Úvod
Těžko bychom hledali zbraň, která by v minulosti byla tak důležitá a v současnosti tak přehlížená, jakou je kopí. Kopí raného středověku sloužilo jako primární formační zbraň a spolu se štítem a poboční zbraní (sekerou, mečem nebo jinou) bylo standardní výzbrojí. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení nosili raně středověcí muži do válek celý arzenál zbraní a nasazovali je podle potřeby; kopí hrály obrovskou roli v hromadných střetech, zejména v jejich raných fázích.
V níže uvedeném článku jsme se rozhodli popsat skupinu nejmimořádnějších kopí období 9.-11. století, která se vyznačují délkou hrotu 50 cm. Toto kritérium délky bylo zvoleno ze tří hlavních důvodů:
- vzhledem k četnosti kopí ve sledovaném období (vyšší jednotky tisíc) je nutné stanovit určitou hranici, díky které bude téma uchopitelné. Přestože jde z velké části o umělou hranici, ukazuje se, že množstevní rozdíl mezi kopími o délce 40-49,99 a 50-59,99 cm může být pětkrát až desetkrát vyšší.
- jde nadpoloviční délku meče a současně délku přesahující rozměry dlouhých nožů téhož období.
- četná kopí o délce přes 50 cm v kompletním stavu s násadou mohla snadno přesáhnout hmotnost 1 kg. Tento váhový posun dělá z kopí obouruční zbraň, což nemusí platit pro kratší kusy. Velikostně nejextrémnější skupina kopí může pomoci objasnit zákonitosti, které platí pro i menší a početnější exempláře.
Přiložený katalog obsahuje minimálně 317 kopí, což je překvapivě vysoké číslo, zvláště vezmeme-li v úvahu fakt, že jde přibližně o 1% všech původně vyrobených zbraní. Při tak vysokých počtech je evidentní, že velmi dlouhá kopí měla praktické uplatnění. Do katalogu nezařazujeme řapová kopí, která jen zřídka překračují hranici 50 cm (Atgāzis 2019: 44; Lehtosalo-Hilander 1982b: 30-1, Fig. 9.10), ale jsou důležité v diskusi o funkci tulejkovité varianty. O tom, že kopí zařazená do katalogu jsou špičkovými výrobky s náročnou výrobou a snadno čitelnou symbolikou, nemůže být pochyb. O mimořádném postavení dlouhých kopí svědčí nejen skladba hrobových inventářů, která často zahrnuje meče, sekery, štíty a jezdecké vybavení, ale i použité způsoby výroby a zdobení. Podpůrným argumentem je např. 49,5 cm dlouhý hrot kopí, který byl vybrán pro výrobu tzv. vídeňské Kopí osudu (Die Heilige Lanze), což je záměrně vyrobená relikvie pravděpodobně z 10. století (Paulsen 1969; Schulze-Dörrlamm 2011).
Při přípravě katalogu jsme se seznámili s archeologickým materiálem z různých evropských regionů. Sekundárním výsledkem tohoto hledání je přibližný odhad počtu kusů v různých velikostních úrovních. Na základě tohoto odhadu jsou jednoznačně nejrozšířenější kopí s délkou 20-39,99 cm, významnou skupinu však tvoří kopí s délkou nad 40 cm. Počty kopí jsou záměrně navýšeny, protože nemůže být pochyb o tom, že v archivech francouzských a německých muzeí se nachází značné množství nepublikovaného materiálu.
- 20-29,99 cm : 2000-5000 kusů (?)
- 30-39,99 cm : 2000-5000 kusů (?)
- 40-49,99 cm : 1000-2000 kusů (?)
- 50-59,99 cm : 220-350 kusů
- 60-69,99 cm : > 50 kusů
- 70-79,99 cm : > 10 kusů
Srovnání 72 cm dlouhého kopí s čepelí meče. Výroba: Maciej Tomaszczyk, Officina ferraria.
Anatomické principy kopí
Studium velmi dlouhých hrotů kopí poskytuje mnoho poznatků, které mohou mít zajímavé a důležité důsledky pro studium jiných skupin předmětů, jako jsou meče, a v konečném důsledku pomáhají formovat náš pohled na vedení války v raném středověku. Úvodem je třeba zdůraznit, že kopí přesahující 50 cm mají velmi dlouhou kontinuitu minimálně od doby železné (Vouga 1885: 18-20) a lze je snadno vysledovat i v období těsně předcházejícím 9. století (např. Kazakevičius 1988: 41; Kovács 1980: 98; Tautavičius 1996: 130; Westphal 2002: 255; Ypey 1982: 253). Je však typické, že část kontinentální produkce se během 8. století záměrně přeorientovala na masivnější hroty kopí s širším krčkem a tulejí, které váží až 2 kg (evoluci viz Westphal 2002: 255-263). Tato produkce extrémně masivních hrotů přetrvává až do období, které sledujeme v tomto článku.
Při mapování velmi dlouhých hrotů kopí jsme byli schopni popsat tři základní anatomické principy, které dosud nebyly popsány v nám známé literatuře. Obecně lze říci, že tyto zásady platí pro kopí s délkou přesahující 40 cm. Jedná se o:
- poměr nejužší části krčku z čelního pohledu k celkové délce hrotu kopí.
Kusy, které zařazujeme, nabývají poměru 1:14,52 – 1:59,4; což znamená, že na 1 cm šířky krčku připadá 14,52-59,4 cm hrotu kopí. Tento údaj je důležitý, protože předurčuje praktické použití kopí: kopí s masivním krkem (bližší k poměru 1:1) jsou výrazně těžší a lépe se hodí pro těžké seky, zatímco kopí s tenkým krkem jsou velmi lehké a určené především k bodání. Samozřejmě i kopí s tenkým krkem mohou funkčně řezat, ale při silných úderech hrozí ohnutí hrotu nebo zlomení topůrka; slabých seků a řezů na nekryté části těla jsou schopny všechny hroty. Hranici, od které lze hroty označit za schopné těžkého, obouručního seku, lze stanovit kolem poměru 1:27. Kopí s krčky s poměrem 1:14 – 1:27 jsou natolik masivní, že je lze plně využít k sekání, podobně jako pozdější kůsy nebo asijské naginaty. Následující graf ukazuje, že hroty kopí bývají po překročení hranice 1:27 výrazně těžší (až 1,8 kg).
Graf znázorňující poměr nejužší části krčku k celkové délce. Zahrnuje pouze dobře změřené kusy.
Oranžová čára = hroty typu I, modrá čára = hroty typu II.
- poměr průměru tuleje k celkové délce.
Kusy, které zařazujeme, nabývají poměru 1:11,35 – 1:28,32; což znamená, že na 1 cm šířky tuleje připadá 11,35 – 28,32 cm hrotu kopí. Stejně jako v předchozím případě tento poměr určuje skutečné použití konkrétní zbraně: kopí se širšími násadami jsou výrazně těžší a vhodnější pro těžké seky, zatímco užší ratiště jsou kombinovány s lehčími, především bodnými hroty. V tomto případě lze poměr blízký 1:17 a průměr tuleje vyšší či rovný 3 cm označit za hranici, kde již můžeme mluvit o sekacím kopí. Následující graf ukazuje, že hroty kopí bývají po překročení této hranice výrazně těžší (až 1,8 kg).
Graf ukazující poměr průměru tuleje k celkové délce. Zahrnuje pouze dobře změřené kusy.
Oranžová čára = hroty typu I, modrá čára = hroty typu II.
- úhel svíraný břity tvořícími hrot kopí.
U námi sebranými materiálu se samovolně vyčleňují kusy, jejichž hrany svírají úhel větší než 16° a menší než 16°. Hroty kopí, jejichž břity svírají úhel větší než 16°, mají vždy listovitý tvar a jejich ostří se zužují do oblouku (typ I). Naproti tomu hroty s břity svírajícími úhel menší než 16° se obvykle souvisle zužují v přímce (typ II), méně často ve tvaru listu. Zdá se, že určitá část listovitých kopí volí záměrně úhel kolem 15-17°, což lze vnímat jako snahu o všestrannost a kombinaci bodných a řezných kvalit. Tento princip je nutné brát s určitou rezervou, protože ostří mohou být odbroušena používáním, což může být případ kopí z lokality Zasip pri Bledu.
Vlevo: listovitý tvar (typ I); vpravo: průběžně zuřovaný tvar (typ II).
Zhodnocení a důsledky
Typ I
Hroty typu I mají listovitý tvar čepele, který se vyznačuje tím, že nejširší část se nachází ve střední třetině, méně často v první třetině. Průměrná šířka čepele je 5,27 cm (stanoveno bez velké skupiny Petersenova typu E, která se vyznačuje úzkými čepelemi a která by průměrnou šířku výrazně snížila). Čepel se ke špičce obloukovitě zužuje, méně často jsou břity rovné. Pro zaoblené břity je typické, že svírají na špici úhel přesahující 16°, zatímco rovné hrany tvořící špici se setkávají v úhlu, který je menší nebo roven 16°. Poměr nejužší části krčku z čelního pohledu k celkové délce kopí je mezi 1:35,92 – 1:14,52, přičemž poměr průměru tuleje k celkové délce dosahuje 1:21,74 – 1:11,35. Šířka tuleje neklesá pod 2 cm, ale obvyklá hodnota je vyšší než 3 cm (průměr 3,34 cm). Hmotnost hrotů klesá pod 0,5 kg jen výjimečně; po překročení poměru krčku k celkové délce 1:27 nebo poměru průměru tuleje k celkové délce 1:17 mají hroty tendenci být těžší než 1 kg. Hroty kopí tohoto typu jsou zdobeny jen zřídka; některé kusy jsou vykládány drátem nebo mají prolamovaná křidélka.
Prakticky ve všech případech lze hroty kopí tohoto typu označit za kontinentální produkci, patřící k Westphalovým typům II-V, Petersenovým typům A-E, typu VI podle Solbergové nebo Kirpičnikovovu typu I (Solberg 1991). Jelikož pohřbívání se zbraněmi ve Franské říši končí v závěru 8. století, jediný způsob, jak kontinentální produkci potvrdit, vede skrze nepřímé důkazy. Bergljot Solbergová například zjistila, že mnoho kopí tohoto tvaru bylo vyrobeno metodou svářkového damaskování a že tyto byly nalezeny hlavně v pobřežních oblastech Norska, což ji vedlo k závěru, že zbraně považuje za franské importy (Solberg 1991: 256). Hroty kopí z lokalit Mikulčic a Nin-Ždrijac lze díky ostruhám snadno přiřadit ke karolinskému horizontu. Typické je, že pokud se v mečových hrobech objeví listovitá kopí, jedná se zpravidla o meče typu H/I (minimálně 15 evropských hrobů). Tato skutečnost svědčí minimálně o výrazném využití v 9. století, kdy byl tento typ meče nejoblíbenější. Další typy, se kterými se do hrobů ukládají listovitá kopí delší než 50 cm, jsou C (1×), E (1×), K (1×), L (1×) a X (2×). Přítomnost v mohylách z Gnězdova, Luistari nebo Polska svědčí o pohřbívání až do konce 10. století. Pravděpodobně jediné listovité kopí přesahující 50 cm, které lze bezpečně datovat do 11. století, pochází z potopené lodi ze Serçe Limani.
