchto typů jsou franské (Solberg 1991). Protože v závěru 8. století ve Franské říši končí ukládání zbraní do hrobů, jediný způsob, jak toto potvrdit, je skrze nepřímé důkazy. Bergljot Solberg kupříkladu zjistila, že mnoho kopí tohoto tvaru bylo vyrobeno metodou svářkového damašku a že tyto hroty byly nalezeny především v přímořských oblastech Norska, což ji vedlo k závěru, že zbraně pokládala za franské importy (Solberg 1991: 256). Hroty z Mikulčic a Nin-Ždrijacu lze díky ostruhám snadno přiřadit ke karolinskému horizontu. Je typické, že pokud se listovitá kopí objevují v hrobech s meči, jde zpravidla o meče typu H/I (nejméně 15 evropských hrobů). Tato skutečnost svědčí přinejmenším o významném používání v 9. století, kdy byl tento typ meče nejpopulárnější. Dalšími typy, s nimiž se listovitá kopí delší 50 cm ukládají do hrobů, jsou C (1×), E (1×), K (1×), L (1×) a X (2×). Přítomnost v mohylách z Gnězdova, Luistari či Polska svědčí o ukládání do hrobů až po závěr 10. století. Zřejmě jediný listovitý hrot přesahující 50 cm, který lze bezpečně zařadit do 11. století, pochází z potopené lodi z Serçe Limani.

Srovnání kopí typu I s mečem. Lokalita Solbjør, Solberg 1984: 219, Pl. 7B.

Důvod šíření tohoto typu z franského prostředí do okolní Evropy je stejný jako u kontinentálních mečů – vlivem karolinských reforem byly založeny centrální dílny na výrobu desítek tisíc zbraní, které kombinovaly kvalitnější postup výroby čepele s progresivnějším tvarem, kteréžto zpracování si rychle vydobylo prestiž (osobní diskuze s Jiřím Koštou). Je vysoce pravděpodobné, že kopí listovitého tvaru bylo vedle mečů dalším produktem těchto dílen – srovnání s meči se nabízí díky dobrému řemeslnému zpracování i značným rozměrům listovitých kopí. Vedlejším důvodem zavedení hrotů Petersenova typu E do periferních částí Evropy může být skutečnost, že jakožto lehčí varianty listovitých kopí s užší tulejkou lépe zapadly do tamějších tradic.

Je pozoruhodné, že nástup masivních listovitých kopí koreluje s ústupem saxů, což si lze vysvětlit tím, že kavalerně orientovaná Franská říše v průběhu 8. století přesedlala z modelu lehké kopí – těžký meč – kratší záložní meč na model těžší, kvalitnější kopí – lehčí, kvalitnější meč; jinými slovy se výzbroj v tomto období uživatelsky zjednodušila a materiálově zkvalitněla. Franská ikonografie raného 9. století je pak svědectvím této proběhnuvší změny, kde můžeme spatřit pouze meče a kopí užívané opěšale i koňmo, zatímco sekery a saxy absentují. Uživatelé těchto zbraní byli nepochybně velmi multifunkčně cvičeni, aby byli schopni ovládat výzbroj jak na koňském hřbetu, tak v pozemní formaci. Důkazem tohoto je také ukládání ostruh do hrobů obsahujících listovitá kopí (Kouřil 2005).

Praktické užití listovitých kopí. Stuttgartský žaltář, WLB Cod.bibl.fol.23, 003v, 047v.

Přestože část listovitých kopí byla lehká a ovladatelná jednou rukou, masivnější hroty byly nepochybně obouruční a sečno-bodné, po všech stránkách využitelné jako meče na ratištích. Jejich funkční aspekt je mnohdy znásobený křidélky, která kromě jiného plní funkci záštity. Při opěšalém použití musely být tyto masivní varianty výjimečně užitečné proti kavalérii i pěchotě, zatímco při jezdeckém použití mohly být užity coby sečné, protipěchotní zbraně. Lze si jen těžko představit, že by takto masivní hroty byly umístěny na velmi dlouhá ratiště. V ikonografii jsou kopí zpravidla stejně vysoká nebo mírně vyšší než nositel. V archeologii jsou hroty často nacházeny v poloze vedle hlavy, avšak není jasné, zda bylo ratiště před uložením do hrobu zlomeno či nikoli (např. Belošević 2007: 275; Kouřil 2005: Abb. 4, 6, 15, 16).

Pozice listovitých kopí v hrobech.
Abramowicz – Nadolski – Poklewski-Koziełł 1959: Tabl. XIc; Belošević 2007: 275; Kouřil 2005: Abb. 4, 6, 15, 16;

Reprodukce velmi dlouhých listovitých hrotů. Archiv Samuela Grolicha a Davida Herdy.

Typ II 
Hroty typu II jsou charakteristické kontinuálně zužovanou čepelí s rovnými břity a nejširší částí čepele umístěnou v první třetině. Průměrná šířka čepele je 4,28 cm. Břity na hrotu svírají úhel menší či roven 16°. Poměr nejužší části krčku z pohledové strany oproti celkové délce kopí se pohybuje mezi 1:59,4 – 1:27,51, přičemž poměr průměru tulejky vůči celkové délce dosahuje 1:28,31 – 1:16,77. Šíře tulejky (průměr 2,6 cm) je poplatná konkrétním Petersenovým typům – v případě typu I se často dostává pod 2 cm, zatímco u typu M je běžná hodnota kolem 3 cm. Váha hrotů nepřesahuje horní limit 0,75 kg, váha pod 0,5 kg je běžným jevem. Hroty tohoto typu jsou často zdobeny plošným plátováním z barevných kovů a nýty ze slitiny mědi.

Hroty tohoto tvaru lze přiřadit k Wesphalovým typům II-IV, irským a velšským typům, Petersenovým typům F, I, K a M a typu VII dle Solbergové, jde tedy o tvar, jehož výroba byla situována nejen na kontinent, ale také na periferie Evropy (Velká Británie, Skandinávie, Balt). U hrotů s délkou přes 50 cm tento tvar typicky nalézáme v 10. a 11. století. V tomto období se skandinávské typy dekorovaných kopí omezeně objevují také na kontinentu (neznámá lokalita, muzeum Dobrée; Rezé; Lednica; Budapešť). Kopí tohoto tvaru se nachází s širší škálou především skandinávských typů mečů – H/I (4×), L (2×), M (8×), K/O (5×), Q (4×), S (2×), T (2×), U/V (5×), X (3×), Y (2×), Z (1×).

Srovnání kopí typu II s mečem. Lokalita Kilde, katalog UNIMUS.

Kopí tohoto tvaru vykazují archaičtější přístup k výzbroji, který se projevuje také na úrovni mečů. Skladba výzbroje následuje ideu lehké kopí – těžký meč, která měla kontinuitu od doby stěhování národů (Nørgård Jørgensen 1999: 164-170). Kopí byla konstruována především k bodům, řezům a drobným sekům. Zdá se, že velmi dlouhé hroty typu II mohly být také oštěpy, jak ukazuje nález z Lendbreenu – 45,5 cm dlouhý hrot s tulejkou o průměru 1,9 cm je umístěný na ratišti s celkovou délkou 195 cm, přičemž nejširší část ratiště se nachází ve vzdálenosti 40-60 cm od tulejky (průměr 2,4-2,5 cm) a konec ratiště se radikálně zužuje na tloušťku 1 cm. Jak jsme již výše uvedli, rovněž některé řapové hroty s délkou přes 50 cm jistě byly oštěpy. Zajímavou evidenci z písemných pramenů nabízí Sága o lidech z Lososího údolí (kap. 55), v níž najdeme následující pasáž:

„V tu chvíli vstoupil dovnitř Helgi Harðbeinsson a v ruce držel oštěp, jehož ostří bylo dlouhé celý loket [49 cm] a ratiště mělo železné kování. Bolli odhodil meč, uchopil štít oběma rukama a šel ke dveřím salaše proti Helgimu. Helgi vrhl po něm oštěpem a oštěp pronikl štítem a zasáhl Bolliho, který se nyní opřel o stěnu salaše.“

Typ II se zdá být dominantní zejména v těch regionech, které se přidržovaly kompozitní konstrukce mečového jílce s krátkou záštitou a které nepraktikovaly kavalérní boj. Jisté zastoupení mají ovšem také na kontinentu po boku listových kopí. Pokud se podíváme do Skandinávie, baltských zemí a Velké Británie, zjistíme, že nejméně 6 velmi dlouhých hrotů je v hrobech kombinováno dalšími, kratšími hroty, což bychom ve středozápadní Evropě a na Balkánu hledali jen obtížně. V týchž oblastech najdeme více než dvacet hrobů, v nichž jsou dlouhá kopí kombinována s jezdeckým vybavením, nejčastěji udidly a třmeny. Ostruhy v těchto oblastech nepatří mezi předměty, které jsou běžně nalézány spolu s rozměrnými hroty s délkou nad 50 cm.

Dlouhá kopí se pro nás stala prostředkem, jak poukázat na zásadní rozdíly mezi jádrem a periferiemi Evropy v období 8.-11. století, diametrálně odlišné zbrojní tradice a způsob vedení války v těchto oblastech. Zatímco výběrové jednotky většiny Evropy preferovaly pozemní střet, při kterém užívaly jednoruční kopí v kombinaci s mečem tradiční konstrukce, ve středozápadní Evropě byl tento model částečně přehodnocen vlivem vybudování rychle se přesouvajících kavalerních útvarů, byť ne zcela opuštěn.

Tradičnější nakládání s kopím (vlevo) × progresivnější použití kopí (vpravo).
Zdroj: Mannschaft der Ormrinn Brands; Jōṛa Photo Tales.


Katalog

Maďarsko

Budapest-Dunameder
Náhodný nález ve vodě.
9.-11. století.
Celková délka: 57 cm.
Délka čelepe: 41 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 4,5 cm.
Rozpětí křidélek: 12,1 cm.
Váha: 1,71 kg.
Literatura: Husár 2006: 66; Husár 2016: 8; Kovács 1970a: 85, Fig. 3.2; Kovács 1980: 98.

Budapest-Dunameder, Kovács 1970a: Fig. 3.2.

Budapest-Dunameder
Náhodný nález ve vodě.
Plátováno zlatem.
Konec 10. – začátek 11. století.
Celková délka: 59,7 cm.
Délka čelepe: 43,7 cm.
Maximální šířka čepele: 2,9 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,8-0,9 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,2 cm.
Literatura: Fodor 1996: 365-6; Husár 2014: 151; Husár 2016: 8; Kovács 1970a: 85, Fig. 5.4; Kovács 1970b; Kovács 1978: 67.

Budapest-Dunameder, Kovács 1970a: Fig. 5.4.

Neznámá lokalita
Neznámý kontext.
10.-11. století.
Celková délka: 51,3 cm.
Délka čelepe: 39,8 cm.
Maximální šířka čepele: 4,6 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,8 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,3 cm.
Rozpětí křidélek: 8,4 cm.
Literatura: Kovács 1970a: 86, Fig. 3.3; Kovács 1980: 102.

Neznámá lokalita, Kovács 1970a: Fig. 3.3.

Kecskemét-Belváros
Náhodný nález.
9. století.
Celková délka: 60,8 cm.
Délka čelepe: 54 cm.
Maximální šířka čepele: 5,7 cm.
Literatura: Husár 2006: 66; Husár 2014: 119; Kovács 1970a: 86, Fig. 4.1; Kovács 1980: 99.

Kecskemét-Belváros, Kovács 1970a: Fig. 4.1.

Budapest-Csepel
Náhodný nález.
9.-11. století.
Celková délka: 50 cm.
Délka čelepe: 37 cm.
Maximální šířka čepele: 7 cm.
Vnější průměr tulejky: 4,6 cm.
Rozpětí křidélek: 11,5 cm.
Literatura: Husár 2006: 66; Husár 2014: 117, 142; Kovács 1970a: 84, Fig. 3.1; Kovács 1980: 97.