Srovnání kopí typu I s mečem. Lokalita Solbjør, Solberg 1984: 219, Pl. 7B.
Důvod rozšíření tohoto typu z franského prostředí do okolní Evropy je stejný jako u kontinentálních mečů – vlivem karolinských reforem vznikly ústřední dílny na výrobu desítek tisíc zbraní, které kombinovaly lepší výrobu čepelí s progresivnějším tvarem (osobní diskuze s Jiřím Koštou). Je vysoce pravděpodobné, že listovitá kopí byla vedle mečů dalším produktem těchto dílen – srovnání s meči se nabízí díky dobrému řemeslnému zpracování a značným rozměrům listovitých kopí. Sekundárním důvodem pro zavedení hrotů Peternova typu E v okrajových částech Evropy může být skutečnost, že lépe zapadají do místních tradic, protože disponují užšími tulejemi.
Je pozoruhodné, že nástup masivních listovitých kopí koreluje s úpadkem saxů, což lze vysvětlit tím, že kavalérně orientovaná Franská říše přešla z lehkého kopí – těžkého meče – kratšího záložního meče na model těžší a kvalitnější kopí – lehčí a kvalitnější meč; jinými slovy, výzbroj v tomto období byla uživatelsky zjednodušena a materiálně vylepšena. Svědectvím této změny je franská ikonografie z počátku 9. století, kde můžeme vidět pouze meče a kopí používané opěšale a na koni, zatímco sekery a saxy téměř nebo úplně chybí. Uživatelé těchto zbraní byli nepochybně velmi multifunkčně vycvičeni, aby byli schopni ovládat výzbroj jak na koni, tak v pozemní formaci. Důkazem toho je i ukládání ostruh do hrobů, které obsahují listovitá kopí (Kouřil 2005).
Praktické použití listovitých kopí. Stuttgartský žaltář, WLB Cod.bibl.fol.23, 003v, 047v.
I když některá listovitá kopí byla lehká a ovladatelná jednou rukou, masivnější hroty byly nepochybně obouruční a vhodné pro těžké seky, použitelné ve všech ohledech jako meče. Jejich funkční stránka je často znásobena křidélky, která mimo jiné fungují jako záštity. Při pozemním použití musely být tyto masivní varianty výjimečně užitečné jak proti kavalérii, tak pěchotě, zatímco na koňském hřbetu mohly být použity i jako sečné protipěchotní zbraně. Je těžké si představit, že by takto masivní hroty byly umístěny na velmi dlouhých ratištích. V ikonografii jsou kopí obvykle stejně vysoká nebo mírně vyšší než nositel. V archeologii jsou hroty kopí často umístěny vedle hlavy, ale není jasné, zda byla násada před uložením do hrobu zlomena či nikoli (např. Belošević 2007: 275; Kouřil 2005: Abb. 4, 6, 15, 16).
Poloha listovitých kopí v hrobech.
Abramowicz – Nadolski – Poklewski-Koziełł 1959: Tabl. XIc; Belošević 2007: 275; Kouřil 2005: Abb. 4, 6, 15, 16.
Reprodukce velmi dlouhých listovitých kopí. Archiv Samuela Grolicha a Davida Herdy.
Typ II
Hroty typu II se vyznačují průběžně se zužující čepelí s rovnými břity a nejširší částí čepele umístěnou v první třetině délky. Průměrná šířka čepele je 4,28 cm. Břity na špici svírají úhel menší nebo rovný 16°. Poměr nejužší části krčku z čelního pohledu k celkové délce kopí je mezi 1:59,4 – 1:27,51, přičemž poměr průměru tuleje k celkové délce dosahuje 1:28,31 – 1:16,77. Průměr tuleje (průměr 2,6 cm) se u různých Petersenových typů liší – u Petersenova typu I se často dostává pod 2 cm, zatímco u typu M je běžná hodnota kolem 3 cm. Hmotnost hrotů nepřesahuje horní hranici 0,75 kg a častým jevem je hmotnost pod 0,5 kg. Hroty kopí tohoto typu jsou často zdobeny tausií či plátováním z barevných kovů a nýty ze slitiny mědi.
Hroty tohoto tvaru lze přiřadit k Wesphalovým typům II-IV, irským a velšským typům, Petersenovým typům F, I, K a M a typu VII dle Solbergové; jde tedy o tvar, jehož výroba byla situována nejen na kontinentě, ale i na perifériích Evropy (Velká Británie, Skandinávie, Pobaltí). U hrotů delších přes 50 cm se tento tvar obvykle vyskytuje v 10. a 11. století. V tomto období se na kontinentu v omezené míře objevují i skandinávské typy zdobených kopí (neznámé naleziště, muzeum Dobrée; Nantes; Lednica; Budapešť). Kopí tohoto tvaru se vyskytují v hrobech se širším spektrem především skandinávských typů mečů – H/I (4×), L (2×), M (8×), K/O (5×), Q (4×), S (3×), T (2×), U/V (6×), X (3×), Y (2×), Z (1×).
Srovnání kopí typu II s mečem. Lokalita Kilde, katalog UNIMUS.
Hroty kopí tohoto tvaru vykazují archaičtější přístup k výzbroji, což se projevuje i na úrovni mečů. Složení výzbroje sleduje myšlenku lehkého kopí – těžkého meče, který má kontinuitu od doby stěhování národů (Nørgård Jørgensen 1999: 164-170). Kopí bylo určeno především k bodání, řezům a drobným sekům. Zdá se, že velmi dlouhé hroty typu II mohly být i oštěpy, jak ukazuje nález z Lendbreen – hrot dlouhý 45,5 cm s průměrem tuleje 1,9 cm byl umístěn na násadě o celkové délce 195 cm, přičemž nejširší část ratiště se nachází ve vzdálenosti 40-60 cm od tuleje (průměr 2,4-2,5 cm) a konec ratiště se zužuje na tloušťku 1 cm. Jak jsme již uvedli výše, některé řapové hroty s délkou přes 50 cm byly jistě oštěpy. Zajímavý záznam z písemných zdrojů nabízí Sága o lidech z Lososího údolí (kap. 55), ve které najdeme následující pasáž:
„V tu chvíli vstoupil dovnitř Helgi Harðbeinsson a v ruce držel oštěp, jehož ostří bylo dlouhé celý loket [49 cm] a ratiště mělo železné kování. Bolli odhodil meč, uchopil štít oběma rukama a šel ke dveřím salaše proti Helgimu. Helgi vrhl po něm oštěpem a oštěp pronikl štítem a zasáhl Bolliho, který se nyní opřel o stěnu salaše.“
Typ II se zdá být dominantní zejména v těch regionech, kde dominují kompozitní hlavice mečů s krátkou záštitou a kde boj těžkého jezdectva neměl dlouhou tradici, pokud vůbec nějakou. Určité zastoupení však mají i na kontinentu vedle listovitých kopí. Podíváme-li se do Skandinávie, pobaltských zemí a Spojeného království, zjistíme, že minimálně 6 velmi dlouhých hrotů je v hrobech kombinováno s jinými, kratšími hroty kopí, které bychom v hrobech ve středozápadní Evropě a na Balkáně jen těžko hledali. Ve stejných regionech najdeme více než dvacet hrobů, ve kterých jsou kombinována dlouhá kopí s jezdeckým vybavením, nejčastěji udidlami a třmeny. Ostruhy v těchto oblastech nepatří mezi předměty, které se běžně vyskytují spolu s hroty delšími než 50 cm.
Dlouhé kopí se pro nás stalo prostředkem, jak poukázat na zásadní rozdíly mezi jádrem a periferiemi Evropy v období 8.-11. století, protichůdné zbrojní tradice a způsob války v těchto oblastech. Zatímco většina evropských elit preferovala pozemní boj za použití jednoručního kopí v kombinaci s tradičně navrženým mečem, ve středozápadní Evropě byl tento model částečně přehodnocen kvůli konstrukci rychle se pohybujících jezdeckých formací, i když ne zcela opuštěn.
Tradičnější zacházení s kopím (vlevo) × progresivnější zacházení s kopím (vpravo).
Zdroj: Mannschaft der Ormrinn Brands; Jōṛa Photo Tales.
Katalog
Maďarsko
Budapest-Dunameder
Náhodný říční nález.
9.-11. století.
Celková délka: 57 cm.
Délka čepele: 41 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 4,5 cm.
Rozpětí křidélek: 12,1 cm.
Váha: 1,71 kg.
Literatura: Husár 2006: 66; Husár 2016: 8; Kovács 1970a: 85, Fig. 3.2; Kovács 1980: 98.
Budapest-Dunameder, Kovács 1970a: Fig. 3.2.
Budapest-Dunameder
Náhodný říční nález.
Konec 10. – počátek 11. století.
Plátováno zlatem.
Celková délka: 59,7 cm.
Délka čepele: 43,7 cm.
Maximální šířka čepele: 2,9 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,8-0,9 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,2 cm.
Literatura: Fodor 1996: 365-6; Husár 2014: 151; Husár 2016: 8; Kovács 1970a: 85, Fig. 5.4; Kovács 1970b; Kovács 1978: 67.
Budapest-Dunameder, Kovács 1970a: Fig. 5.4.
Neznámá lokalita
Kontext neznámý.
10.-11. století.
Celková délka: 51,3 cm.
Délka čepele: 39,8 cm.
Maximální šířka čepele: 4,6 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,8 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,3 cm.
Rozpětí křidélek: 8,4 cm.
Literatura: Kovács 1970a: 86, Fig. 3.3; Kovács 1980: 102.
Neznámá lokalita, Kovács 1970a: Fig. 3.3.
Kecskemét-Belváros
Náhodný nález.
9. století.
Celková délka: 60,8 cm.
Délka čepele: 54 cm.
Maximální šířka čepele: 5,7 cm.
Literatura: Husár 2006: 66; Husár 2014: 119; Kovács 1970a: 86, Fig. 4.1; Kovács 1980: 99.
Kecskemét-Belváros, Kovács 1970a: Fig. 4.1.
Budapest-Csepel
Náhodný nález.
9.-11. století.
Celková délka: 50 cm.
Délka čepele: 37 cm.
Maximální šířka čepele: 7 cm.
Vnější průměr tuleje: 4,6 cm.
Rozpětí křidélek: 11,5 cm.
Literatura: Husár 2006: 66; Husár 2014: 117, 142; Kovács 1970a: 84, Fig. 3.1; Kovács 1980: 97.
Budapest-Csepel, Kovács 1970a: Fig. 3.1.
Tiszalök – Rázompuszta
Kontext neznámý.
9.-11. století.
Celková délka: 56,8 cm.
Délka čepele: 46,5 cm.
Maximální šířka čepele: 7,15 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,6 cm.
Vnější průměr tuleje: 4 cm.
Váha: 1,53 kg.
Literatura: Kovács 1980: 102.
Tiszalök – Rázompuszta, Kovács 1980: Taf. 65.1.
Česká republika
Mikulčice
Hrobový nález, hrob 1241. nalezeno se sekerou a ostruhami.
1. pol. 9. století.
Celková délka: 50 cm.
Délka čepele: 39 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,3 cm.
Váha: 0,487 kg.
Literatura: Kouřil 2005: 91; Kouřil 2014: 308.
Mikulčice, Kouřil 2005: Abb. 2.1.
Břeclav
Velkomoravský hrobový nález. Nalezeno se sekerou v lednu 2022.
Celková délka: 50 cm.
Literatura: nepublikováno.
Břeclav. Photo kindly provided by Michaela Přibylová.
Slovensko
Nitra-Na Palánke
Depot.
9. století.
Celková délka: 56,5 cm.
Délka čepele: 43,7 cm.
Maximální šířka čepele: 6,6 cm.
Vnější průměr tuleje: 4,9 cm.
Rozpětí křidélek: 10,1 cm.
Literatura: Husár 2006: 67; Husár 2014: 120, 147; Kovács 1980: 104.
Nitra-Na Palánke, Kovács 1980: Taf. 65.3.
Polsko
Lednica
Záměrné uložení v jezeře.
10.-11. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 51,5 cm.
Délka čepele: 32,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,9 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,4 cm.
Váha: 0,381 kg.
Literatura: Sankiewicz 2018: 170.
Lednica, Sankiewicz 2018: Cat. No. 25.
Lednica
Záměrné uložení v jezeře.
10.-11. století.
Celková délka: 54,4 cm.
Délka čepele: 39,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,3 cm.
Váha: 0,397 kg.
Literatura: Sankiewicz 2018: 182.
Lednica, Sankiewicz 2018: Cat. No. 35.
Lednica
Záměrné uložení v jezeře.
10.-11. století.
Celková délka: 73 cm.
Délka čepele: 60 cm.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Vnější průměr tuleje: 3 cm.
Váha: 0,68 kg.
Literatura: Sankiewicz 2018: 186.
Lednica, Sankiewicz 2018: Cat. No. 40.
Złotoria
Náhodný říční nález.
8.-11. století.
Celková délka: circa 51 cm.
Maximální šířka čepele: circa 3,5 cm.
Vnější průměr tuleje: circa 3 cm.
Literatura: Chudziak 2016: 201.
Złotoria, Chudziak 2016: Ryc. 214.
Krępsk
Náhodný nález z jezera.
10.-11. století.
Celková délka: circa 50 cm.
Literatura: Chudziak 2016: 72-4.
Krępsk, Chudziak 2016: Ryc. 56a.
Neznámá lokalita, Západní Pomořansko
Kontext neznámý.
10.-11. století.
Celková délka: 55 cm.
Délka čepele: 41 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,7 cm.
Rozpětí křidélek: 12,5 cm.
Literatura: Świątkiewicz 2002: Cat. 60.
Neznámá lokalita, Západní Pomořansko, Świątkiewicz 2002: Tab. X.7.
Stepnica
Náhodný říční nález.
8.-11. století.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 29 cm.
Maximální šířka čepele: 6,8 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,6 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,8 cm.
Rozpětí křidélek: 4 cm.
Literatura: Świątkiewicz 2002: Cat. 16.
Stepnica, Świątkiewicz 2002: Tab. X.8.
Nowe Warpno
Náhodný nález.
8.-11. století.
Celková délka: 58 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Maximální tloušťka čepele: 2 cm.
Vnější průměr tuleje: 5 cm.
Literatura: Nadolski 1954: 186-7; Świątkiewicz 2002: Cat. 12.
Nowe Warpno, Świątkiewicz 2002: Tab. IX.10.
Barwice
Náhodný nález.
8.-11. století.
Celková délka: 62,5 cm.
Délka čepele: 50 cm.
Maximální šířka čepele: 1,7 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,4 cm.
Literatura: Nadolski 1954: 176-7; Świątkiewicz 2002: Cat. 1.
Barwice, Petersen 1939: Abb. 21b.
Niepart
Náhodný nález.
Celková délka: 54,5 cm.
Literatura: Nadolski 1954: 182-3.
Lutomiersk
Hrobový nález, hrob 44. Nalezeno se sekerou a ostruhami.
11. století.
Celková délka: 52 / 55 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,6 cm.
Literatura: Abramowicz – Nadolski – Poklewski-Koziełł 1959: 55, Tabl. XL.e; Nadolski 1954: 180-1.
Lutomiersk, Abramowicz – Nadolski – Poklewski-Koziełł 1959: Tabl. XL.e.
Neznámá lokalita, Velkopolsko
Náhodný nález.
10. století.
Celková délka: 55 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 5,3 cm.
Vnější průměr tuleje: 4 cm.
Literatura: Nadolski 1954: 188-9.
Neznámá lokalita, Velkopolsko. Nadolski 1954: Tab. XXVIII.1.
Rakousko
Traun
Náhodný nález.
3. třetina 8. – 1. třetina 9. století.
Tausováno neželezným kovem.
Celková délka: 58 cm.
Maximální šířka čepele: 4,8 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,5 cm.
Rozpětí křidélek: 8,4 cm.
Literatura: Szameit 1987: 158.
Traun, Szameit 1987: Abb. 2.2.
Steinabrunn
Hrobový nález, hrob 15.
3. třetina 8. – 1. třetina 9. století.
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 5,8 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,5 cm.
Literatura: Szameit 1987: 160.
Steinabrunn, Szameit 1987: Abb. 4.1.
Wimm
Hrobový nález, hrob 43.
3. třetina 8. – 1. třetina 9. století.
Celková délka: 50 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,5 cm.
Literatura: Szameit 1987: 161.
Wimm, Szameit 1987: Abb. 5.1.
Längsee
Náhodný nález z jezera.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 39,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,9 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,2 cm.
Rozpětí křidélek: 9 cm.
Literatura: Eichert – Mehofer – Baier 2011; Eichert – Mehofer 2019.
Längsee, Eichert – Mehofer 2019: Fig. 2.
Slovinsko
Rakova Jelša
Náhodný říční nález.
9. století.
Celková délka: 54,5 cm.
Délka čepele: 40,3 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,6 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,6 cm.
Rozpětí křidélek: 9,5 cm.
Literatura: Husár 2006: 33; Husár 2016: 9; Svoljšak et al. 1997: 262.
Rakova Jelša, Svoljšak et al. 1997: tab. 16.3.
Zasip pri Bledu
Náhodný říční nález.
10.-11. století.
Celková délka: 59 cm.
Délka čepele: 47,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,8 cm.
Vnější průměr tuleje: 4,2 cm.
Literatura: Bavec 1991: 66-7; Husár 2016: 9.
Zasip pri Bledu, Husár 2016: Fig. 2.6.
Chorvatsko
Varaždin
Náhodný nález.
Počátek 9. století.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 38,5 cm.
Maximální šířka čepele: 5,7 cm.
Vnější průměr tuleje: 4,3 cm.
Rozpětí křidélek: 10 cm.
Váha: 1,2 kg.
Literatura: Demo 2010: 72, 74; Husár 2014: 122, 151; Tomičić 1984: 223-226, Sl. 9, 10; Tomičić 1968; Tomičić 1985; Tomičić 2013.
Varaždín, Tomičić 1968: Sl. 2.
Trilj
Náhodný říční nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 51,4 cm.
Délka čepele: 38,2 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,9 cm.
Rozpětí křidélek: 8,9 cm.
Váha: 0,68 kg.
Literatura: Demo 2010: 72, 74; Milošević 1999: 209.
Trilj, Milošević 1999: Abb. 8.
Nin-Ždrijac
Hrobový nález, hrob 322. Nalezeno s mečem typu H a ostruhami.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 50 cm.
Délka čepele: 35 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Vnější průměr tuleje: 4 cm.
Literatura: Belošević 2007: 278; Demo 2010: 72, 74.
Nin-Ždrijac, Belošević 2007: Tab. CXCVI.2.
Neznámá lokalita
Náhodný říční nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čepele: 37,8 cm.
Maximální šířka čepele: 5,1 cm.
Rozpětí křidélek: 7,8 cm.
Literatura: Demo 2010: 72, 74; Kovač 2003: 63, Sl. 87b.
Neznámá lokalita, Kovač 2003: Sl. 87b.
Srbsko
Fruška Gora
Kontext neznámý.
Pol. 9. – počátek 11. století.
Celková délka: 56 cm.
Délka čepele: 38,6 cm.
Maximální šířka čepele: 6,3 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,05 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,8 cm.
Rozpětí křidélek: 11,8 cm.
Váha: 1,593 kg.
Literatura: Sajdl 2018.
Fruška Gora, Sajdl 2018: Pl. 1.
Bosna a Hercegovina
Vir – Posušje
Kontext neznámý.
Konec 8. – 2. pol. 9. století.
Celková délka: circa 70 cm.
Literatura: Bekić 2003: 167, Sl. 3; Demo 2010: 72, 74; Miletić 1991: 205-6.
Vir – Posušje, Miletić 1991: T. IV.3.
Stolac-Čairi
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu K.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čepele: 36,16 cm.
Maximální šířka čepele: 4,6 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,8 cm.
Rozpětí křidélek: 7,73 cm.
Literatura: Bekić 2003: 167, Sl. 3; Demo 2010: 72, 74; Vinski 1981: 20.
Stolac-Čairi, Vinski 1981: Tab. XIII.3.
Neznámá lokalita
Kontext neznámý.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 51,7 cm.
Délka čepele: 38,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,5 cm.
Váha: 1,333 kg.
Literatura: Demo 2010: 72, 74; Miletić 1991: 204.
Neznámá lokalita, Miletić 1991: T. IV.2.
Neznámá lokalita
Kontext neznámý.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 52,2 cm.
Délka čepele: 35,4 cm.
Maximální šířka čepele: 5,8 cm.
Vnější průměr tuleje: 4,6 cm.
Váha: 1,8224 kg.
Literatura: Sajdl 2018: 151; Sijarić 2014: 221.
Neznámá bosenská lokalita, Sijarić 2014: Tab. XLV.1.
Belgie
Schoonaarde
Náhodný říční nález.
2. pol. 9. – 10. století.
Celková délka: 54,2 cm.
Délka čepele: 41,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,3 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,6 cm.
Rozpětí křidélek: 7,5 cm.
Literatura: De Graeve 2010: 47, 111-2.
Schoonaarde, De Graeve 2010: Fig. 51.
Oudenaarde
Náhodný říční nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 55,4 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 6,1 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,5 cm.
Rozpětí křidélek: 8,5 cm.
Literatura: De Graeve 2010: 45, 112-3.
Oudenaarde, De Graeve 2010: Fig. 53.
Oudenaarde
Náhodný říční nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 50,4 cm.
Délka čepele: 36 cm.