Budapest-Csepel, Kovács 1970a: Fig. 3.1.

Tiszalök – Rázompuszta
Neznámý kontext.
9.-11. století.
Celková délka: 56,8 cm.
Délka čelepe: 46,5 cm.
Maximální šířka čepele: 7,15 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,6 cm.
Vnější průměr tulejky: 4 cm.
Váha: 1,53 kg.
Literatura: Kovács 1980: 102.

Tiszalök – Rázompuszta, Kovács 1980: Taf. 65.1.


Česká republika

Mikulčice
Hrobový nález, hrob 1241. Nalezeno se sekerou a ostruhami.
1. pol. 9. století.
Celková délka: 50 cm.
Délka čelepe: 39 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,3 cm.
Váha: 0,487 kg.
Literatura: Kouřil 2005: 91; Kouřil 2014: 308.

Mikulčice, Kouřil 2005: Abb. 2.1.


Slovensko

Nitra-Na Palánke
Depot.
9. století.
Celková délka: 56,5 cm.
Délka čelepe: 43,7 cm.
Maximální šířka čepele: 6,6 cm.
Vnější průměr tulejky: 4,9 cm.
Rozpětí křidélek: 10,1 cm.
Literatura: Husár 2006: 67; Husár 2014: 120, 147; Kovács 1980: 104.

Nitra-Na Palánke, Kovács 1980: Taf. 65.3.


Polsko

Lednica
Záměrná deponace v jezeře.
10.-11. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 51,5 cm.
Délka čelepe: 32,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,9 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,4 cm.
Váha: 0,381 kg.
Literatura: Sankiewicz 2018: 170.

Lednica, Sankiewicz 2018: Cat. No. 25.

Lednica
Záměrná deponace v jezeře.
10.-11. století.
Celková délka: 54,4 cm.
Délka čelepe: 39,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,3 cm.
Váha: 0,397 kg.
Literatura: Sankiewicz 2018: 182.

Lednica, Sankiewicz 2018: Cat. No. 35.

Lednica
Záměrná deponace v jezeře.
10.-11. století.
Celková délka: 73 cm.
Délka čelepe: 60 cm.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Vnější průměr tulejky: 3 cm.
Váha: 0,68 kg.
Literatura: Sankiewicz 2018: 186.

Lednica, Sankiewicz 2018: Cat. No. 40.

Złotoria
Náhodný říční nález.
8.-11. století.
Celková délka: zhruba 51 cm.
Maximální šířka čepele: zhruba 3,5 cm.
Vnější průměr tulejky: zhruba 3 cm.
Literatura: Chudziak 2016: 201.

Złotoria, Chudziak 2016: Ryc. 214.

Krępsk
Náhodný nález z jezera.
10.-11. století.
Celková délka: zhruba 50 cm.
Literatura: Chudziak 2016: 72-4.


Krępsk, Chudziak 2016: Ryc. 56a.

Neznámá lokalita, Západní Pomořansko
Neznámý kontext.
10.-11. století.
Celková délka: 55 cm.
Délka čelepe: 41 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,7 cm.
Rozpětí křidélek: 12,5 cm.
Literatura: Świątkiewicz 2002: Cat. 60.

Neznámá lokalita, Západní Pomořansko, Świątkiewicz 2002: Tab. X.7.

Stepnica
Náhodný říční nález.
8.-11. století.
Celková délka: 53 cm.
Délka čelepe: 29 cm.
Maximální šířka čepele: 6,8 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,6 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,8 cm.
Rozpětí křidélek: 4 cm.
Literatura: Świątkiewicz 2002: Cat. 16.

Stepnica, Świątkiewicz 2002: Tab. X.8.

Nowe Warpno
Bezkontextový nález.
8.-11. století.
Celková délka: 58 cm.
Délka čelepe: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Maximální tloušťka čepele: 2 cm.
Vnější průměr tulejky: 5 cm.
Literatura: Nadolski 1954: 186-7; Świątkiewicz 2002: Cat. 12.

Nowe Warpno, Świątkiewicz 2002: Tab. IX.10.

Barwice
Bezkontextový nález.
8.-11. století.
Celková délka: 62,5 cm.
Délka čelepe: 50 cm.
Maximální šířka čepele: 1,7 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,4 cm.
Literatura: Nadolski 1954: 176-7; Świątkiewicz 2002: Cat. 1.

Barwice, Petersen 1939: Abb. 21b.

Niepart
Bezkontextový nález.
Celková délka: 54,5 cm.
Literatura: Nadolski 1954: 182-3.

Lutomiersk
Hrobový nález, hrob 44. Nalezeno s ostruhami a sekerou.
11. století.
Celková délka: 52 / 55 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,6 cm.
Literatura: Abramowicz – Nadolski – Poklewski-Koziełł 1959: 55, Tabl. XL.e; Nadolski 1954: 180-1.

Lutomiersk, Abramowicz – Nadolski – Poklewski-Koziełł 1959: Tabl. XL.e.

Neznámá lokalita, Velkopolsko
Náhodný nález.
10. století.
Celková délka: 55 cm.
Délka čelepe: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 5,3 cm.
Vnější průměr tulejky: 4 cm.
Literatura: Nadolski 1954: 188-9.

Lutomiersk, Nadolski 1954: Tab. XXVIII.1.


Rakousko

Traun
Náhodný nález.
3. třetina 8. – 1. třetina 9. století.
Tausováno barevným kovem.
Celková délka: 58 cm.
Maximální šířka čepele: 4,8 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,5 cm.
Rozpětí křidélek: 8,4 cm.
Literatura: Szameit 1987: 158.

Traun, Szameit 1987: Abb. 2.2.

Steinabrunn
Hrobový nález, hrob 15.
3. třetina 8. – 1. třetina 9. století.
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 5,8 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,5 cm.
Literatura: Szameit 1987: 160.

Steinabrunn, Szameit 1987: Abb. 4.1.

Wimm
Hrobový nález, hrob 43.
3. třetina 8. – 1. třetina 9. století.
Celková délka: 50 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,5 cm.
Literatura: Szameit 1987: 161.

Wimm, Szameit 1987: Abb. 5.1.

Längsee
Náhodný jezerní nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 52 cm.
Délka čelepe: 39,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,9 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,2 cm.
Rozpětí křidélek: 9 cm.
Literatura: Eichert – Mehofer – Baier 2011; Eichert – Mehofer 2019.

Längsee, Eichert – Mehofer 2019: Fig. 2.


Slovinsko

Rakova Jelša
Náhodný nález ve vodě.
9. století.
Celková délka: 54,5 cm.
Délka čelepe: 40,3 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,6 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,6 cm.
Rozpětí křidélek: 9,5 cm.
Literatura: Husár 2006: 33; Husár 2016: 9; Svoljšak et al. 1997: 262.

Rakova Jelša, Svoljšak et al. 1997: tab. 16.3.

Zasip pri Bledu
Náhodný nález ve vodě.
10.-11. století.
Celková délka: 59 cm.
Délka čelepe: 47,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,8 cm.
Vnější průměr tulejky: 4,2 cm.
Literatura: Bavec 1991: 66-7; Husár 2016: 9.

Zasip pri Bledu, Husár 2016: Fig. 2.6.


Chorvatsko

Varaždín
Náhodný nález.
Počátek 9. století.
Celková délka: 52 cm.
Délka čelepe: 38,5 cm.
Maximální šířka čepele: 5,7 cm.
Vnější průměr tulejky: 4,3 cm.
Rozpětí křidélek: 10 cm.
Váha: 1,2 kg.
Literatura: Demo 2010: 72, 74; Husár 2014: 122, 151; Tomičić 1984: 223-226, Sl. 9, 10; Tomičić 1968; Tomičić 1985; Tomičić 2013.

Varaždín, Tomičić 1968: Sl. 2.

Trilj
Říční nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 51,4 cm.
Délka čelepe: 38,2 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,9 cm.
Rozpětí křidélek: 8,9 cm.
Váha: 0,68 kg.
Literatura: Demo 2010: 72, 74; Milošević 1999: 209.

Trilj, Milošević 1999: Abb. 8.

Nin-Ždrijac
Hrobový nález, hrob 322. Objeveno s mečem typu H a ostruhami.
2. pol. 8. – poč. 9. stol.
Celková délka: 50 cm.
Délka čelepe: 35 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Vnější průměr tulejky: 4 cm.
Literatura: Belošević 2007: 278; Demo 2010: 72, 74.

Nin-Ždrijac, Belošević 2007: Tab. CXCVI.2.

Neznámá lokalita
Říční nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čelepe: 37,8 cm.
Maximální šířka čepele: 5,1 cm.
Rozpětí křidélek: 7,8 cm.
Literatura: Demo 2010: 72, 74; Kovač 2003: 63, Sl. 87b.

Neznámá lokalita, Kovač 2003: Sl. 87b.


Srbsko

Fruška Gora
Neznámý kontext.
Pol. 9. – zač. 11. století.
Celková délka: 56 cm.
Délka čelepe: 38,6 cm.
Maximální šířka čepele: 6,3 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,05 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,8 cm.
Rozpětí křidélek: 11,8 cm.
Váha: 1,593 kg.
Literatura: Sajdl 2018.

Fruška Gora, Sajdl 2018: Pl. 1.


Bosna a Hercegovina

Vir – Posušje
Neznámý kontext.
Závěr 8. – 2. pol. 9. století.
Celková délka: okolo 70 cm.
Literatura: Bekić 2003: 167, Sl. 3; Demo 2010: 72, 74; Miletić 1991: 205-6.

Vir – Posušje, Miletić 1991: T. IV.3.

Stolac-Čairi
Hrobový nález, objeveno s mečem typu K.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čelepe: 36,16 cm.
Maximální šířka čepele: 4,6 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,8 cm.
Rozpětí křidélek: 7,73 cm.
Literatura: Bekić 2003: 167, Sl. 3; Demo 2010: 72, 74; Vinski 1981: 20.

Stolac-Čairi, Vinski 1981: Tab. XIII.3.

Neznámá lokalita
Neznámý kontext.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 51,7 cm.
Délka čelepe: 38,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,5 cm.
Váha: 1,333 kg.
Literatura: Demo 2010: 72, 74; Miletić 1991: 204.

Neznámá lokalita, Miletić 1991: T. IV.2.

Neznámá lokalita
Neznámý kontext.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 52,2 cm.
Délka čelepe: 35,4 cm.
Maximální šířka čepele: 5,8 cm.
Vnější průměr tulejky: 4,6 cm.
Váha: 1,8224 kg.
Literatura: Sajdl 2018: 151; Sijarić 2014: 221.

Neznámá bosenská lokalita, Sijarić 2014: Tab. XLV.1.


Belgie

Schoonaarde
Náhodný říční nález.
2. pol. 9. – 10. století.
Celková délka: 54,2 cm.
Délka čelepe: 41,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,3 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,6 cm.
Rozpětí křidélek: 7,5 cm.
Literatura: De Graeve 2010: 47, 111-2.

Schoonaarde, De Graeve 2010: Fig. 51.

Oudenaarde
Náhodný říční nález.
Konec 8. – 2. pol. 9. století.
Celková délka: 55,4 cm.
Délka čelepe: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 6,1 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,5 cm.
Rozpětí křidélek: 8,5 cm.
Literatura: De Graeve 2010: 45, 112-3.

Oudenaarde, De Graeve 2010: Fig. 53.

Oudenaarde
Náhodný říční nález.
Konec 8. – 2. pol. 9. století.
Celková délka: 50,4 cm.
Délka čelepe: 36 cm.
Maximální šířka čepele: 5,3 cm.
Vnější průměr tulejky: 3 cm.
Rozpětí křidélek: 8,5 cm.
Literatura: De Graeve 2010: 45, 113-4.

Oudenaarde, De Graeve 2010: Fig. 56.