Maximální šířka čepele: 5,3 cm.
Vnější průměr tuleje: 3 cm.
Rozpětí křidélek: 8,5 cm.
Literatura: De Graeve 2010: 45, 113-4.
Oudenaarde, De Graeve 2010: Fig. 56.
Oudenaarde
Náhodný říční nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 50,6 cm.
Délka čepele: 35 cm.
Maximální šířka čepele: 6,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,8 cm.
Rozpětí křidélek: 8,9 cm.
Literatura: De Graeve 2010: 45, 114-5.
Oudenaarde, De Graeve 2010: Fig. 58.
Neznámá lokalita
Zřejmě říční nález. Uloženo v soukromé sbírce F. Dolez.
Celková délka: 54 cm.
Rozpětí křidélek: 8 cm.
Váha: 0,81 kg.
Literatura: Ghellinck 1968: 28, Kat. č. 9.
Neznámá lokalita, Ghellinck 1968: 28, Kat. č. 9.
Nizozemí
Buurmalsen
Náhodný říční nález.
2. pol. 9. – 10. století.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Rozpětí křidélek: 7 cm.
Literatura: Ypey 1982: 250; Westphal 2002: 295.
Nijmegen
Náhodný říční nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 53,6 cm.
Délka čepele: 42,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,2 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,2 cm.
Rozpětí křidélek: 10 cm.
Váha: 1,4 kg.
Literatura: Ypey 1982: no. 7; Westphal 2002: 295.
Nijmegen, Ypey 1982: no. 7.
Heukelum
Náhodný nález.
9. století.
Celková délka: 59,7 cm.
Délka čepele: 46 cm.
Maximální šířka čepele: 4,4 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,5 cm.
Literatura: Ypey 1982: no. 5.
Heukelum, Ypey 1982: no. 5.
Lobith
Náhodný nález.
Celková délka: 57,5 cm.
Délka čepele: 43 cm.
Maximální šířka čepele: 7 cm.
Rozpětí křidélek: 9,4 cm.
Literatura: Ypey 1982: no. 6.
Nijmegen
Náhodný říční nález.
1. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čepele: 40,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,4 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,8 cm.
Rozpětí křidélek: 7,3 cm.
Váha: 0,51 kg.
Literatura: Ypey 1982: no. 9; Westphal 2002: 295.
Nijmegen, Ypey 1982: no. 9.
Nijmegen
Náhodný nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 52,6 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 5,7 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,48 cm.
Rozpětí křidélek: 10 cm.
Váha: 0,535 kg.
Literatura: Ypey 1982: no. 10; Westphal 2002: 295.
Nijmegen, Ypey 1982: no. 10.
Nijmegen
Náhodný nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 54,3 cm.
Délka čepele: 43 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,86 cm.
Rozpětí křidélek: 8,4 cm.
Literatura: Ypey 1982: no. 16; Westphal 2002: 295.
Nijmegen, Ypey 1982: no. 16.
Wijk bij Duurstede / Dorestad
Settlement find.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 54,7 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,6 cm.
Rozpětí křidélek: 9,74 cm.
Váha: 0,675 kg.
Literatura: Ypey 1982: no. 24; Westphal 2002: 295.
Dorestad, Ypey 1982: no. 24.
Wijk bij Duurstede
Náhodný nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 51,3 cm.
Délka čepele: 39 cm.
Maximální šířka čepele: 3,7 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,8 cm.
Rozpětí křidélek: 7,4 cm.
Literatura: Ypey 1982: no. 29; Westphal 2002: 295.
Wijk bij Duurstede, Ypey 1982: no. 29.
Neznámá lokalita, možný Rees v Germany
Kontext neznámý.
1. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 56 cm.
Délka čepele: 42 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Maximální tloušťka čepele: 0,55 cm.
Rozpětí křidélek: 7,8 cm.
Literatura: Ypey 1982: no. 32; Westphal 2002: 295.
Neznámá lokalita, možný Rees, Ypey 1982: no. 32.
Neznámá lokalita
Kontext neznámý.
1. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 39,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Rozpětí křidélek: 8,5 cm.
Literatura: Ypey 1982: no. 35; Westphal 2002: 295.
Neznámá lokalita, Ypey 1982: no. 35.
Leiderdorp-Plantage
Sídlištní nález z říčního kanálu.
2. pol. 8. – začátek 9. století.
Celková délka: 51 cm.
Šířka čepele: 5,5 cm.
Průměr tuleje: 3,2 cm.
Literatura: Dijkstra – Verhoeven – van Straten 2017: 170, Fig.10.15B.
Leiderdorp-Plantage, Dijkstra – Verhoeven – van Straten 2017: Fig.10.15B.
Turecko
Serçe Limani
Nalezeno ve vraku lodi.
11. století.
Celková délka: 56,3 cm.
Délka čepele: 43,4 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,7 cm.
Rozpětí křidélek: 8 cm.
Literatura: Sajdl 2018: 151; Schwarzer 2004: 367, 369.
Serçe Limani, Schwarzer 2004: Fig. 21-6.
Rusko
Gnězdovo
Hrobový nález, hrob Ц-15/Кусц-1874. Nalezeno s mečem typu E.
10. století.
Celková délka: 52,3 cm.
Délka čepele: 42 cm.
Maximální šířka čepele: 3,1 cm.
Vnější průměr tuleje: 3 cm.
Literatura: Kainov 2019: Табл. 10.1; Kirpičnikov 1966: 71.
Gnězdovo, Kainov 2019: рис. 41.
Gnězdovo
Hrobový nález, hrob ПОль-61/1980. Nalezeno se sekerou.
10. století.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 45 cm.
Literatura: Kainov 2019: Табл. 10.7.
Gnězdovo, Kainov 2019: рис. 42.1.
Gnězdovo
Hrobový nález, hrob ПОль-11/1979. Nalezeno s koňskou kostrou a dlouhým nožem.
10. století.
Celková délka: 50 cm.
Délka čepele: 37,5 cm.
Literatura: Kainov 2019: Табл. 10.19.
Gnězdovo, Kainov 2019: рис. 43.5.
Kalichnovščina
Hrobový nález, hrob 322 (54).
11.-12. století.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 38,8 cm.
Maximální šířka čepele: 3,9 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,5 cm.
Literatura: Creutz 2003: 66, 482; Kirpičnikov 1966: 71.
Kalichnovščina, Creutz 2003: 483.
Ščukovščina
Hrobový nález. Kočkurkina (1989: 134, рис. 92) mohylu označuje jako Sjaznega 538, Brandenburg jako mohylu XLIV.
11.-12. století.
Celková délka: 54,5 cm.
Délka čepele: 38,3 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,1 cm.
Literatura: Creutz 2003: 66, 491.
Ščukovščina, Creutz 2003: 491.
Neznámá lokalita, Kaliningradská oblast
Kontext neznámý.
11. století.
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 3,4 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,6 cm.
Váha: 0,452 kg.
Literatura: katalog Staatliche Museen zu Berlin.
Neznámá lokalita, Kaliningradská oblast, katalog Staatliche Museen zu Berlin.
Ekritten
Hrobový nález, hrob 12. Nalezeno s přilbou, dvěma dalšími hroty kopí, jezdeckým vybavením a koňskou kostrou.
11.-12. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 77,5 cm.
Literatura: La Baume 1940: 86.
Ekritten, La Baume 1940: Abb. 2n.
Ukrajina
Mala Kopanja
Nalezeno na hradišti.
10.-11. století.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 36 cm.
Maximální šířka čepele: 5,4 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,9 cm.
Rozpětí křidélek: 8,3 cm.
Literatura: Husár 2006: 67; Husár 2014: 29-30, 141; Kovács 1980: 100; Sajdl 2018: 251.
Mala Kopanja, Husár 2014: Tab. XVI.3.
Melniki
9.-10. století.
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 4,3 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,2 cm.
Literatura: Androščuk – Zocenko 2012: 117.
Melniki, Androščuk – Zocenko 2012: Fig. 81.
Listvin
Nalezeno na hradišti.
8.-9. století.
Celková délka: 50 cm.
Délka čepele: 35,3 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Vnější průměr tuleje: 4,5 cm.
Literatura: Androščuk – Zocenko 2012: 161.
Listvin, Androščuk – Zocenko 2012: Fig. 113.
Neznámá lokalita, zřejmě Kyjevská oblast
Detektorový nález prodaný v červenci 2021 v aukci Violity.
Celková délka: 50 cm.
Vnější průměr tuleje: 4,7 cm.
Literatura: nepublikováno, autorův archiv.
Detektorem nalezené kopí z Kyjevské oblasti na Ukrajině.
Estonsko
Käku
Hrobový nález.
11.-12. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 38,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,1 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,1 cm.
Váha: 0,755 kg.
Literatura: Creutz 2003: 60, 320.
Käku, Creutz 2003: 321.
Neznámá lokalita, Saaremaa
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 55,5 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,5 cm.
Literatura: Creutz 2003: 60, 332.
Neznámá lokalita, Saaremaa, Creutz 2003: 333.
Maidla
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou typu M a dalšími hroty kopí.
11.-12. století.
Celková délka: 52,5 cm.
Délka čepele: 36,3 cm.
Maximální šířka čepele: 6,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,1 cm.
Váha: 0,53 kg.
Literatura: Creutz 2003: 60, 342.
Maidla, Creutz 2003: 343.
Kuusalu
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 56 cm.
Délka čepele: 43,1 cm.
Maximální šířka čepele: 5,7 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,4 cm.
Váha: 0,58 kg.
Literatura: Creutz 2003: 61, 352.
Kuusalu, Creutz 2003: 353.
Tuula
Hrobový nález.
11.-12. století.
Celková délka: 55,8 cm.
Délka čepele: 41,3 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,6 cm.
Váha: 0,554 kg.
Literatura: Creutz 2003: 61, 354.
Tuula, Creutz 2003: 355.
Alatskivi
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou typu M.
11.-12. století.
Celková délka: 51,2 cm.
Délka čepele: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 5,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 2 cm.
Váha: 0,475 kg.
Literatura: Creutz 2003: 61, 364.
Alatskivi, Creutz 2003: 365.
Raatvere
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou.
11.-12. století.
Celková délka: 69,5 cm.
Délka čepele: 50 cm.
Maximální šířka čepele: 3,4 cm.
Váha: 0,45 kg.
Literatura: Creutz 2003: 61, 366.
Raatvere, Creutz 2003: 367.
Ulila
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou.
11.-12. století.
Celková délka: 55,6 cm.
Délka čepele: 41,6 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,8 cm.
Váha: 0,42 kg.
Literatura: Creutz 2003: 61, 368.
Ulila, Creutz 2003: 369.
Hübja
Náhodný nález.
2. pol. 11. – 1. pol. 12. století.
Inv. č. IG 4583:1.
Celková délka: 51 cm.
Délka čepele: 40,8 cm.
Maximální šířka čepele: 6,8 cm.
Délka tuleje: 10,2 cm.
Průměr tuleje: 2,8 cm.
Literatura: Selirand 1975: Cat. no. 24.
Neznámá lokalita
Náhodný nález.
10.-11. století.
Zdobeno stříbrem.
Inv. č. IG 499.
Celková délka: 50,5 cm.
Délka čepele: 41,9 cm.
Maximální šířka čepele: 3 cm.
Délka tuleje: 8,6 cm.
Průměr tuleje: 2 cm.
Literatura: Selirand 1975: Cat. no. 26.
Patika
Náhodný nález.
11.-12. století.
Inv. č. HM 433.
Celková délka: 55,5 cm.
Délka čepele: 37,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Délka tuleje: 18 cm.
Průměr tuleje: 2,1 cm.
Literatura: Selirand 1975: Cat. no. 120.
Maardu
Náhodný nález.
11.-12. století.
Inv. č. T 11978.
Celková délka: 50,1 cm.
Délka čepele: 34,1 cm.
Maximální šířka čepele: 4,6 cm.
Délka tuleje: 16 cm.
Průměr tuleje: 2,4 cm.
Literatura: Selirand 1975: Cat. no. 126.
Lahepera
Hrobový nález.
11.-12. století.
Inv. č. IG 2053:32.
Celková délka: 53,5 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 5,2 cm.
Délka tuleje: 13,5 cm.
Průměr tuleje: 2 cm.
Literatura: Selirand 1975: Cat. no. 153.
Jägala
Náhodný nález.
11.-12. století.
Inv. č. HM 273:3.
Celková délka: 57,3 cm.
Délka čepele: 41,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Délka tuleje: 15,8 cm.
Průměr tuleje: 2,2 cm.
Literatura: Selirand 1975: Cat. no. 190.
Neznámá lokalita, Saaremaa
9. století.
Inv. č. IG 132.
Celková délka: 57 cm.
Délka čepele: 46,7 cm.
Maximální šířka čepele: 2,9 cm.
Délka tuleje: 10,3 cm.
Průměr tuleje: 2,2 cm.
Literatura: Selirand 1975: Cat. no. 191.
Neznámá lokalita, Saaremaa
9. století.
Inv. č. IG K85:37.
Celková délka: 51 cm.
Délka čepele: 41,1 cm.
Maximální šířka čepele: 3,4 cm.
Délka tuleje: 9,9 cm.
Průměr tuleje: 2,8 cm.
Literatura: Selirand 1975: Cat. no. 202.
Severní nebo západní Estonsko
11.-12. století.
Inv. č. HM 71.
Celková délka: 57 cm.
Délka čepele: 40,8 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Délka tuleje: 16,2 cm.
Průměr tuleje: 2 cm.
Literatura: Selirand 1975: Cat. no. 223.
Finsko
Luistari
Hrobový nález, hrob 348. Nalezeno s mečem typu X, dlouhým nožem a kratším hrotem kopí.
10. století.
Celková délka: 52,2 cm.
Délka čepele: 41,2 cm.
Maximální šířka čepele: 2,7 cm.
Maximální tlouštka čepele: 0,6 cm.
Literatura: Lehtosalo-Hilander 1982a: 239, Pl. 96.13; Lehtosalo-Hilander 1982b: Fig. 7.11.
Luistari, Lehtosalo-Hilander 1982b: Fig. 7.11.
Pappilanmäki
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 56,8 cm.
Délka čepele: 42,8 cm.
Maximální šířka čepele: 7,6 cm.
Váha: 0,682 kg.
Literatura: Creutz 2003: 64, 448.
Pappilanmäki, Creutz 2003: 449.
Haukka
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 53,8 cm.
Délka čepele: 42,3 cm.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Vnější průměr tuleje: 1,9 cm.
Váha: 0,319 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 454.
Haukka, Creutz 2003: 455.
Hukari
Možný hrobový nález.
11.-12. století.
Celková délka: 51,8 cm.
Délka čepele: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,7 cm.
Literatura: Creutz 2003: 65, 456.
Haukka, Creutz 2003: 457.
Hukari
Možný hrobový nález.
11.-12. století.
Celková délka: 50,2 cm.
Délka čepele: 38,4 cm.
Maximální šířka čepele: 8 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,2 cm.
Váha: 0,56 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 456.
Haukka, Creutz 2003: 457.
Laukko
Náhodný nález.
11.-12. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 62,5 cm.
Délka čepele: 43 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,1 cm.
Literatura: Creutz 2003: 65, 458.
Laukko, Creutz 2003: 459.
Mainiemi
Možný hrobový nález.
11.-12. století.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 36 cm.
Maximální šířka čepele: 5,7 cm.
Vnější průměr tuleje: 3 cm.
Váha: 0,43 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 462.
Mainiemi, Creutz 2003: 463.
Mainiemi
Možný hrobový nález.
11.-12. století.
Celková délka: 52,5 cm.
Délka čepele: 38,5 cm.
Maximální šířka čepele: 7 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,2 cm.
Váha: 0,485 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 462.
Mainiemi, Creutz 2003: 463.
Pahkavuori
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čepele: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,2 cm.
Váha: 0,482 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 462.
Pahkavuori, Creutz 2003: 463.
Taljala
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 61,5 cm.
Délka čepele: 47,9 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,8 cm.
Váha: 0,643 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 466.
Taljala, Creutz 2003: 467.
Lapinlahti
Hrobový nález.
11.-12. století.
Celková délka: 62 cm.
Délka čepele: 45,8 cm.
Maximální šířka čepele: 7,6 cm.
Vnější průměr tuleje: 3 cm.
Váha: 0,676 kg.
Literatura: Creutz 2003: 65, 476.
Lapinlahti, Creutz 2003: 477.
Neznámá lokalita, kraj Turku
Náhodný nález.
11.-12. století.
Celková délka: 53,5 cm.
Délka čepele: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Literatura: Creutz 2003: 65, 480.
Neznámá lokalita, kraj Turku, Creutz 2003: 481.
Kjuloholm
Hrobový nález, hrob C K. Nalezeno s mečem typu T a kratším hrotem kopí.
10.-11. století.
Celková délka: 59,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,2 cm.
Literatura: Cleve 1978: 60, 165.
Kjuloholm, Cleve 1978: Pl. 20.313.
Švédsko
Birka, Bj 536
Hrobový nález. Nalezeno se štítem.
Celková délka: 52,5 cm.
Délka čepele: 42 cm.
Maximální šířka čepele: 3,9 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,8 cm.
Literatura: Thålin-Bergman 1986: 19.
Birka, Bj 536, Arbman 1940: Taf. 8.2.
Birka, Bj 542
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H.
Celková délka: 57,2 cm.
Délka čepele: 46,2 cm.
Maximální šířka čepele: 3,6 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,6 cm.
Literatura: Thålin-Bergman 1986: 19.
Birka, Bj 542, Arbman 1940: Taf. 8.1.
Birka, Bj 643
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H a štítem.
Celková délka: 50,3 cm.
Délka čepele: 41,3 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Literatura: Thålin-Bergman 1986: 19.
Birka, Bj 643, katalog mis.historiska.se.
Birka, Bj 708
Hrobový nález. Nalezeno se štítem a jezdeckým vybavením včetně ostruh.
Celková délka: 50,8 cm.
Délka čepele: 35,9 cm.
Maximální šířka čepele: 3,4 cm.
Vnější průměr tuleje: 2 cm.
Literatura: Thålin-Bergman 1986: 19.
Birka, Bj 708, Arbman 1940: Taf. 7.4.
Birka, Bj 850
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H a štítem.
Celková délka: 54,7 cm.
Délka čepele: 40,7 cm.
Maximální šířka čepele: 6,4 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,1 cm.
Literatura: Thålin-Bergman 1986: 19.
Birka, Bj 850, Arbman 1940: Taf. 7.2.
Birka, Bj 955
Hrobový nález. Nalezeno s dlouhým nožem, štítem a jezdeckým vybavením.
Celková délka: 55,5 cm.
Délka čepele: 39,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3 cm.
Vnější průměr tuleje: 1,9 cm.
Literatura: Thålin-Bergman 1986: 19.
Birka, Bj 955, Arbman 1940: Taf. 7.6.
Harby
Hrobový nález.
Celková délka: 53 cm.
Literatura: Hofrén 1961: Fig. 7.
Harby, Hofrén 1961: Fig. 7
Forneby
Možný hrobový nález. SHM 1111.
10.-11. století.
Celková délka: 62,3 cm.
Délka čepele: 47 cm.
Maximální šířka čepele: 4,1 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,4 cm.
Váha: 0,596 kg.
Literatura: Creutz 2003: 63, 402.
Forneby, Creutz 2003: 403.
Näs
Možný hrobový nález.
10.-11. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 51 cm.
Délka čepele: 37,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,6 cm.
Literatura: Creutz 2003: 63, 412.
Näs, Creutz 2003: 413.
Tomta
Náhodný nález.
10.-11. století.
Celková délka: 55,5 cm.
Délka čepele: 41 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,6 cm.
Literatura: Creutz 2003: 63, 412.
Tomta, Creutz 2003: 413.
Stenby
Náhodný nález.
10.-11. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 54,4 cm.
Délka čepele: 41 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,4 cm.
Literatura: Creutz 2003: 63, 412.
Stenby, Creutz 2003: 413.
Göksbo
Možný hrobový nález.
10.-11. století.
Plátováno slitinou mědi.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 38,8 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 3 cm.
Literatura: Creutz 2003: 63, 420.
Göksbo, Creutz 2003: 421.
Ullbro
Hrobový nález. SHM 20590.
10.-11. století.
Celková délka: 52,5 cm.
Délka čepele: 36 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Váha: 0,562 kg.
Literatura: Creutz 2003: 63, 422.
Ullbro, Creutz 2003: 423.
Fors
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu L a sekerou. SHM 19777:2.
10.-11. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 52,7 cm.
Délka čepele: 37 cm.
Maximální šířka čepele: 3,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,4 cm.
Váha: 0,441 kg.
Literatura: Creutz 2003: 64, 430; Fuglesang 1980: 149.
Fors, Creutz 2003: 431.
Hedesunda
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H a šípem. SHM 8974.
9.-10. století.
Celková délka: 50 cm.
Literatura: Androshchuk 2014: Gä 25-6; Creutz 2003: Fig. 10:2.
Hedesunda, katalog mis.historiska.se a Creutz 2003: Fig. 10:2.
Vendel IX
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, dlouhým nožem, šípy, sekerou, štítem, jezdeckým vybavením a koňskými kostrami.
10. století.
Celková délka: 56,5 cm.
Délka čepele: 41 cm.
Literatura: Stolpe – Arne 1912: 35.
Vendel IX, Stolpe – Arne 1912: Pl. XXV.1.
Tuna – Alsike IV
Hrobový nález. Nalezeno se šípy, jezdeckým vybavením a koňskou kostrou.
10. století.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 39 cm.
Vnější průměr tuleje: 3 cm.
Literatura: Arne 1934: 29.
Tuna – Alsike IV, Arne 1934: Pl. VIII.2.