Oudenaarde
Náhodný říční nález.
Konec 8. – 2. pol. 9. století.
Celková délka: 50,6 cm.
Délka čelepe: 35 cm.
Maximální šířka čepele: 6,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,8 cm.
Rozpětí křidélek: 8,9 cm.
Literatura: De Graeve 2010: 45, 114-5.

Oudenaarde, De Graeve 2010: Fig. 58.


Nizozemsko

Buurmalsen
Náhodný říční nález.
2. pol. 9. – 10. století.
Celková délka: 52 cm.
Délka čelepe: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Rozpětí křidélek: 7 cm.
Literatura: Ypey 1982: 250; Westphal 2002: 295.

Nijmegen
Náhodný říční nález.
Konec 8. – 2. pol. 9. století.
Celková délka: 53,6 cm.
Délka čelepe: 42,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,2 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,2 cm.
Rozpětí křidélek: 10 cm.
Váha: 1,4 kg.
Literatura: Ypey 1982: no. 7; Westphal 2002: 295.

Nijmegen, Ypey 1982: no. 7.

Heukelum
Náhodný nález.
9. století.
Celková délka: 59,7 cm.
Délka čelepe: 46 cm.
Maximální šířka čepele: 4,4 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,5 cm.
Literatura: Ypey 1982: no. 5.

Heukelum, Ypey 1982: no. 5.

Lobith
Náhodný nález.
Celková délka: 57,5 cm.
Délka čelepe: 43 cm.
Maximální šířka čepele: 7 cm.
Rozpětí křidélek: 9,4 cm.
Literatura: Ypey 1982: no. 6.

Nijmegen
Náhodný nález ve vodě.
1. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čelepe: 40,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,4 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,8 cm.
Rozpětí křidélek: 7,3 cm.
Váha: 0,51 kg.
Literatura: Ypey 1982: no. 9; Westphal 2002: 295.

Nijmegen, Ypey 1982: no. 9.

Nijmegen
Náhodný nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 52,6 cm.
Délka čelepe: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 5,7 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,48 cm.
Rozpětí křidélek: 10 cm.
Váha: 0,535 kg.
Literatura: Ypey 1982: no. 10; Westphal 2002: 295.

Nijmegen, Ypey 1982: no. 10.

Nijmegen
Náhodný nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 54,3 cm.
Délka čelepe: 43 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,86 cm.
Rozpětí křidélek: 8,4 cm.
Literatura: Ypey 1982: no. 16; Westphal 2002: 295.

Nijmegen, Ypey 1982: no. 16.

Wijk bij Duurstede / Dorestad
Sídlištní nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 54,7 cm.
Délka čelepe: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,6 cm.
Rozpětí křidélek: 9,74 cm.
Váha: 0,675 kg.
Literatura: Ypey 1982: no. 24; Westphal 2002: 295.

Dorestad, Ypey 1982: no. 24.

Wijk bij Duurstede
Náhodný nález.
1. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 51,3 cm.
Délka čelepe: 39 cm.
Maximální šířka čepele: 3,7 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,8 cm.
Rozpětí křidélek: 7,4 cm.
Literatura: Ypey 1982: no. 29; Westphal 2002: 295.

Wijk bij Duurstede, Ypey 1982: no. 29.

Neznámé, možný Rees v Německu
Neznámý kontext.
1. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 56 cm.
Délka čelepe: 42 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,55 cm.
Rozpětí křidélek: 7,8 cm.
Literatura: Ypey 1982: no. 32; Westphal 2002: 295.

Neznámé, možný Rees, Ypey 1982: no. 32.

Neznámá lokalita
Neznámý kontext.
1. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 53 cm.
Délka čelepe: 39,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Rozpětí křidélek: 8,5 cm.
Literatura: Ypey 1982: no. 35; Westphal 2002: 295.

Neznámá lokalita, Ypey 1982: no. 35.


Turecko

Serçe Limani
Nález pocházející z výzbroje lodi.
11. století.
Celková délka: 56,3 cm.
Délka čelepe: 43,4 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,7 cm.
Rozpětí křidélek: 8 cm.
Literatura: Sajdl 2018: 151; Schwarzer 2004: 367, 369.

Serçe Limani, Schwarzer 2004: Fig. 21-6.


Rusko

Gnězdovo
Hrobový nález, hrob Ц-15/Кусц-1874. Nalezeno společně s mečem typu E.
10. století.
Celková délka: 52,3 cm.
Délka čelepe: 42 cm.
Maximální šířka čepele: 3,1 cm.
Vnější průměr tulejky: 3 cm.
Literatura: Kainov 2019: Табл. 10.1; Kirpičnikov 1966: 71.

Gnězdovo, Kainov 2019: рис. 41.

Gnězdovo
Hrobový nález, hrob ПОль-61/1980. Nelezeno se sekerou.
10. století.
Celková délka: 53 cm.
Délka čelepe: 45 cm.
Literatura: Kainov 2019: Табл. 10.7.

Gnězdovo, Kainov 2019: рис. 42.1.

Gnězdovo
Hrobový nález, hrob ПОль-11/1979. Nalezeno s kostrou koně a dlouhým nožem.
10. století.
Celková délka: 50 cm.
Délka čelepe: 37,5 cm.
Literatura: Kainov 2019: Табл. 10.19.

Gnězdovo, Kainov 2019: рис. 43.5.

Kalichnovščina
Hrobový nález, hrob 322 (54).
11.-12. století.
Celková délka: 52 cm.
Délka čelepe: 38,8 cm.
Maximální šířka čepele: 3,9 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,5 cm.
Literatura: Creutz 2003: 66, 482; Kirpičnikov 1966: 71.

Kalichnovščina, Creutz 2003: 483.

Neznámá lokalita, Přiladoží
Zřejmě hrobový nález. Je možné, že jde o hrob, který je Kočkurkinou (1989: 134, рис. 92) označen jako hrob 538 ze Sjaznegy.
11.-12. století.
Celková délka: 54,5 cm.
Délka čelepe: 38,3 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,1 cm.
Literatura: Creutz 2003: 66, 491.

Neznámá lokalita v Přiladoží, Creutz 2003: 491.

Neznámá lokalita v Kaliningradské oblasti
Neznámý kontext.
11. století.
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 3,4 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,6 cm.
Váha: 0,452 kg.
Literatura: katalog Staatliche Museen zu Berlin.

Neznámá lokalita v Kaliningradské oblasti, katalog Staatliche Museen zu Berlin.

Ekritten
Hrobový nález, hrob 12. Nalezeno s přilbou, dvěma dalšími hroty kopí, jezdeckou výbavou a koňskou kostrou.
11. – 12. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 77,5 cm.
Literatura: La Baume 1940: 86.

Ekritten, La Baume 1940: Abb. 2n.


Ukrajina

Mala Kopanja
Nález z opevěného sídliště.
10.-11. století.
Celková délka: 53 cm.
Délka čelepe: 36 cm.
Maximální šířka čepele: 5,4 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,9 cm.
Rozpětí křidélek: 8,3 cm.
Literatura: Husár 2006: 67; Husár 2014: 29-30, 141; Kovács 1980: 100; Sajdl 2018: 251.

Mala Kopanja, Husár 2014: Tab. XVI.3.

Listvin
Nález z opevěného sídliště.
8.-9. století.
Celková délka: 50 cm.
Délka čelepe: 35,3 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Vnější průměr tulejky: 4,5 cm.
Literatura: Androščuk – Zocenko 2012: 161.

Listvin, Androščuk – Zocenko 2012: Fig. 113.


Estonsko

Käku
Hrobový nález.
11.-12. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 52 cm.
Délka čelepe: 38,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,1 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,1 cm.
Váha: 0,755 kg.
Literatura: Creutz 2003: 60, 320.

Käku, Creutz 2003: 321.

Neznámá lokalita, Saaremaa
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 55,5 cm.
Délka čelepe: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,5 cm.
Literatura: Creutz 2003: 60, 332.

Neznámá lokalita, Saaremaa, Creutz 2003: 333.

Maidla
Hrobový nález. Nalezeno s širokou sekerou typu M a dalším kopím.
11.-12. století.
Celková délka: 52,5 cm.
Délka čelepe: 36,3 cm.
Maximální šířka čepele: 6,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,1 cm.
Váha: 0,53 kg.
Literatura: Creutz 2003: 60, 342.

Maidla, Creutz 2003: 343.

Kuusalu
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 56 cm.
Délka čelepe: 43,1 cm.
Maximální šířka čepele: 5,7 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,4 cm.
Váha: 0,58 kg.
Literatura: Creutz 2003: 61, 352.

Kuusalu, Creutz 2003: 353.

Tuula
Hrobový nález.
11.-12. století.
Celková délka: 55,8 cm.
Délka čelepe: 41,3 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,6 cm.
Váha: 0,554 kg.
Literatura: Creutz 2003: 61, 354.

Tuula, Creutz 2003: 355.

Alatskivi
Hrobový nález. Nalezeno s širokou sekerou typu M.
11.-12. století.
Celková délka: 51,2 cm.
Délka čelepe: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 5,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 2 cm.
Váha: 0,475 kg.
Literatura: Creutz 2003: 61, 364.

Alatskivi, Creutz 2003: 365.

Raatvere
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou.
11.-12. století.
Celková délka: 69,5 cm.
Délka čelepe: 50 cm.
Maximální šířka čepele: 3,4 cm.
Váha: 0,45 kg.
Literatura: Creutz 2003: 61, 366.

Raatvere, Creutz 2003: 367.

Ulila
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou.
11.-12. století.
Celková délka: 55,6 cm.
Délka čelepe: 41,6 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,8 cm.
Váha: 0,42 kg.
Literatura: Creutz 2003: 61, 368.

Ulila, Creutz 2003: 369.


Finsko

Luistari
Hrobový nález, hrob 348. Nalezeno s mečem typu X, dlouhým nožem a menším hrotem kopí.
10. století.
Celková délka: 52,2 cm.
Délka čepele: 41,2 cm.
Maximální šířka čepele: 2,7 cm.
Maximální tlouštka čepele: 0,6 cm.
Literatura: Lehtosalo-Hilander 1982a: 239,Pl. 96.13; Lehtosalo-Hilander 1982b: Fig. 7.11.

Luistari, Lehtosalo-Hilander 1982b: Fig. 7.11.

Pappilanmäki
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 56,8 cm.
Délka čelepe: 42,8 cm.
Maximální šířka čepele: 7,6 cm.
Váha: 0,682 kg.
Literatura: Creutz 2003: 64, 448.

Pappilanmäki, Creutz 2003: 449.

Haukka
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 53,8 cm.
Délka čelepe: 42,3 cm.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Vnější průměr tulejky: 1,9 cm.
Váha: 0,319 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 454.

Haukka, Creutz 2003: 455.

Hukari
Pravděpodobný hrobový nález.
11.-12. století.
Celková délka: 51,8 cm.
Délka čelepe: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,7 cm.
Literatura: Creutz 2003: 65, 456.

Haukka, Creutz 2003: 457.

Hukari
Pravděpodobný hrobový nález.
11.-12. století.
Celková délka: 50,2 cm.
Délka čelepe: 38,4 cm.
Maximální šířka čepele: 8 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,2 cm.
Váha: 0,56 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 456.

Haukka, Creutz 2003: 457.

Laukko
Náhodný nález.
11.-12. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 62,5 cm.
Délka čelepe: 43 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,1 cm.
Literatura: Creutz 2003: 65, 458.

Laukko, Creutz 2003: 459.

Mainiemi
Pravděpodobný hrobový nález.
11.-12. století.
Celková délka: 52 cm.
Délka čelepe: 36 cm.
Maximální šířka čepele: 5,7 cm.
Vnější průměr tulejky: 3 cm.
Váha: 0,43 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 462.

Mainiemi, Creutz 2003: 463.