Austers
SHM 2309.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 60 cm.
Délka čepele: 46 cm.
Maximální šířka čepele: 3,1 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 237.5; Thunmark-Nylén 2000: 354.
Austers, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 237.5.
Austers
Celková délka: 50 cm.
Délka čepele: 42 cm.
Maximální šířka čepele: 2,4 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 235.7; Thunmark-Nylén 2000: 355.
Austers, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 235.7.
Källunge
Náhodný nález.
Celková délka: 66 cm.
Délka čepele: 51 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 2000: 479.
Båtare
Náhodný nález.
Celková délka: 51,5 cm.
Délka čepele: 38,5 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 236.2; Thunmark-Nylén 2000: 229.
Båtare, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 236.2.
Hällinge
Náhodný nález. SHM 4477.
Celková délka: 50 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 2,6 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 236.3; Thunmark-Nylén 2000: 629.
Hällinge, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 236.3.
Vede
Náhodný nález. SHM 15928.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 51 cm.
Maximální šířka čepele: 2,7 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 241.4; Thunmark-Nylén 2000: 196.
Vede, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 241.4.
Halla
Náhodný nález. SHM 20517.
Celková délka: 51,5 cm.
Délka čepele: 36,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,4 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 242.2; Thunmark-Nylén 2000: 345.
Halla, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 242.2.
Gervide
Náhodný nález.
Celková délka: 50,5 cm.
Délka čepele: 25,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1998: Abb. 249.5; Thunmark-Nylén 2000: 628-9.
Gervide, Thunmark-Nylén 1998: Abb. 249.5.
Slite
Hrobový nález. Hrob VI/1916, SHM 15752:6.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 39,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,1 cm.
Literatura: Thunmark-Nylén 1995: Abb. 251a.14; Thunmark-Nylén 2000: 573.
Slite, Thunmark-Nylén 1995: Abb. 251a.14.
Sollerö – Utanmyra 1
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu V, sekerou typu M, štítovou puklicí a šípy.
Celková délka: 58 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,5 cm.
Literatura: Serning 1966: Pl. 87.
Sollerö – Utanmyra 1, Serning 1966: Pl. 87.
Neznámá lokalita
Uloženo v Národním historickém muzeu v Rize, inv. č. A 5607. Odesláno do Lotyšska roku 1928 v rámci kulturní výměny. Kopí má na tuleji výzdobu.
Celková délka: 53,5 cm.
Literatura: nepublikováno. Informaci sdělil pracovník muzea Eduards Plankājs.
Švýcarsko
La Raisse, Concise
Zřejmě nalezeno v Neuchâtelském jezeře.
Celková délka: cca 51,8 cm.
Literatura: Boissonnas 1914: Kat. č. 75.
La Raisse, Concise, Boissonnas 1914: Kat. č. 75.
Island
Rangá
Možný hrobový nález.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Vnější průměr tuleje: 3 cm.
Literatura: Eldjárn 1956; Eldjárn 2016: 339.
Rangá, Eldjárn 1956.
Kaldárhöfði
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu O a sekerou.
Celková délka: 63-64,5 cm.
Maximální šířka čepele: 2,3 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,1 cm.
Literatura: Eldjárn 2016: 89-90, 339, 341.
Kaldárhöfði, Eldjárn 2016: 184. mynd, katalog Sarpur.is.
Litva
Marvelė
Hrobový nález hrob č. 787. Petersenův typ E.
Celková délka: 54,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,3 cm.
Průměr tuleje: 2,7 cm.
Literatura: Kazakevičius 1999: 193.
Lotyšsko
Jaunzemji
Hrobový nález.
10.-12. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 54 cm.
Délka čepele: 37 cm.
Maximální šířka čepele: 7 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,2 cm.
Váha: 0,622 kg.
Literatura: Creutz 2003: 62, 380.
Jaunzemji, Creutz 2003: 381, Fig. 11:22.
Laukskola
Hrobový nález, hrob 128. Nalezeno se sekerou.
10.-12. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 50,1 cm.
Délka čepele: 34,1 cm.
Maximální šířka čepele: 3,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 1,4 cm.
Váha: 0,332 kg.
Literatura: Creutz 2003: 62, 384.
Laukskola, Creutz 2003: 385.
Jaunjelgava
Náhodný nález, možný hrobový původ.
10.-12. století.
Celková délka: 60 cm.
Délka čepele: 44,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,3 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,6 cm.
Váha: 0,72 kg.
Literatura: Atgāzis 2019: 51; Creutz 2003: 62, 390.
Jaunzemji, Creutz 2003: 391.
Truļi
Náhodný nález, možný hrobový původ.
10.-12. století.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,8 cm.
Literatura: Creutz 2003: 62, 392.
Truļi, Creutz 2003: 393.
Nariņi
Hrobový nález, hrob 2.
10.-12. století.
Celková délka: 57,2 cm.
Délka čepele: 44 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,6 cm.
Literatura: Creutz 2003: 62, 394.
Nariņi, Creutz 2003: 395.
Laukskola
Hrobový nález, hrob 366. Nalezeno s mečem typu H a dalším kopím.
10.-12. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 60,5 cm.
Délka čepele: 45,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,5 cm.
Literatura: Creutz 2003: 62, 398; Zariņa 2006: 112. att.
Laukskola, Creutz 2003: 399, Fig. 11:34.
Laukskola
Hrobový nález, hrob 228. Nalezeno se sekerou.
10.-12. století.
Celková délka: 60 cm.
Délka čepele: 44 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,4 cm.
Literatura: Atgāzis 2019: 52; Creutz 2003: 62, 398; Zariņa 2006: 112. att.
Laukskola, Creutz 2003: 399, Fig. 11:34.
Dreņģeri-Čunkāni
Hrobový nález, hrob 307.
11. století.
Celková délka: 59 cm.
Maximální šířka čepele: 4,1 cm.
Literatura: Atgāzis 1990: 38; Griciuvienė 2005: 156; Atgāzis 2019: 2. att. tab.
Dreņģeri-Čunkāni, Atgāzis 1990: Att. 7.18, Atgāzis 2019: 2. att. tab.
Jaunsvirlaukas Ciemalde
Hrobový nález.
9.-10. století.
Celková délka: 51 cm.
Maximální šířka čepele: 2 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,5 cm.
Literatura: Atgāzis 2019: 46.
Jaunsvirlaukas Ciemalde, Atgāzis 2019: 14. att.
Ikšķiles Zariņu kapulauks
Hrobový nález, hrob 28.
Celková délka: 51 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,9 cm.
Literatura: Atgāzis 2019: 52.
Ikšķiles Zariņu kapulauks, Atgāzis 2019: 20. att.
Norsko
Brekke
Hrobový nález. Nalezeno se dvěma jednobřitými meči, sekerami a kovářským nářadím. B7783.
Počátek 9. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čepele: 23,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,4 cm.
Literatura: Nørgård Jørgensen 1999: 225.
Brekke, Nørgård Jørgensen 1999: Taf. 35.3.
Nomeland
Hrobový nález. Nalezeno s mečem, sekerou a udidlem. B5207.
10.-11. století.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 51,8 cm, zrekonstruovaná 62 cm.
Délka čepele: 37,3 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,6 cm.
Literatura: Fuglesang 1980: 148.
Nomeland, katalog UNIMUS.
Vang
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, sekerou a štítem. T21291.
9.-10. století.
Celková délka: 56,3 cm.
Délka čepele: 38 cm.
Maximální šířka čepele: 3,1 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,3 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Vang, katalog UNIMUS.
Valle
Náhodný nález. B5207.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 37 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Valle, katalog UNIMUS.
Øvre Sætre
Hrobový nález. Nalezeno s jednobřitým mečem, šípy, štítem a nářadím. B8668.
Počátek 9. století.
Celková délka: 60 cm.
Délka čepele: 47 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Literatura: Nørgård Jørgensen 1999: 229.
Øvre Sætre, katalog UNIMUS.
Søndre Kaupang
Hrobový nález, mohyla 6. Nalezeno s mečem typu H, sekerou, štítem, šípem, třmeny a dalším vybavením. C4294.
Celková délka: 70,5 cm.
Délka čepele: circa 55,5 cm.
Maximální šířka čepele: 5,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,5 cm.
Váha: 0,796 kg.
Literatura: Blindheim – Heyerdahl-Larsen – Tollnes 1981: 207.
Søndre Kaupang, katalog UNIMUS.
Klepland
Hrobový nález, hrob 3. C57393.
Plátováno stříbrem, mědí a mosazí.
Celková délka: 50 cm.
Délka čepele: 35 cm.
Váha: 0,343 kg
Literatura: katalog UNIMUS.
Klepland, katalog UNIMUS.
Nes
Hrobový nález. C12502.
Celková délka: 52 cm.
Délka tuleje: 16 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Nes, katalog UNIMUS.
Fonbæk
Hrobový nález. C5066.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 62 cm.
Váha: 0,342 kg.
Literatura: Rygh 1885: Fig. 521; katalog UNIMUS.
Fonbæk, katalog UNIMUS.
Hellebust
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, sekerami, šípy a štítem. B1164.
Celková délka: 61 cm.
Délka čepele: 46 cm.
Maximální šířka čepele: 7,5 cm.
Literatura: Lorange 1875: 184; Lorange 1889: Tab. VII.8; Solberg 1984: 196; Westphal 2002: 262.
Hellebust, katalog UNIMUS.
Hove
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu Q a sekerou typu M. S3667.
Celková délka: 52 cm, původně delší.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Hove, katalog UNIMUS.
Sending
Náhodný nález. C24108.
Celková délka: 52,7 cm.
Maximální šířka čepele: 4,6 cm.
Rozpětí křidélek: 7,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.
Sending, katalog UNIMUS.
Neznámá lokalita, komuna Hof
Náhodný nález. C555.
Celková délka: 51 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Neznámá lokalita, komuna Hof, katalog UNIMUS.
Jarlsberg Hovedgård
Hrobový nález. C1232.
Celková délka: 56-59 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Jarlsberg Hovedgård, katalog UNIMUS.
Bolstad
Hrobový nález. C1999.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 35 cm.
Maximální šířka čepele: 6,3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 209.
Bolstad, katalog UNIMUS.
Skjensvoll
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu Q a udidly. B9257.
Celková délka: 56,9 cm.
Literatura: Solberg 1984: 206.
Skjensvoll, katalog UNIMUS.
Egge
Hrobový nález. T20362.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 53,3 cm.
Maximální šířka čepele: 3,7 cm.
Maximální tloušťka čepele: 1,1 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Egge, katalog UNIMUS.
Finneid
Kontext neznámý. Ts10912.
Celková délka: 56 cm.
Délka čepele: 41 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Finneid, katalog UNIMUS.
Ørnes
Hrobový nález. C39281.
Celková délka: 51,5 cm.
Délka čepele: 38,7 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Ørnes, katalog UNIMUS.
Nærheim
Hrobový nález. C18855.
Celková délka: původní zřejmě kolem 60 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Nærheim, katalog UNIMUS.
Langeid
Hrobový nález. C58898.
Celková délka: 55,3 cm.
Délka čepele: 38,4 cm.
Maximální šířka čepele: 3,7 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,4 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Langeid, katalog UNIMUS.
Myklebost
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu O, štíty, sekerou a šípy. B5730.
Celková délka: 62 cm.
Délka čepele: 44 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Shetelig 1912: 182; Solberg 1984: 200.
Myklebost, Shetelig 1912: Fig. 420.
Torblå
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou, šípy a udidlem. B6146.
Celková délka: 54,5 cm.
Délka čepele: 39,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 201.
Nedre Kyte
Hrobový nález. Nalezeno s mečem. B6149.
Celková délka: 67,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 201.
Sande
Hrobový nález. S3427.
Celková délka: 57,4 cm.
Maximální šířka čepele: 3,9 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Bolseter
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu L, sekerou a štítem. B5795.
Celková délka: 51,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 201.
Bolseter, katalog UNIMUS.
Nygård
Kontext neznámý. B6270.
Celková délka: 50 cm.
Délka čepele: 34 cm.
Literatura: Solberg 1984: 201.
Nygård, katalog UNIMUS.
Ytre Fitje
Kontext neznámý. B5592.
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 200.
Hole
Hrobový nález. B6135.
Původní délka přesahovala 50 cm.
Literatura: Solberg 1984: 201.
Solbjør
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H. C24513.
Celková délka: 67 cm.
Délka čepele: 50 cm.
Maximální šířka čepele: 8,3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219, Pl. 7B.
Solbjør, Solberg 1984: 219, Pl. 7B.
Steile
Hrobový nález. Nalezeno s meči, sekerou, šípy, štítem a udidlem. C25052.
Celková délka: 58,1 cm.
Maximální šířka čepele: 3,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 220, Pl. 11A.
Steile, katalog UNIMUS.
S. Finstad
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu T. C11319.
Celková délka: 58,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 213, Pl. 35B-C.
S. Finstad, katalog UNIMUS a Solberg 1984: 219, Pl. 35B.
Indre Årdal
Náhodný nález. B9973.
Celková délka: 66,3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 206.
Indre Årdal, katalog UNIMUS.
By, Skaun
Náhodný nález. T409.
Celková délka: 58,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 225.
By, katalog UNIMUS.
Sten Nedre
Hrobový nález. C24886.
Celková délka: 61 cm.
Délka čepele: 41 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.
Store Sunde
Hrobový nález. Nalezeno s mečem, sekerou, štítem a udidlem. B7183.
Původní délka: circa 53 cm.
Maximální šířka čepele: 3,7 cm.
Literatura: Solberg 1984: 202.
Amla
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, šípy a udidlem. B7788.
Celková délka: 52 cm.
Literatura: Solberg 1984: 203.
Amla, katalog UNIMUS.
Søreide
Náhodný nález. B12347.
Celková délka: 56 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,8 cm.
Literatura: Solberg 1984: 208.
Søreide, katalog UNIMUS.
Hetle
Hrobový nález. B13208.
Celková délka: 50,5 cm.
Délka čepele: 41 cm.
Maximální šířka čepele: 4,4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 208.
Hetle, katalog UNIMUS.
Refsås
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou. T659.
Celková délka: 73,5 cm.
Délka čepele: 61 cm.
Maximální šířka čepele: greater than 4,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 225.
Refsås, katalog UNIMUS.
Sinnes
Náhodný nález. T1588.
Celková délka: greater than 50 cm.
Literatura: Solberg 1984: 226.
Sinnes, katalog UNIMUS.
Røstad
Hrobový nález. T7759.
Celková délka: 60 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 230.
Røstad, katalog UNIMUS.
Hegge
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H a sekerou. T12673.
Celková délka: 50 cm.
Literatura: Solberg 1984: 231.
Hegge, katalog UNIMUS.
Skarland
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H a sekerou. T15147.
Celková délka: 52,4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 234.
Skarland, katalog UNIMUS.
Hegge Østre
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H a sekerou. T15965.
Celková délka: 60,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 234.
Hegge Østre, katalog UNIMUS.
Ramberg
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu C. T16992.
Celková délka: 51 cm.
Literatura: Solberg 1984: 234.
Ramberg, katalog UNIMUS.
Medjå
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou. T18303.
Celková délka: 51 cm.
Literatura: Solberg 1984: 236.
Medjå, katalog UNIMUS.
Aunet Østre
Kontext neznámý. T18866.
Celková délka: 50,5 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 236.
Aunet Østre, katalog UNIMUS.
Haugum
Hrobový nález. Nalezeno s kopím. T19258.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 237.
Haugum, katalog UNIMUS.
Opphus
Hrobový nález. C1979.
Celková délka: 56 cm.
Délka čepele: 40,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Literatura: Solberg 1984: 209.
Opphus, katalog UNIMUS.
By, Hole
Hrobový nález. C3034.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 37 cm.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 210.
By, katalog UNIMUS.
Balstad
Náhodný nález. C34255.
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 3,1 cm.
Literatura: Solberg 1984: 224.
Balstad, katalog UNIMUS.
Eggum
Hrobový nález. Nalezeno s mečem, sekerou a štítem. B1179.
Celková délka: 58,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 196.
Foldøy
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou. S6352.
Celková délka: 53,5 cm.
Délka čepele: 36,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,1×2,8 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Foldøy, katalog UNIMUS.
Eimstad
Náhodný nález. B1753.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 33 cm.
Literatura: Solberg 1984: 197.
Tveita
Hrobový nález. B3062.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 35,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 198.
Urnes
Náhodný nález. B3122.
Celková délka: 53 cm.
Délka čepele: 34 cm.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 198.
Eidfjord
Kontext neznámý. B5211.
Celková délka: 52,4 cm.
Délka čepele: 35,4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 200.
Ytre Hauge
Hrobový nález. B5405.
Celková délka: nyní 48 cm, v minulosti přes 50 cm.
Literatura: Solberg 1984: 200.
Sårheim
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu O, sekerou, štítem, šípem a kovářským nářadím. B6735.
Celková délka: 69 cm.
Literatura: Solberg 1984: 202.
Sårheim, katalog UNIMUS.
Mølmesdal
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu O a sekerou. B7287.
Celková délka: 65 cm.
Délka čepele: 46 cm.
Literatura: Solberg 1984: 203.
Mundal
Hrobový nález. B7415.
Celková délka: 52 cm.
Literatura: Solberg 1984: 203.
Åstestølen
Hrobový nález. Nalezeno s meči typu X a Q, sekerou a šípy. B7658.
Celková délka: 56,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 203.
Åstestølen, katalog UNIMUS.
Bjerkeland
Náhodný nález. B8057.
Celková délka: 51 cm.
Literatura: Solberg 1984: 204.
Brekke
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu V, sekerou, štítem a šípy. B8118.
Plátováno stříbrem a slitinou mědi.
Celková délka: 53,7 cm.
Literatura: Solberg 1984: 204.
Brekke, katalog UNIMUS.
Valset
Hrobový nález. Nalezeno s mečem zvláštního typu 20, sekerou a udidlem. B8294.
Celková délka: 50,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 204.
Valset, katalog UNIMUS.
Rake
Hrobový nález. Nalezeno s mečem blízkým typu Z, sekerou, štítem a udidlem. B8371.
Celková délka: 58,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Literatura: Solberg 1984: 204.
Rake, katalog UNIMUS.
Eide
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, sekerou, štítem a šípy. B8821.
Celková délka: 68,8 cm.
Literatura: Solberg 1984: 205.
Skjeldal
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H. B11053.
Celková délka: 52,1 cm.
Literatura: Solberg 1984: 207.
Berdal
Hrobový nález. Nalezeno s kovářským nářadím. B11138.
Celková délka: 52,8 cm.
Literatura: Solberg 1984: 207.
Gjemmestad
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu V, sekerou, štítem a udidlem. B11390.
Celková délka: 55 cm.
Délka čepele: 39 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 207.
Fylling
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu X, sekerou, štíty, šípy a udidly. B11470.
Celková délka: 50,5 cm.
Délka čepele: 31 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 208.
Fylling, katalog UNIMUS.
Fylling
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M, sekerou, štítem a udidlem. B11471.
Celková délka: 54,5 cm.
Délka čepele: 36 cm.
Literatura: Solberg 1984: 208.
Fylling, katalog UNIMUS.
Bø
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M, sekerou, štítem a udidlem. B11479.
Celková délka: 55 cm.
Délka čepele: 35 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 208.
Nordgården
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu S, sekerou, třmeny, udidlem a šípy. C573.
Plátováno stříbrem a slitinou mědi.
Celková délka: 51 cm.
Délka čepele: 33 cm.
Maximální šířka čepele: 2,7 cm.
Literatura: Solberg 1984: 209.
Nordgården, katalog UNIMUS.
Neznámá lokalita, Porsgrunn
Kontext neznámý. C2202.
Celková délka: at least 55 cm.
Literatura: Solberg 1984: 209.
Neznámá lokalita, katalog UNIMUS.
Skatter
Hrobový nález. C3380.
Celková délka: 61 cm.
Délka čepele: 45 cm.
Maximální šířka čepele: 3,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 210.
Vestre Evang
Hrobový nález. C4086.
Celková délka: 56 cm.
Délka čepele: 45 cm.
Maximální šířka čepele: 5,7 cm.
Literatura: Solberg 1984: 210.
Kilde
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu K/O a šípem. C11015.
Celková délka: 53,5 cm.
Délka čepele: 33 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Literatura: Bergstøl 2008: 275; Solberg 1984: 213.
Kilde, katalog UNIMUS.
Værnes Østre
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu V. T16134.
Celková délka: 55,3 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Værnes Østre, katalog UNIMUS.
Mo
Hrobový nález. Nalezeno s mečem a sekerou. T14612.
Celková délka: 56,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 233.
Mo, katalog UNIMUS.
Utgård
Náhodný nález. T13147.
Celková délka: 55,5 cm.
Délka čepele: 43,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 232.
Utgård, katalog UNIMUS.
Tisland
Náhodný nález. C23642.
Celková délka: 56,5 cm.
Šířka čepele: 3,6 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Rånå
Možný hrobový nález. C52324.
Celková délka: 57,3 cm.
Délka čepele: 42,3 cm.
Šířka čepele: 3,2 cm.
Literatura: katalog UNIMUS.
Flemma
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu Y, sekerou, šípem a štítem. T13145.
Celková délka: 53,3 cm.
Délka čepele: 37,3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 232.
Flemma, katalog UNIMUS.
Hammer
Hrobový nález. T13106.
Celková délka: 52 cm.
Délka čepele: 35 cm.
Literatura: Solberg 1984: 232.
Hammer, katalog UNIMUS.
Grande
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu Q a sekerou. T12316.
Celková délka: 55 cm.
Délka čepele: 35 cm.
Literatura: Solberg 1984: 231.
Grande, katalog UNIMUS.