Mainiemi
Pravděpodobný hrobový nález.
11.-12. století.
Celková délka: 52,5 cm.
Délka čelepe: 38,5 cm.
Maximální šířka čepele: 7 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,2 cm.
Váha: 0,485 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 462.

Mainiemi, Creutz 2003: 463.

Pahkavuori
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čelepe: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,2 cm.
Váha: 0,482 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 462.

Pahkavuori, Creutz 2003: 463.

Taljala
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 61,5 cm.
Délka čelepe: 47,9 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,8 cm.
Váha: 0,643 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 466.

Taljala, Creutz 2003: 467.

Lapinlahti
Hrobový nález.
11.-12. století.
Celková délka: 62 cm.
Délka čelepe: 45,8 cm.
Maximální šířka čepele: 7,6 cm.
Vnější průměr tulejky: 3 cm.
Váha: 0,676 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 476.

Lapinlahti, Creutz 2003: 477.

Neznámá lokalita, oblast Turku
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 53,5 cm.
Délka čelepe: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Literatura: Creutz 2003: 65, 480.

Neznámá lokalita, oblast Turku, Creutz 2003: 481.

Kjuloholm
Hrobový nález, hrob C K. Nalezeno s mečem typu T a menším kopím.
10.-11. století.
Celková délka: 59,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,2 cm.
Literatura: Cleve 1978: 60, 165.

Kjuloholm, Cleve 1978: Pl. 20.313.


Švédsko

Birka, Bj 536
Hrobový nález. Nalezeno se štítem.
Celková délka: 52,5 cm.
Délka čelepe: 42 cm.
Maximální šířka čepele: 3,9 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,8 cm.
Literatura: Thålin-Bergman 1986: 19.

Birka, Bj 536, Arbman 1940: Taf. 8.2.

Birka, Bj 542
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H.
Celková délka: 57,2 cm.
Délka čelepe: 46,2 cm.
Maximální šířka čepele: 3,6 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,6 cm.
Literatura: Thålin-Bergman 1986: 19.

Birka, Bj 542, Arbman 1940: Taf. 8.1.

Birka, Bj 643
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H a štítem.
Celková délka: 50,3 cm.
Délka čelepe: 41,3 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Literatura: Thålin-Bergman 1986: 19.

Birka, Bj 643, katalog mis.historiska.se.

Birka, Bj 708
Hrobový nález. Nalezeno se štítem a jezdeckým vybavením včetně ostruh.
Celková délka: 50,8 cm.
Délka čelepe: 35,9 cm.
Maximální šířka čepele: 3,4 cm.
Vnější průměr tulejky: 2 cm.
Literatura: Thålin-Bergman 1986: 19.

Birka, Bj 708, Arbman 1940: Taf. 7.4.

Birka, Bj 850
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H a štítem.
Celková délka: 54,7 cm.
Délka čelepe: 40,7 cm.
Maximální šířka čepele: 6,4 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,1 cm.
Literatura: Thålin-Bergman 1986: 19.

Birka, Bj 850, Arbman 1940: Taf. 7.2.

Birka, Bj 955
Hrobový nález. Nalezeno s dlouhým nožem, štítem a jezdeckým vybavením.
Celková délka: 55,5 cm.
Délka čelepe: 39,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3 cm.
Vnější průměr tulejky: 1,9 cm.
Literatura: Thålin-Bergman 1986: 19.

Birka, Bj 955, Arbman 1940: Taf. 7.6.

Forneby
Pravděpodobný hrobový nález. SHM 1111.
10.-11. století.
Celková délka: 62,3 cm.
Délka čelepe: 47 cm.
Maximální šířka čepele: 4,1 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,4 cm.
Váha: 0,596 kg.
Literatura: Creutz 2003: 63, 402.

Forneby, Creutz 2003: 403.

Näs
Pravděpodobný hrobový nález.
10.-11. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 51 cm.
Délka čelepe: 37,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,6 cm.
Literatura: Creutz 2003: 63, 412.

Näs, Creutz 2003: 413.

Tomta
Náhodný nález.
10.-11. století.
Celková délka: 55,5 cm.
Délka čelepe: 41 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,6 cm.
Literatura: Creutz 2003: 63, 412.

Tomta, Creutz 2003: 413.

Stenby
Náhodný nález.
10.-11. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 54,4 cm.
Délka čelepe: 41 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,4 cm.
Literatura: Creutz 2003: 63, 412.

Stenby, Creutz 2003: 413.

Göksbo
Pravděpodobný hrobový nález.
10.-11. století.
Plátováno mědí.
Celková délka: 52 cm.
Délka čelepe: 38,8 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 3 cm.
Literatura: Creutz 2003: 63, 420.

Göksbo, Creutz 2003: 421.

Ullbro
Hrobový nález. SHM 20590.
10.-11. století.
Celková délka: 52,5 cm.
Délka čelepe: 36 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Váha: 0,562 kg.
Literatura: Creutz 2003: 63, 422.

Ullbro, Creutz 2003: 423.

Fors
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu L a sekerou. SHM 19777:2.
10.-11. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 52,7 cm.
Délka čelepe: 37 cm.
Maximální šířka čepele: 3,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,4 cm.
Váha: 0,441 kg.
Literatura: Creutz 2003: 64, 430; Fuglesang 1980: 149.

Fors, Creutz 2003: 431.

Hedesunda
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H a šípem. SHM 8974.
9.-10. století.
Celková délka: 50 cm.
Literatura: Androshchuk 2014: Gä 25-6; Creutz 2003: Fig. 10:2.

Hedesunda, katalog mis.historiska.se a Creutz 2003: Fig. 10:2.

Vendel IX
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, bojovým nožem, šípy, sekerou, štítem a jezdeckou výbavou včetně koňských koster.
10. století.
Celková délka: 56,5 cm.
Délka čelepe: 41 cm.
Literatura: Stolpe – Arne 1912: 35.

Vendel IX, Stolpe – Arne 1912: Pl. XXV.1.

Tuna – Alsike IV
Hrobový nález. Nalezeno s šípy a jezdeckou výbavou včetně koňské kostry.
10. století.
Celková délka: 52 cm.
Délka čelepe: 39 cm.
Vnější průměr tulejky: 3 cm.
Literatura: Arne 1934: 29.

Tuna – Alsike IV, Arne 1934: Pl. VIII.2.

Austers
SHM 2309.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 60 cm.
Délka čelepe: 46 cm.
Maximální šířka čepele: 3,1 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 237.5; Thunmark-Nylén 2000: 354.

Austers, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 237.5.

Austers
Celková délka: 50 cm.
Délka čelepe: 42 cm.
Maximální šířka čepele: 2,4 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 235.7; Thunmark-Nylén 2000: 355.

Austers, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 235.7.

Källunge
Náhodný nález.
Celková délka: 66 cm.
Délka čelepe: 51 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 2000: 479.

Båtare
Náhodný nález.
Celková délka: 51,5 cm.
Délka čelepe: 38,5 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 236.2; Thunmark-Nylén 2000: 229.

Båtare, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 236.2.

Hällinge
Náhodný nález. SHM 4477.
Celková délka: 50 cm.
Délka čelepe: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 2,6 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 236.3; Thunmark-Nylén 2000: 629.

Hällinge, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 236.3.

Vede
Náhodný nález. SHM 15928.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 51 cm.
Maximální šířka čepele: 2,7 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 241.4; Thunmark-Nylén 2000: 196.

Vede, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 241.4.

Halla
Náhodný nález. SHM 20517.
Celková délka: 51,5 cm.
Délka čelepe: 36,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,4 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 242.2; Thunmark-Nylén 2000: 345.

Halla, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 242.2.

Gervide
Náhodný nález.
Celková délka: 50,5 cm.
Délka čelepe: 25,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 249.5; Thunmark-Nylén 2000: 628-9.

Gervide, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 249.5.

Slite
Hrobový nález. Hrob VI/1916, SHM 15752:6.
Celková délka: 52 cm.
Délka čelepe: 39,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,1 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1995: Abb. 251a.14; Thunmark-Nylén 2000: 573.

Slite, Thunmark-Nylén 1995: Abb. 251a.14.


Island

Rangá
Možný hrobový nález.
Celková délka: 52 cm.
Délka čelepe: 40 cm.
Vnější průměr tulejky: 3 cm.
Literatura: Eldjárn 1956; Eldjárn 2016: 339.

Rangá, Eldjárn 1956.

Kaldárhöfði
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu O a sekerou.
Celková délka: 63-64,5 cm.
Maximální šířka čepele: 2,3 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,1 cm.
Literatura: Eldjárn 2016: 89-90, 339, 341.

Kaldárhöfði, Eldjárn 2016: 184. mynd, katalog Sarpur.is.


Lotyšsko

Jaunzemji
Hrobový nález.
10.-12. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 54 cm.
Délka čelepe: 37 cm.
Maximální šířka čepele: 7 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,2 cm.
Váha: 0,622 kg.
Literatura: Creutz 2003: 62, 380.

Jaunzemji, Creutz 2003: 381, Fig. 11:22.

Laukskola
Hrobový nález, hrob 128. Nalezeno se sekerou.
10.-12. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 50,1 cm.
Délka čelepe: 34,1 cm.
Maximální šířka čepele: 3,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 1,4 cm.
Váha: 0,332 kg.
Literatura: Creutz 2003: 62, 384.

Laukskola, Creutz 2003: 385.

Jaunjelgava
Náhodný nález, pocházející možná z hrobu.
10.-12. století.
Celková délka: 60 cm.
Délka čelepe: 44,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,3 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,6 cm.
Váha: 0,72 kg.
Literatura: Atgāzis 2019: 51; Creutz 2003: 62, 390.

Jaunzemji, Creutz 2003: 391.

Truļi
Náhodný nález, pocházející možná z hrobu.
10.-12. století.
Celková délka: 53 cm.
Délka čelepe: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,8 cm.
Literatura: Creutz 2003: 62, 392.

Truļi, Creutz 2003: 393.

Nariņi
Hrobový nález, hrob 2.
10.-12. století.
Celková délka: 57,2 cm.
Délka čelepe: 44 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,6 cm.
Literatura: Creutz 2003: 62, 394.

Nariņi, Creutz 2003: 395.

Laukskola
Hrobový nález, hrob 366. Nalezeno s mečem typu H a dalším kopím.
10.-12. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 60,5 cm.
Délka čelepe: 45,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,5 cm.
Literatura: Creutz 2003: 62, 398; Zariņa 2006: 112. att.

Laukskola, Creutz 2003: 399, Fig. 11:34.

Laukskola
Hrobový nález, hrob 228. Nalezeno se sekerou.
10.-12. století.
Celková délka: 60 cm.
Délka čelepe: 44 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,4 cm.
Literatura: Atgāzis 2019: 52; Creutz 2003: 62, 398; Zariņa 2006: 112. att.

Laukskola, Creutz 2003: 399, Fig. 11:34.

Dreņģeri-Čunkāni
Hrobový nález, hrob 307.
11. století.
Celková délka: 59 cm.
Maximální šířka čepele: 4,1 cm.
Literatura: Atgāzis 1990: 38; Griciuvienė 2005: 156; Atgāzis 2019: 2. att. tab.

Dreņģeri-Čunkāni, Atgāzis 1990: Att. 7.18, Atgāzis 2019: 2. att. tab.

Jaunsvirlaukas Ciemalde
Hrobový nález.
9.-10. století.
Celková délka: 51 cm.
Maximální šířka čepele: 2 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,5 cm.
Literatura: Atgāzis 2019: 46.


Jaunsvirlaukas Ciemalde, Atgāzis 2019: 14. att.

Ikšķiles Zariņu kapulauks
Hrobový nález, hrob 28.
Celková délka: 51 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,9 cm.
Literatura: Atgāzis 2019: 52.

Ikšķiles Zariņu kapulauks, Atgāzis 2019: 20. att.


Norsko

Brekke
Hrobový nález, nalezeno se dvěma jednobřitými meči, sekerami a kovářskou výbavou. B7783.
Počátek 9. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čelepe: 23,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,4 cm.
Literatura: Nørgård Jørgensen 1999: 225.

Brekke, Nørgård Jørgensen 1999: Taf. 35.3.

Nomeland
Hrobový nález, nalezeno s mečem, sekerou a udidlem. B5207.
10.-11. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 51,8 cm, rekonstruovaná délka 62 cm.
Délka čelepe: 37,3 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,6 cm.
Literatura: Fuglesang 1980: 148.

Nomeland, katalog UNIMUS.

Vang
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, sekerou a štítem. T21291.
9.-10. století.
Celková délka: 56,3 cm.
Délka čelepe: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 3,1 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,3 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.

Vang, katalog UNIMUS.

Valle
Bezkontextový nález. B5207.
Celková délka: 53 cm.
Délka čelepe: 37 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.

Valle, katalog UNIMUS.

Øvre Sætre
Hrobový nález, nalezeno s jednobřitým mečem, šípy, štítovou puklicí a nářadím. B8668.
Počátek 9. století.
Celková délka: 60 cm.
Délka čelepe: 47 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Literatura: Nørgård Jørgensen 1999: 229.

Øvre Sætre, katalog UNIMUS.

Søndre Kaupang
Hrobový nález, mohyla 6. Nalezeno s mečem typu H, sekerou, štítem, šípem, třmeny a dalším vybavením. C4294.
Celková délka: 70,5 cm.
Délka čelepe: zhruba 55,5 cm.
Maximální šířka čepele: 5,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,5 cm.
Váha: 0,796 kg.
Literatura: Blindheim – Heyerdahl-Larsen – Tollnes 1981: 207.

Søndre Kaupang, katalog UNIMUS.

Klepland
Hrobový nález, hrob 3. C57393.
Plátováno stříbrem, mědí a mosazí.
Celková délka: 50 cm.
Délka čelepe: 35 cm.
Váha: 0,343 kg
Literatura: katalog UNIMUS.

Klepland, katalog UNIMUS.

Fonbæk
Hrobový nález. C5066.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 62 cm.
Váha: 0,342 kg.
Literatura: Rygh 1885: Fig. 521; katalog UNIMUS.

Fonbæk, katalog UNIMUS.

Hellebust
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, sekerami, šípy a štítem. B1164.
Celková délka: 61 cm.
Délka čelepe: 46 cm.
Maximální šířka čepele: 7,5 cm.
Literatura: Lorange 1875: 184; Lorange 1889: Tab. VII.8; Solberg 1984: 196; Westphal 2002: 262.

Hellebust, katalog UNIMUS.

Hove
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu Q a sekerou typu M. S3667.
Celková délka: 52 cm, původně delší.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.

Hove, katalog UNIMUS.

Sending
Náhodný nález. C24108.
Celková délka: 52,7 cm.
Maximální šířka čepele: 4,6 cm.
Rozpětí křidélek: 7,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.

Sending, katalog UNIMUS.

Neznámá lokalita, komuna Hof
Náhodný nález. C555.
Celková délka: 51 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.

Neznámá lokalita, komuna Hof, katalog UNIMUS.

Jarlsberg Hovedgård
Hrobový nález. C1232.
Celková délka: 56-59 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.

Jarlsberg Hovedgård, katalog UNIMUS.

Bolstad
Hrobový nález. C1999.
Celková délka: 53 cm.
Délka čelepe: 35 cm.
Maximální šířka čepele: 6,3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 209.

Bolstad, katalog UNIMUS.

Skjensvoll
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu Q a udidly. B9257.
Celková délka: 56,9 cm.
Literatura: Solberg 1984: 206.

Skjensvoll, katalog UNIMUS.

Egge
Hrobový nález. T20362.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 53,3 cm.
Maximální šířka čepele: 3,7 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,1 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.

Egge, katalog UNIMUS.

Finneid
Kontext neznámý. Ts10912.
Celková délka: 56 cm.
Délka čepele: 41 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.

Finneid, katalog UNIMUS.

Ørnes
Hrobový nález. C39281.
Celková délka: 51,5 cm.
Délka čepele: 38,7 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.

Ørnes, katalog UNIMUS.

Langeid
Hrobový nález. C58898.
Celková délka: 55,3 cm.
Délka čepele: 38,4 cm.
Maximální šířka čepele: 3,7 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,4 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.

Langeid, katalog UNIMUS.

Myklebost
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu O, štíty, sekerou a šípy. B5730.
Celková délka: 62 cm.
Délka čepele: 44 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Shetelig 1912: 182; Solberg 1984: 200.

Myklebost, Shetelig 1912: Fig. 420.

Torblå
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou, šípy a udidlem. B6146.
Celková délka: 54,5 cm.
Délka čepele: 39,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 201.

Nedre Kyte
Hrobový nález. Nalezeno s mečem. B6149.
Celková délka: 67,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 201.

Sande
Hrobový nález. S3427.
Celková délka: 57,4 cm.
Maximální šířka čepele: 3,9 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.

Bolseter
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu L, sekerou a štítem. B5795.
Celková délka: 51,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 201.

Bolseter, katalog UNIMUS.

Nygård
Kontext neznámý. B6270.
Celková délka: 50 cm.
Délka čepele: 34 cm.
Literatura: Solberg 1984: 201.

Nygård, katalog UNIMUS.

Ytre Fitje
Kontext neznámý. B5592.
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 200.

Hole
Hrobový nález. B6135.
Původní délka více než 50 cm.
Literatura: Solberg 1984: 201.

Solbjør
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H. C24513.
Celková délka: 67 cm.
Délka čepele: 50 cm.
Maximální šířka čepele: 8,3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219, Pl. 7B.

Solbjør, Solberg 1984: 219, Pl. 7B.

Steile
Hrobový nález. Nalezeno s meči, sekerou, kopími, šípy, štítem a udidlem. C25052.
Celková délka: 58,1 cm.
Maximální šířka čepele: 3,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 220, Pl. 11A.

Steile, katalog UNIMUS.

S. Finstad
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu T. C11319.
Celková délka: 58,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 213, Pl. 35B-C.

S. Finstad, katalog UNIMUS a Solberg 1984: 219, Pl. 35B.

Indre Årdal
Náhodný nález. B9973.
Celková délka: 66,3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 206.

Indre Årdal, katalog UNIMUS.

By, Skaun
Náhodný nález. T409.
Celková délka: 58,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 225.

By, katalog UNIMUS.

Sten Nedre
Hrobový nález. C24886.
Celková délka: 61 cm.
Délka čepele: 41 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.

Store Sunde
Hrobový nález. Nalezeno s mečem, sekerou, štítem, šípy a udidlem. B7183.
Původní délka zhruba 53 cm.
Maximální šířka čepele: 3,7 cm.
Literatura: Solberg 1984: 202.

Amla
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, šípy a udidlem. B7788.
Celková délka: 52 cm.
Literatura: Solberg 1984: 203.

Amla, katalog UNIMUS.

Søreide
Bezkontextový nález. B12347.
Celková délka: 56 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,8 cm.
Literatura: Solberg 1984: 208.

Søreide, katalog UNIMUS.

Hetle
Hrobový nález. B13208.
Celková délka: 50,5 cm.
Délka čepele: 41 cm.
Maximální šířka čepele: 4,4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 208.

Hetle, katalog UNIMUS.

Refsås
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou. T659.
Celková délka: 73,5 cm.
Délka čepele: 61 cm.
Maximální šířka čepele: větší než 4,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 225.

Refsås, katalog UNIMUS.

Sinnes
Bezkontextový nález. T1588.
Celková délka: větší než 50 cm.
Literatura: Solberg 1984: 226.

Sinnes, katalog UNIMUS.

Røstad
Hrobový nález. T7759.
Celková délka: 60 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 230.

Røstad, katalog UNIMUS.

Hegge
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H a sekerou. T12673.
Celková délka: 50 cm.
Literatura: Solberg 1984: 231.

Hegge, katalog UNIMUS.

Skarland
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H a sekerou. T15147.
Celková délka: 52,4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 234.

Skarland, katalog UNIMUS.

Hegge Østre
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H a sekerou. T15965.
Celková délka: 60,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 234.

Hegge Østre, katalog UNIMUS.

Ramberg
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu C. T16992.
Celková délka: 51 cm.
Literatura: Solberg 1984: 234.

Ramberg, katalog UNIMUS.

Medjå
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou. T18303.
Celková délka: 51 cm.
Literatura: Solberg 1984: 236.

Medjå, katalog UNIMUS.

Aunet Østre
Neznámý kontext. T18866.
Celková délka: 50,5 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 236.

Aunet Østre, katalog UNIMUS.

Haugum
Hrobový nález. Nalezeno s kopím. T19258.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 237.

Haugum, katalog UNIMUS.

Opphus
Hrobový nález. C1979.
Celková délka: 56 cm.
Délka čepele: 40,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Literatura: Solberg 1984: 209.

Opphus, katalog UNIMUS.

By, Hole
Hrobový nález. C3034.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 37 cm.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 210.

By, katalog UNIMUS.

Balstad
Náhodný nález. C34255.
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 3,1 cm.
Literatura: Solberg 1984: 224.

Balstad, katalog UNIMUS.

Eggum
Hrobový nález. Nalezeno s mečem, sekerou a štítem. B1179.
Celková délka: 58,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 196.

Eimstad
Náhodný nález. B1753.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 33 cm.
Literatura: Solberg 1984: 197.

Tveita
Hrobový nález. B3062.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 35,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 198.

Urnes
Náhodný nález. B3122.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 34 cm.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 198.

Eidfjord
Neznámý kontext. B5211.
Celková délka: 52,4 cm.
Délka čepele: 35,4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 200.

Ytre Hauge
Hrobový nález. B5405.
Celková délka: nyní 48, v minulosti více než 50 cm.
Literatura: Solberg 1984: 200.

Sårheim
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu O, sekerou, štítem, šípem a kovářským vybavením. B6735.
Celková délka: 69 cm.
Literatura: Solberg 1984: 202.

Sårheim, katalog UNIMUS.

Mølmesdal
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu O a sekerou. B7287.
Celková délka: 65 cm.
Délka čepele: 46 cm.
Literatura: Solberg 1984: 203.

Mundal
Hrobový nález. B7415.
Celková délka: 52 cm.
Literatura: Solberg 1984: 203.

Åstestølen
Hrobový nález. Nalezeno s meči typů X a Q, sekerou a šípy. B7658.
Celková délka: 56,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 203.

Åstestølen, katalog UNIMUS.

Bjerkeland
Náhodný nález. B8057.
Celková délka: 51 cm.
Literatura: Solberg 1984: 204.

Brekke
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu V, sekerou, štítem a šípy.  B8118.
Plátováno stříbrem a mědí.
Celková délka: 53,7 cm.
Literatura: Solberg 1984: 204.

Brekke, katalog UNIMUS.

Valset
Hrobový nález. Nalezeno s mečem speciálního typu 20, sekerou a udidlem. B8294.
Celková délka: 50,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 204.

Valset, katalog UNIMUS.

Rake
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu blízkého k Z, sekerou, štítem a udidlem. B8371.
Celková délka: 58,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Literatura: Solberg 1984: 204.

Rake, katalog UNIMUS.

Eide
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, sekerou, štítem a šípy. B8821.
Celková délka: 68,8 cm.
Literatura: Solberg 1984: 205.

Skjeldal
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H. B11053.
Celková délka: 52,1 cm.
Literatura: Solberg 1984: 207.

Berdal
Hrobový nález. Nalezeno s kovářskou výbavou. B11138.
Celková délka: 52,8 cm.
Literatura: Solberg 1984: 207.

Gjemmestad
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu V, sekerou, štítem a udidlem. B11390.
Celková délka: 55 cm.
Délka čepele: 39 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 207.

Fylling
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu X, sekerou, štíty, šípy a udidly. B11470.
Celková délka: 50,5 cm.
Délka čepele: 31 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 208.

Fylling, katalog UNIMUS.

Fylling
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M, sekerou, štítem a udidlem. B11471.
Celková délka: 54,5 cm.
Délka čepele: 36 cm.
Literatura: Solberg 1984: 208.

Fylling, katalog UNIMUS.


Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M, sekerou, štítem a udidlem. B11479.
Celková délka: 55 cm.
Délka čepele: 35 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 208.

Nordgården
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu S, sekerou, třmeny, udidlem a šípy. C573.
Plátováno stříbrem a mědí.
Celková délka: 51 cm.
Délka čepele: 33 cm.
Maximální šířka čepele: 2,7 cm.
Literatura: Solberg 1984: 209.

Nordgården, katalog UNIMUS.

Neznámá lokalita, Porsgrunn
Neznámý kontext. C2202.
Celková délka: nejméně 55 cm.
Literatura: Solberg 1984: 209.

Neznámá lokalita, katalog UNIMUS.

Skatter
Hrobový nález. C3380.
Celková délka: 61 cm.
Délka čepele: 45 cm.
Maximální šířka čepele: 3,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 210.

Vestre Evang
Hrobový nález. C4086.
Celková délka: 56 cm.
Délka čepele: 45 cm.
Maximální šířka čepele: 5,7 cm.
Literatura: Solberg 1984: 210.

Kilde
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu K/O a šípem. C11015.
Celková délka: 53,5 cm.
Délka čepele: 33 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Literatura: Bergstøl 2008: 275; Solberg 1984: 213.

Kilde, katalog UNIMUS.

Værnes Østre
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu V. T16134.
Celková délka: 55,3 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.

Værnes Østre, katalog UNIMUS.

Mo
Hrobový nález. Nalezeno s mečem a sekerou. T14612.
Celková délka: 56,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 233.

Mo, katalog UNIMUS.

Utgård
Bezkontextový nález. T13147.
Celková délka: 55,5 cm.
Délka čepele: 43,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 232.

Utgård, katalog UNIMUS.

Flemma
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu Y, sekerou, šípem a štítem. T13145.
Celková délka: 53,3 cm.
Délka čepele: 37,3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 232.

Flemma, katalog UNIMUS.

Hammer
Hrobový nález. T13106.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 35 cm.
Literatura: Solberg 1984: 232.

Hammer, katalog UNIMUS.

Grande
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu Q a sekerou. T12316.
Celková délka: 55 cm.
Délka čepele: 35 cm.
Literatura: Solberg 1984: 231.

Grande, katalog UNIMUS.

Talsnes
Hrobový nález. Nalezeno s meči typů X a M, štíty, sekerami a udidly. T11916.
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 2,9 cm.
Literatura: Solberg 1984: 231.

Talsnes, katalog UNIMUS.

Voll
Neznámý kontext. T6331.
Celková délka: 50 cm, původně delší.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 229.

Moksnes
Neznámý kontext. T5051.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 50 cm.
Literatura: Solberg 1984: 228.

Moksnes, katalog UNIMUS.

Rise
Hrobový nález. T4434.
Celková délka: 57 cm.
Maximální šířka čepele: 2,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 228.

Rise, katalog UNIMUS.

Hoås
Hrobový nález. T3729.
Celková délka: 55 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 228.

Hoås, katalog UNIMUS.

Moksnes
Hrobový nález. Nalezeno s mečem a sekerou. T2050.
Celková délka: 67 cm.
Literatura: Solberg 1984: 226.

Moksnes, katalog UNIMUS.

Midtbø
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu Y a sekerou. C28738.
Celková délka: 56 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 223.

Midtbø, katalog UNIMUS.

Røkeberg
Hrobový nález. Nalezeno s mečem, sekerou, štítem a udidlem. C28583.
Tausováno stříbrem a mědí.
Celková délka: 55,8 cm.
Literatura: Solberg 1984: 222.

Røkeberg, katalog UNIMUS.

Gjerpen Prestegård
Hrobový nález. Nalezeno s mečem a sekerou. C27821.
Celková délka: 53,9 cm.
Délka čepele: 37,3 cm.
Maximální šířka čepele: 4,6 cm.
Literatura: Solberg 1984: 222.

Gjerpen Prestegård, katalog UNIMUS.

Arnegård
Neznámý kontext. C26555.
Celková délka: 55,6 cm.
Maximální šířka čepele: 3,4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 221.

Håtveit
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou, šípem a udidlem. C26407.
Celková délka: 55,2 cm.
Maximální šířka čepele: 3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 221.

Villand
Kontext nezjištěn. Nalezeno se sekerami a šípy. C26265.
Celková délka: 53 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Literatura: Solberg 1984: 220.

Århus
Kontext nezjištěn. C25041.
Celková délka: 54,9 cm.
Maximální šířka čepele: 2,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 220.

Blikstad
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M, sekerou, štítem, šípy a udidlem. C24792.
Celková délka: 58 cm.
Maximální šířka čepele: 5,9 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.

Øistad
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M, sekerou, štítem a udidlem. C24273.
Celková délka: 51,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.

Mogen
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M. C24244.
Celková délka: 59,4 cm.
Délka čepele: 42,3 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.

Hov
Kontext nezjištěn. C24219.
Celková délka: 52,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.

Hov, katalog UNIMUS.

Furuhaugen
Hrobový nález. Nalezeno s mečem, sekerou, štítem, šípy a udidlem. C23947.
Celková délka: 54,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,9 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.

Grotheim
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M, sekerou, štítem, kopím a šípy. C23363.
Celková délka: 50,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 218.

Grotheim, katalog UNIMUS.

Aakeren
Hrobový nález. Nalezeno s mečem a sekerami. C23018.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 51 cm.
Literatura: Solberg 1984: 218.

Aakeren, katalog UNIMUS.

Frengstad
Hrobový nález. Nalezeno s mečem a štítem. C22688.
Celková délka: 50 cm.
Maximální šířka čepele: 3,6 cm.
Literatura: Solberg 1984: 218.

Bjørke
Hrobový nález. Nalezeno s mečem speciálního typu 15, sekerou, štítem, šípy a udidlem. C22504.
Celková délka: 52,5 cm.
Délka čepele: 37,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 217.

Byom
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, sekerou, štítem, šípy a udidlem. C22060.
Celková délka: 65,5 cm.
Délka čepele: 46,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 217.

Åkre
Hrobový nález. Nalezeno s mečem, sekerou a udidlem. C20697.
Celková délka: 53 cm, původně delší.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Literatura: Bergstøl 2008: 348; Solberg 1984: 216.

Bråten
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu L, dvěma sekerami, štítem a udidlem. C10663.
Celková délka: 55,3 cm.
Literatura: Bergstøl 2008: 274; Petersen 1919: 33; Solberg 1984: 213.

Bråten, Petersen 1919: Fig. 21.

Rødøen
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H. T15802.
9. století.
Celková délka: 50 cm.
Literatura: Sjøvold 1974: 15.

Rødøen, katalog UNIMUS.

Horstad
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, sekerou a udidlem. T16368.
9. století.
Celková délka: původní kolem 55 cm.
Literatura: Sjøvold 1974: 1.

Unnstad
Nález ze zničené mohyly. Ts2875.
1. pol. 9. století.
Celková délka: 50 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Sjøvold 1974: 98.

Risøen
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, sekerou, udidlem a kovářským vybavením. Ts2955.
1. pol. 9. století.
Celková délka: 53 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Literatura: Sjøvold 1974: 111-2.

Nes
Náhodný nález. Ts1339.
10. století.
Celková délka: 56 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Literatura: Sjøvold 1974: 78.


Dánsko

Brandstrup I
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu S a jezdeckou výbavou.
10. století.
Celková délka: 53,3 cm.
Maximální šířka čepele: 5,3 cm.
Literatura: Pedersen 2014: 135.

Brandstrup, Pedersen 2014: Pl. 29.3.


Irsko

Harrison a Ó Floinn (Harrison – Ó Floinn 2014: 94) uvádějí dvě kopí skandinávského typu, která přesahují délku 50 cm. Jedním z nich je nepochybně kopí z dublinského Inchicore, které dosahuje délky zhruba 53 cm (Harrison – Ó Floinn 2014: 98), druhé kopí není specifikováno. V dublinském Národním muzeu se pak nacházejí další kopí, z nichž nejméně jedno může přesahovat vytyčenou hranici.

Inchicore, Harrison – Ó Floinn 2014: Ill. 47.

Dublinské muzeum. Fotka pořízena Danem Pilařem.


Francie

Verjux
Náhodný říční nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 58,6 cm.
Délka čelepe: 37 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Literatura: Bonnamour 1990: 164.

Verjux, Bonnamour 1990: Fig. 206.

Jean-de-Saône
Náhodný říční nález.
9.-10. století.
Celková délka: 51,5 cm.
Délka čelepe: 37 cm.
Maximální šířka čepele: 4,1 cm.
Literatura: Bonnamour 1990: 164.

Jean-de-Saône, Bonnamour 1990: Fig. 207.

La Salle
Náhodný říční nález.
9.-10. století.
Celková délka: 54 cm.
Délka čelepe: 40,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Bonnamour 1990: 166.

La Salle, Bonnamour 1990: Fig. 208.

Oise
Náhodný říční nález. Nalezeno s pouzdrem.
9.-10. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čelepe: 41,3 cm.
Maximální šířka čepele: 5,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,58 cm.
Literatura: nepublikováno, informace poskytla Béline Pasquini.

Oise, zdroj: Béline Pasquini.

Sommery
8.-9. století.
Celková délka: 54,8 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Literatura: Halbout – Pilet – Vaudour 1987: 222.

Sommery, Halbout – Pilet – Vaudour 1987: Fig. 908.

Elbeuf
Říční nález.
8.-9. století.
Celková délka: 51,5 cm.
Maximální šířka čepele: 9 cm.
Literatura: Halbout – Pilet – Vaudour 1987: 222.

Neznámá lokalita, Normandie
8.-9. století.
Celková délka: 50,2 cm.
Maximální šířka čepele: 7,1 cm.
Literatura: Halbout – Pilet – Vaudour 1987: 222.

Tonneins
Celková délka: 57 cm.
Délka čelepe: 46 cm.
Literatura: Storaï – Abaz 2016.

Tonneins, Storaï – Abaz 2016.

Neznámá lokalita, muzeum Dobrée
Devět nýtů ze slitiny mědi.
Celková délka: 54,5 cm.
Délka čelepe: 39,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3 cm.
Vnější průměr tulejky: 1,9 cm.
Literatura: Arbman – Nilsson 1969: 171.

Neznámá lokalita, muzeum Dobrée, Arbman – Nilsson 1969: Fig. 10.

Nantes
8.-10. století
Celková délka: 62,6 cm.
Rozpětí křidélek: 10 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,9 cm.
Váha: 0,72 kg.
Literatura: katalog muzea v Dobrée.

Nantes, katalog muzea v Dobrée.

Nantes 
Říční nález.
Neznámá délka.
Literatura: Arbman – Nilsson 1969: 189.

Nantes, Arbman – Nilsson 1969: Fig. 26.

Taillebourg
Říční nález.
9.-11. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čelepe: 39 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Váha: 0,6357 kg.
Literatura: Dumont – Mariotti 2013.

Taillebourg, Dumont – Mariotti 2013: Fig. 118.

Taillebourg
Říční nález.
9.-11. století.
Celková délka: 51,5 cm.
Délka čelepe: 36,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,3 cm.
Váha: 0,4843 kg.
Literatura: Dumont – Mariotti 2013.

Taillebourg, Dumont – Mariotti 2013: Fig. 119.

Saône-et-Loire
Říční nález.
8.-10. století.
Celková délka: 50,3 cm.
Délka čelepe: 31,8 cm.
Maximální šířka čepele: 7,2 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,8 cm.
Rozpětí křidélek: 10,5 cm.
Literatura: Dumont 2002: 152-3.

Saône-et-Loire, katalog Ministère de la Culture.

Vieux-Vy-sur-Couesnon
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 8,1 cm.
Literatura: Bulletin 1917: 83.

Vieux-Vy-sur-Couesnon, katalog Musée de Bretagne.

Neznámá lokalita, muzeum Rouen
8.-11. století.

Muzeum Rouen, zdroj fotografie Gvido Libmanis.

Neznámá lokalita, muzeum Dobrée
8.-10. století
Celková délka: 61 cm.
Rozpětí křidélek: 15,5 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,3 cm.
Váha: 0,88 kg.
Literatura: katalog muzea v Dobrée.

Neznámá lokalita, katalog muzea v Dobrée.

Rezé
Hrobový nález.
8.-10. století.
Celková délka: 58,9 cm.
Rozpětí křidélek: 11,7 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,7 cm.
Váha: 0,66 kg.
Literatura: katalog muzea v Dobrée.

Rezé, katalog muzea v Dobrée.

Rezé
9.-10. století.
Celková délka: 52,4 cm.
Maximální šířka čepele: 4,9 cm.
Vnější průměr tulejky: 2,5 cm.
Váha: 0,36 kg.
Literatura: katalog muzea v Dobrée.

Rezé, katalog muzea v Dobrée.

Paříž
Říční nález.
2. pol. 9. – 10. století.
Celková délka: 61,7 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Vnější průměr tulejky: 3 cm.
Literatura: katalog Musée Carnavalet.

Paříž, katalog Musée Carnavalet.


Německo

Göggingen – Wald
Celková délka: 59 cm.
Literatura: Paulsen 1969: 290.

Düsseldorf
Říční nález.
2. pol. 9. – 10. století.
Celková délka: 54,7 cm.
Délka čepele: 41,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,4 cm.
Rozpětí křidélek: 9,2 cm
Váha: 0,7 kg.
Literatura: Puhle 2001: 257-8.

Düsseldorf, Puhle 2001: IV.49.

Mainz
Říční nález.
8.-9. století.
Celková délka: 50 cm, původní zhruba 51 cm.
Délka čepele: 39 cm.
Maximální šířka čepele: 4,7 cm.
Rozpětí křidélek: 8,7 cm
Vnější průměr tulejky: 3 cm.
Váha: kolem 1 kg.
Literatura: Westphal 2002: 251.

Mainz, Westphal 2002: Abb. 3.3.15.

Mainz
Říční nález.
8.-9. století.
Celková délka: 51,7 cm.
Délka čepele: 40,9 cm.
Maximální šířka čepele: 4,8 cm.
Rozpětí křidélek: 8,6 cm
Vnější průměr tulejky: 3,6 cm.
Literatura: Westphal 2002: 250.

Mainz, Westphal 2002: Abb. 3.3.12.

Darmstadt
Říční nález.
Celková délka: 59,4 cm.
Délka čepele: 47,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Vnější průměr tulejky: 3,2 cm.
Literatura: Westphal 2002: 260.

Darmstadt, Westphal 2002: 261.

Schlüpfelberg – Mühlhausen
1. pol. 9. století.
Zdobeno zlatem, stříbrem a mědí.
Celková délka: 51,4 cm.
Literatura: katalog Archäologische Staatssammlung München.

Schlüpfelberg – Mühlhausen, katalog Archäologische Staatssammlung München.

Neznámá lokalita
9.-10. století.
Celková délka: 56 cm.
Literatura: fotobanka Alamy.com.

Neznámá lokalita, fotobanka Alamy.com.

Neuenburg
Náhodný říční nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 52 cm.
Vnitřní průměr tulejky: 2,3 cm.
Rozpětí křidélek: 8,2 cm.
Literatura: Steuer 1989: 229-231.

Neuenburg, Steuer 1989: Abb. 173.


Velká Británie

Nottingham
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu X.
9. století.
Celková délka: 62,2 cm.
Maximální šířka čepele: 6,4 cm.
Literatura: Bjørn – Shetelig 1940: 15.

Nottingham, Bjørn – Shetelig 1940: Fig. 3.

Ballateare
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu V, štítem a dalšími kopími.
10. století.
Celková délka: 60 cm.
Literatura: Bersu – Wilson 1966: 57-8.

Ballateare, Bersu – Wilson 1966: Fig. 35.

Cronk Moar
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu S a štítem.
10. století.
Celková délka: 52 cm.
Literatura: Bersu – Wilson 1966: 76-7.

Cronk Moar, Bersu – Wilson 1966: Fig. 44.

Balladoyne
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M a štítem.
Celková délka: 51-63,5 cm.
Literatura: Bjørn – Shetelig 1940: 26.

Caerwent, Insula XII
Možný hrobový nález. Nalezeno se sekerou.
10.-11. století.
Celková délka: 55 cm.
Literatura: Knight 1996: 58; Redknap 2000: 53.

Caerwent, Insula XII, Knight 1996: Fig. 9.

Talacre
Hrobový nález.
Celková délka: 50 cm.
Literatura: Redknap 2000: 54.

Kiloran Bay
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu U/V, sekerou, šípem, štítem a koňskou kostrou.
9.-10. století.
Celková délka: 63,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Literatura: Grieg 1940: 26.


Kiloran Bay, Grieg 1940: Fig. 27.

Londýn
Říční nález. A23349.
11. století.
Celková délka: 51,2 cm.
Maximální šířka čepele: 3,7 cm.
Literatura: Bjørn – Shetelig 1940: 77; Wheeler 1927: 23.

Londýn, katalog Museum of London.

Londýn
Říční nález. A23351.
11. století.
Celková délka: 53,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,3 cm.
Literatura: Bjørn – Shetelig 1940: 77; Wheeler 1927: 23.

Londýn, katalog Museum of London.

Londýn
Říční nález. 1893,0715.2.
9.-10. století.
Plátováno stříbrem a mědí.
Celková délka: 54,6 cm.
Maximální šířka čepele: 2,34 cm.
Vnější průměr tulejky: 2 cm.
Váha: 0,3 kg.
Literatura: Bjørn – Shetelig 1940: 84; Graham-Campbell 1980: 73.

Londýn, katalog The British Museum.

Londýn
Říční nález. 1854,0330.1
9.-11. století.
Celková délka: 74,4 cm.
Literatura: katalog The British Museum.

Londýn, katalog The British Museum.

Londýn
Říční nález. 1856,0401.1376.
Celková délka: 61 cm.
Literatura: Bjørn – Shetelig 1940: 84.

Londýn, Bjørn – Shetelig 1940: Fig. 50.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Sága o lidech z Lososího údolí = Sága o lidech z Lososího údolí. Přel. Ladislav Heger. In: Staroislandské ságy, Praha 2015, 213–362.

Abramowicz, Andrzej – Nadolski, Andrzej – Poklewski-Koziełł, Tadeusz (1959). Cmentarzysko z XI wieku w Lutomiersku pod Łodzią, Lódź.

Androshchuk, Fedir (2014). Viking Swords : Swords and Social aspects of Weaponry in Viking Age Societies, Stockholm.

Androščuk – Zocenko 2012 = Андрощук Ф. O. – Зоценко В. (2012). Скандинавские древности Южной Руси: каталог, Paris.

Arbman, Holger (1940). Birka I. Die Gräber. Tafeln, Stockholm.

Arbman, Holger – Nilsson, Nils-Ove (1969). Armes scandinaves de l’époque Viking en France. In: Meddelanden från Lunds Universitets historiska Museum (1966–1968), 163–202.

Arne, T. J. (1934). Das Bootgräberfeld Von Tuna in Alsike, Uppland, Stockholm.

Atgāzis, Māris (1990). Pētījumi Dreņģeru-Čunkānu kapulauka un aizsardzības izrakumi Plūdoņu II apmetnē. In: Zinātniskās atskaites sesijas materiāli par arheologu un etnogrāfu 1988. un 1989. gada pētījumu rezultātiem, Rīga, 34-43.

Atgāzis, Māris (2019). Tuvcīņas ieroči Latvijā 10.- 13.gadsimtā, Rīga.

Bavec, Uroš (1991). Sulice s krilci – znak frankovske prisotnosti v srednjem in severnem Podonavju, Ljubljana : Univerza v Ljubljani.

Bekić, Luka (2003). Novi nalaz ranosrednjovjekovnog koplja s krilcima. In. Vjesnik Arheološkog muzeja u Zagrebu 36/1, 165-180.

Belošević, Janko (2007). Starohrvatsko groblje na Ždrijacu u Ninu, Zadar.

Bergstøl, Jostein (2008). Samer i Østerdalen? En studie av etnisitet i jernalderen og middelalderen i det nordøstre Hedmark, Oslo: Universitetet i Oslo.

Bersu, Gerhard – Wilson, David M. (1966). Three Viking Graves in the Isle of Man. The Society for Medieval Archaeology Monograph Servies: No 1, London.

Bjørn, Anathon – Shetelig, Haakon (1940). Viking Antiquities in Great Britain and Ireland, Part 4 : Viking Antiquities in England, Bergen.

Blindheim, Charlotte – Heyerdahl-Larsen, Birgit – Tollnes, R. L. (1981). Kaupang-funnene. Bind 1, Oslo.

Bonnamour, Louis (1990). Du silex à la poudre… 4000 ans d’armement en Val de Saône (cat. expo. Chalon-sur-Sâone), Montagnac.

Bulletin 1917 = Bulletin et mémoires de la Société archéologique du département d’Ille-et-Vilaine Société archéologique et historique d’Ille-et-Vilaine, T. XLV, 1917.

Cleve, Nils (1978). Skelettgravfälten på Kjuloholm i Kjulo; Vikingatid och korstågstid. Gravfältet C. Finska Fornminnesföreningens Tidskrift 44: 2, Helsinki.

Creutz, Kristina (2003). Tension and tradition: a study of late Iron Age spearheads around the Baltic Sea, Stockholm.

De Graeve, Arne (2010). Het vergeten deel van de collectie Maertens de Noordhout boven water gehaald, Gent : Universiteit Gent.

Demo, Željko (2010). Ranosrednjovjekovno koplje s krilcima iz okolice Dugog Sela u svjetlu novih saznanja o ovoj vrsti oružja na motki. In: Archaeologia Adriatica 4/1, 61-84.

Dumont, Annie (2002). Les passages à gué de la grande Saône. Approche archéologique et historique d’un espace fluvial (de Verdun-sur-le-Doubs à Lyon), Dijon.

Dumont, Annie – Mariotti, Jean-François (2013). Archéologie et histoire du fleuve Charente: Taillebourg-Port d’Envaux : une zone portuaire du haut Moyen Âge sur le fleuve Charente, Dijon.

Eichert, Stefan – Mehofer, Mathias – Baier, Robert (2011). Archäologische und archäometallurgische Untersuchungen an einer karolingerzeitlichen Flügellanzenspitze aus dem Längsee in Kärnten/Österreich. In: Archäologische Korrespondenzblatt 41/1, 139-154.

Eichert, Stefan – Mehofer, Mathias (2019). A Carolinginan-Period Winged Lance from Lake Längsee in Carinthia/Austria. In: Poláček, Lumír – Kouřil, Pavel (eds.). Internationale Tagungen in Mikulčice IX. Bewaffnung und Reiterausrüstung des 8. bis 10. Jahrhunderts in Mitteleuropa, Brno, 359-371.

Eldjárn, Kristján (1956). Spjót frá Rangá. In: Tíminn, 27.05.1956, 5.

Eldjárn, Kristján (2016). Kuml of haugfé, Reykjavík.

Fodor, István (1996). The Ancient Hungarians : exhibition catalogue, Budapest.

Fuglesang, Signe Horn (1980). Some Aspects of the Ringerike Style : A phase of 11th century Scandinavian art, Odense.

Graham-Campbell, James (1980). Viking Artefacts: A Select Catalogue, London

Griciuvienė, Eglė (2005). Žiemgaliai. Baltų archeologijos paroda. Katalogas = The Semigallians. Baltic archaeological exhibition. Catalogue, Vilnius.

Grieg, Sigurd (1940). Viking Antiquities in Great Britain and Ireland, Part 2 : Viking Antiquities in Scotland, Oslo.

Chudziak, Wojciech et al. (2016). Podwodne dziedzictwo archeologiczne Polski. Katalog stanowisk (badania 2011–2015), Toruń.

Halbout, Patrick – Pilet, Christian – Vaudour, Catherine (1987). Corpus des objets domestiques et des armes en fer de Normandie. Du Ier au XVe siècle, Caen.

Harrison, Stephen H. – Ó Floinn, Raghnall (2014). Viking Graves and Grave-Goods in Ireland. Medieval Dublin Excavations 1962-81, Series B, Dublin.

Husár, Martin (2006). Včasnostredoveké krídelkovité kopije na území Karpatskej kotliny. In: Studia Historica Nitriensia 13, 47-78.

Husár, Martin (2014). Žrďovo-bodné zbrane včasného stredoveku v Karpatskej kotline. 1. diel, Typológia a jej vyhodnotenie, Nitra.

Husár, Martin (2016). Finds of the early medieval thrusting pole arms from watery locations of the Carpathian Basin. In: Acta Militaria Mediaevalia XII, 7–23.

La Baume, Wolfgang (1940). Ein spätprussisches Reitergrab mit Helm und Verzierten Lanzen aus Ekritten, Kr. Samland. In: Altpreußen 4, Königsberg, 84-87.

Nørgård Jørgensen, Anne (1999). Waffen & Gräber. Typologische und chronologische Studien zu skandinavischen Waffengräbern 520/30 bis 900 n.Chr. Nordiske Fortidsminder Serie B Volume 17, København.

Kainov 2019 = Каинов, Сергей Юрьевич (2019). Сложение комплекса вооружения Древней Руси X – начала XI в. (по материалам Гнёздовского некрополя и поселения). Диссертация на соискание ученой степени кандидата исторических наук Том I, Москва.

Kazakevičius 1988 = Казакявичюс В. (1988). Оружие балтских племен II—VIII вв. на территории Литвы, Вильнюс

Kirpičnikov 1966 Кирпичников А. Н. (1966). Древнерусское оружие. Вып. 2: Копья, сулицы, боевые топоры, булавы, кистени IX – XIII вв, Москва.

Knight, J. K. (1996). Late Roman and Post-Roman Caerwent. Some Evidence from Metalwork. In: Archaeologica Cambrensis 145, 34-66.

Kočkurkina 1989 = Кочкуркина, С. И. (1989). Памятники Юго—Восточного Приладожья и Прионежья, Петрозаводск.

Kouřil, Pavel (2005). Frühmittelalterliche Kriegergräber mit Flügellanzen und Sporen des Typs Biskupija-Crkvina auf mährischen Nekropolen. In: Die Frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas, Brno, 67-99.

Kouřil, Pavel (ed.) (2014). Velká Morava a počátky křesťanství, Archeologický ústav AV ČR, Brno.

Kovač, Mario (2003). Ubojite oštrice – Hladno oružje na području Hrvatske od IX. do kraja XVIII. stoljeća, Gornja Stubica.

Kovács, László (1970a). A honfogaló magyarok lándzsái és lándzsástemetkezésük. In: Alba Regia 11, 81-108.

Kovács, László (1970b). Die Budapester Wikingerlanze (Geschichtsabriss der ungarischen Königslanze). In: Acta archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 22, 323-340.

Kovács, László (1978). Über die ungarischen Lanzen aus dem 10.-11. Jahrhundert. In: Mitteilungen des Archäologischen Instituts der Ungarischen Akademie der Wissenschaften 7, 61-73.

Kovács, László (1980). Bemerkungen zur Bewertung der fränkischen Flügellanzen im Karpatenbecken. In: Mitteilungen des Archäologischen Instituts der Ungarischen Akademie der Wissenschaften 8-9, 97-119.

Lehtosalo-Hilander, Pirkko-Liisa (1982a). Luistari I. The Graves. Suomen Muinaismuistoyhdistyksen Aikakauskirja 82:1, Helsinki.

Lehtosalo-Hilander, Pirkko-Liisa (1982b). Luistari II. The Artefacts. Suomen Muinaismuistoyhdistyksen Aikakauskirja 82:2, Helsinki.

Lorange, Anders (1875). Samlingen af Norske oldsager i Bergens museum, Bergen.

Lorange, Anders Lund (1889). Den Yngre Jernalders Sværd. Et Bidrag til Vikingetidens Historie og Teknologi, Bergen.

Miletić, Nada (1991). Ranosrednjovekovna koplja s krilima iz Bosne i Hercegovine. In: Čović, B. (ed.). Zbornik radova posvećenih akademiku Alojzu Bencu, Posebna izdanja 95, Odeljenje društvenih nauka 27, 201–208.

Milošević, Ante (1999). Archäologische Problemuntersuchung im Flussber der Cetina (Kroatien) zwischen 1990 und 1994. In: Archäologische Korrespondenzblatt 29/2, 203-210.

Nadolski, Andrzej (1954). Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku, Łódź.

Paulsen, Peter (1969). Flügellanzen. Zum archäologischen Horizont der Wiener ,sancta lancea’. In: Frühmittelalterliche Studien 3, 289-312.

Pedersen, Anne (2014). Dead Warriors in Living Memory. A study of weapon and equestrian burials in Viking-age Denmark, AD 800-1000, Publications from the National Museum. Studies in Archaeology & History Vol. 20:1 2. (Catalogue), Copenhagen.

Petersen, Jan (1919). De Norske Vikingesverd: En Typologisk-Kronologisk Studie Over Vikingetidens Vaaben, Kristiania.

Petersen, Ernst (1939). Der ostelbische Raum als germanisches Kraftfeld im Lichte der Bodenfunde des 6.-8. Jahrhunderts, Leipzig.

Puhle, Matthias (2001). Otto der Große. Magdeburg und Europa. Eine Ausstellung im Kulturhistorischen Museum Magdeburg vom 27. August – 2. Dezember 2001. Katalog der 27. Ausstellung des Europarates und Landesausstellung Sachsen-Anhalt, Band II Katalog, Mainz.

Redknap, Mark (2000). Vikings in Wales. An Archaeological Quest, Cardiff.

Rygh, Oluf (1885). Norske Oldsager, Christiana.

Sajdl, Aleksandar (2018). An Early-Mediaeval winged spearhead from Fruška Gora. In: Journal of the Archaeological Museum in Zagreb 51/1, 149-159.

Sankiewicz, Paweł (2018). Katalog broni drzewcowej / Pole Weapons. Catalogue. In: P. Sankiewicz – A. Wyrwa (red). Broń drzewcowa i uzbrojenie ochronne z Ostrowa Lednickiego, Giecza i Grzybowa, Lednice, 147-216.

Shetelig, Haakon (1912). Vestlandske graver fra jernalderen, Bergen.

Schulze-Dörrlamm, Mechthild (2011). Die Heilige Lanze in Wien. Die Frühgeschichte des karolingisch-ottonischen Herrschaftszeichens aus archäologischer Sicht. In: Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 58/2, 707-742.

Schwarzer, Joseph K (2004). The Weapons. In : Bass, George F. (ed.). Serçe Limani: An Eleventh-Century Shipwreck Vol. 1, The Ship and Its Anchorage, Crew, and Passengers, College Station, 363-397.

Sijarić, Mirsad (2014). Hladno oružje iz Bosne i Hercegovine u arheologiji razvijenog i kasnog srednjeg vijeka, Sarajevo.

Sjøvold, Thorleif (1974). The Iron Age settlement of artic Norway : a study in the expansion of European Iron Age culture within the arctic circle, Vol. II, Tromsø.

Solberg, Bergljot (1984). Norwegian Spear-Heads from the Merovingian and Viking Periods, Bergen : Universitetet i Bergen.

Solberg, Bergljot (1991). Weapons Export from the Continent to the Nordic Countries in the Carolingian Period. In: Studien zur Sachsenforschung 7 [= Veröffentlichungen der urgeschichtlichen Sammlungen des Landesmuseums zu Hannover 39], Hildesheim, 241–259.

Steuer, Heiko (1989). Karolingische Waffen aus dem Oberrhein bei Kehl-Auenheim, Ortenaukreis. In: Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg 1988, 229-231.

Stolpe, Hjalmar – Arne, T. J. (1912). Graffältet vid Vendel, Stockholm.

Storaï, Romain – Abaz, Bernard (2016). Deux lances trouvees dans le lit de dame Garonne. Dostupné z: https://www.academia.edu/31612017/Deux_lances_trouvees_dans_le_lit_de_dame_Garonne

Svoljšak, Drago et al. (1997). Novo gradivo v Arheološkem oddelku Narodnega muzeja v Ljubljani (pridobljeno v letih od 1987. do 1993. In: Varstvo spomenikov 36, 224-297.

Szameit, Erik (1987). Waffenfunde aus Österreich Teil II: Die Saxe und Lanzenspitzen. In: Archaeologia Austriaca 71, 155-171.

Świątkiewicz, Piotr (2002). Uzbrojenie Wczesnośredniowieczne z Pomorza Zachodniego, Łódź.

Tautavičius, Adolfas (1996). Vidurinis geležies amžius Lietuvoje: V – IX a., Vilnius.

Thunmark-Nylén, Lena (1998). Die Wikingerzeit Gotlands II : Typentafeln, Stockholm.

Thunmark-Nylén, Lena (2000). Die Wikingerzeit Gotlands IV:1–3 : Katalog, Stockholm.

Thålin-Bergman, Lena (1986). Übersicht der Speerspitzen von Birka. In: Greta Arwidsson (ed.) Birka II: 2. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 15-20.

Tomičić, Željko (1968). Važnost nalaza ranosrednjovjekovnog koplja u Varaždinu. In: Starohrvatska prosvjeta, III, 10, 53-61.

Tomičić, Željko (1985). Prilog istraživanju karolinškog oružja u Međimurju i varaždinskoj regiji. In: Starohrvatska prosvjeta, III, 14, 209-230.

Tomičić, Željko (2013). Karolinško koplje iz Varaždina – prinos poznavanju najranije prošlosti grada. In: Radovi Zavoda za znanstveni rad Varaždin 24, 137-152.

Vinski, Zdenko (1981). O nalazima karolinških mačeva u Jugoslaviji. In: Starohrvatska prosvjeta, III, 11, 9-54.

Vouga, Émile (1885). Les Helvètes a la Tène, Neuchâtel.

Westphal, Herbert (2002). Franken oder Sachsen?: Untersuchungen an frühmittelalterlichen Waffen, Oldenburg.

Wheeler, R.E.M. (1927). London and the Vikings. London Museum Catalogues, London.

Ypey, Jaap (1982). Flügellanzen in niederländischen Sammlungen. In: Rijksdienst voor het Oudheidkundig Bodemonderzoek, Amersfoort, 241-276.

Zariņa, Anna (2006). Salaspils Laukskolas kapulauks: 10.-13. gadsimts, Rīga.

3. května 2021

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

patreon - sponzoring

Rozvoj tohoto webu je mou prací na plný úvazek. Pokud se Vám tento projekt líbí a chtěli byste mne v jeho tvorbě podpořit, můžete se stát mým sponzorem prostřednictvím Patreonu.

The development of this site is my full-time job. If you like this project and would like to support me in its creation, you can become my Patreon sponsor.

KONTAKTUJTE MĚ! - CONTACT ME!

Máte-li jakýkoli dotaz, nabídku či připomínku, můžete mne jednoduše zkontaktovat skrze kontaktní formulář. Těším se na Vaše zprávy!

If you have any questions, offers or comments, you can simply contact me via the contact form. I look forward to your messages!