Talsnes
Hrobový nález. Nalezeno s meči typu X a M, štíty, sekerami a udidly. T11916.
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 2,9 cm.
Literatura: Solberg 1984: 231.
Talsnes, katalog UNIMUS.
Voll
Kontext neznámý. T6331.
Celková délka: 50 cm, původně delší.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 229.
Moksnes
Kontext neznámý. T5051.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 50 cm.
Literatura: Solberg 1984: 228.
Moksnes, katalog UNIMUS.
Rise
Hrobový nález. T4434.
Celková délka: 57 cm.
Maximální šířka čepele: 2,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 228.
Rise, katalog UNIMUS.
Hoås
Hrobový nález. T3729.
Celková délka: 55 cm.
Délka čepele: 40 cm.
Maximální šířka čepele: 5,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 228.
Hoås, katalog UNIMUS.
Moksnes
Hrobový nález. Nalezeno s mečem a sekerou. T2050.
Celková délka: 67 cm.
Literatura: Solberg 1984: 226.
Moksnes, katalog UNIMUS.
Midtbø
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu Y a sekerou. C28738.
Celková délka: 56 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 223.
Midtbø, katalog UNIMUS.
Røkeberg
Hrobový nález. Nalezeno s mečem, sekerou, štítem a udidlem. C28583.
Tausováno stříbrem a slitinou mědi.
Celková délka: 55,8 cm.
Literatura: Solberg 1984: 222.
Røkeberg, katalog UNIMUS.
Gjerpen Prestegård
Hrobový nález. Nalezeno s mečem a sekerou. C27821.
Celková délka: 53,9 cm.
Délka čepele: 37,3 cm.
Maximální šířka čepele: 4,6 cm.
Literatura: Solberg 1984: 222.
Gjerpen Prestegård, katalog UNIMUS.
Arnegård
Kontext neznámý. C26555.
Celková délka: 55,6 cm.
Maximální šířka čepele: 3,4 cm.
Literatura: Solberg 1984: 221.
Håtveit
Hrobový nález. Nalezeno se sekerou, šípem a udidlem. C26407.
Celková délka: 55,2 cm.
Maximální šířka čepele: 3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 221.
Villand
Neznámý kontext. Nalezeno se sekerami a šípy. C26265.
Celková délka: 53 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Literatura: Solberg 1984: 220.
Århus
Kontext neznámý. C25041.
Celková délka: 54,9 cm.
Maximální šířka čepele: 2,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 220.
Blikstad
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M, sekerou, štítem, šípy a udidlem. C24792.
Celková délka: 58 cm.
Maximální šířka čepele: 5,9 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.
Øistad
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M, sekerou, štítem a udidlem. C24273.
Celková délka: 51,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.
Øistad, katalog UNIMUS.
Mogen
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M. C24244.
Celková délka: 59,4 cm.
Délka čepele: 42,3 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.
Hov
Kontext neznámý. C24219.
Celková délka: 52,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.
Hov, katalog UNIMUS.
Furuhaugen
Hrobový nález. Nalezeno s mečem, sekerou, štítem, šípy a udidlem. C23947.
Celková délka: 54,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,9 cm.
Literatura: Solberg 1984: 219.
Furuhaugen, katalog UNIMUS.
Grotheim
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M, sekerou, štítem, kopím a šípy. C23363.
Celková délka: 50,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 218.
Grotheim, katalog UNIMUS.
Aakeren
Hrobový nález. Nalezeno s mečem a sekerami. C23018.
Plátováno stříbrem.
Celková délka: 51 cm.
Literatura: Solberg 1984: 218.
Aakeren, katalog UNIMUS.
Frengstad
Hrobový nález. Nalezeno s mečem a štítem. C22688.
Celková délka: 50 cm.
Maximální šířka čepele: 3,6 cm.
Literatura: Solberg 1984: 218.
Bjørke
Hrobový nález. Nalezeno s mečem zvláštního typu 15, sekerou, štítem šípy a udidlem. C22504.
Celková délka: 52,5 cm.
Délka čepele: 37,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,3 cm.
Literatura: Solberg 1984: 217.
Byom
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, sekerou, štítem, šípy a udidlem. C22060.
Celková délka: 65,5 cm.
Délka čepele: 46,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Literatura: Solberg 1984: 217.
Åkre
Hrobový nález. Nalezeno s mečem, sekerou a udidlem. C20697.
Celková délka: 53 cm, původně delší.
Maximální šířka čepele: 5 cm.
Literatura: Bergstøl 2008: 348; Solberg 1984: 216.
Bråten
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu L, dvěma sekerami, štítem a udidlem. C10663.
Celková délka: 55,3 cm.
Literatura: Bergstøl 2008: 274; Petersen 1919: 33; Solberg 1984: 213.
Bråten, Petersen 1919: Fig. 21.
Rødøen
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H. T15802.
9. století.
Celková délka: 50 cm.
Literatura: Sjøvold 1974: 15.
Rødøen, katalog UNIMUS.
Horstad
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, sekerou a udidlem. T16368.
9. století.
Celková délka: původně kolem 55 cm.
Literatura: Sjøvold 1974: 1.
Unnstad
Nalezeno v rozbité mohyle. Ts2875.
1. pol. 9. století.
Celková délka: 50 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Sjøvold 1974: 98.
Risøen
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu H, sekerou, udidlem a kovářským vybavením. Ts2955.
1. pol. 9. století.
Celková délka: 53 cm.
Maximální šířka čepele: 3,5 cm.
Literatura: Sjøvold 1974: 111-2.
Nes
Náhodný nález. Ts1339.
10. století.
Celková délka: 56 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Literatura: Sjøvold 1974: 78.
Vesterhaug
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu S a jezdeckým vybavením. C22138.
10. století.
Celková délka: 62,4 cm.
Délka čepele: 48 cm.
Literatura: Solberg 1984: 217.
Vesterhaug, katalog UNIMUS.
Dánsko
Brandstrup I
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu S a jezdeckým vybavením.
10. století.
Celková délka: 53,3 cm.
Maximální šířka čepele: 5,3 cm.
Literatura: Pedersen 2014: 135.
Brandstrup, Pedersen 2014: Pl. 29.3.
Irsko
Harrison a Ó Floinn (Harrison – Ó Floinn 2014: 94) jmenují dvě kopí skandinávského typu, která přesahují délku 50 cm. Jedním z nich je bezpochyby kopí z Inchicore v Dublinu, které dosahuje délky asi 53 cm (Harrison – Ó Floinn 2014: 98), druhé není specifikováno. V Národním muzeu v Dublinu jsou pak k nalezení další kopí, z nichž alespoň jedno může překročit hranici, kterou sledujeme.
Inchicore, Harrison – Ó Floinn 2014: Ill. 47.
Národní muzeum v Dublinu. Fotografii pořídil Dan Pilař.
Francie
Verjux
Náhodný říční nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 58,6 cm.
Délka čepele: 37 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Literatura: Bonnamour 1990: 164.
Verjux, Bonnamour 1990: Fig. 206.
Jean-de-Saône
Náhodný říční nález.
9.-10. století.
Celková délka: 51,5 cm.
Délka čepele: 37 cm.
Maximální šířka čepele: 4,1 cm.
Literatura: Bonnamour 1990: 164.
Jean-de-Saône, Bonnamour 1990: Fig. 207.
La Salle
Náhodný říční nález.
9.-10. století.
Celková délka: 54 cm.
Délka čepele: 40,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Literatura: Bonnamour 1990: 166.
La Salle, Bonnamour 1990: Fig. 208.
Oise
Náhodný říční nález. Nalezeno s pouzdrem.
9.-10. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čepele: 41,3 cm.
Maximální šířka čepele: 5,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,58 cm.
Literatura: Pasquini – Bombled – Flucher 2022.
Oise, zdroj: Béline Pasquini.
Sommery
8. – 9. století.
Celková délka: 54,8 cm.
Maximální šířka čepele: 4,2 cm.
Literatura: Halbout – Pilet – Vaudour 1987: 222.
Sommery, Halbout – Pilet – Vaudour 1987: Fig. 908.
Elbeuf
Náhodný říční nález.
8. – 9. století.
Celková délka: 51,5 cm.
Maximální šířka čepele: 9 cm.
Literatura: Halbout – Pilet – Vaudour 1987: 222.
Neznámá lokalita, Normandie
8. – 9. století.
Celková délka: 50,2 cm.
Maximální šířka čepele: 7,1 cm.
Literatura: Halbout – Pilet – Vaudour 1987: 222.
Tonneins
Celková délka: 57 cm.
Délka čepele: 46 cm.
Literatura: Storaï – Abaz 2016.
Tonneins, Storaï – Abaz 2016.
Villeneuve-Sur-Lot
Nalezeno v řece Lot, kontext neznámý.
Celková délka: delší než 50 cm.
Literatura: nepublikováno, informaci poskytl Matthieu Haug.
Basse-Indre, muzeum Dobrée
Nález z řeky Loiry. Devět nýtů ze slitiny mědi. 10. století. Inv. č. 930.1.866.
Celková délka: 54,5-54,8 cm.
Délka čepele: 39,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3 cm.
Vnější průměr tuleje: 1,9 cm nebo 2,8 cm.
Literatura: Arbman – Nilsson 1969: 171; Dupuy 2021: 76.
Basse-Indre, muzeum Dobrée, Dupuy 2021: 76.
Nantes, muzeum Dobrée
Nález z řeky Loiry. Inv. č. 928.2.10.
Celková délka: 50,8 cm.
Vnější průměr tuleje: 4,6 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 70.
Nantes, Dupuy 2021: 70.
Nantes, muzeum Dobrée
Nález z řeky Loiry. Inv. č. 928.2.11.
Celková délka: 61,4 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,8 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 70.
Nantes, Dupuy 2021: 70.
Nantes, muzeum Dobrée
Nález z řeky Loiry. Inv. č. 928.2.12.
Celková délka: 62,6 cm.
Rozpětí křidélek: 10 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,9 cm.
Váha: 0,72 kg.
Literatura: Dupuy 2021: 69; katalog muzea v Dobrée.
Nantes, Dupuy 2021: 69.
Nantes, muzeum Dobrée
Nález z řeky Loiry. Inv. č. 928.2.13.
Celková délka: 70,5 cm.
Průměr tuleje: 2,9 cm.
Literatura: Arbman – Nilsson 1969: 189; Dupuy 2021: 70.
Nantes, Dupuy 2021: 70.
Nantes, muzeum Dobrée
Nález z řeky Loiry. Inv. č. 930.1.858.
Celková délka: 67,3 cm.
Průměr tuleje: 3,1 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 81.
Nantes, Dupuy 2021: 81.
Nantes, muzeum Dobrée
Nález z řeky Loiry. Inv. č. 930.1.803.
Celková délka: 51,4 cm.
Průměr tuleje: 3 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 82.
Nantes, Dupuy 2021: 82.
Neznámá lokalita, muzeum Dobrée
Inv. č. 56.5809.
Celková délka: 60,7 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,8 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 91.
Neznámá lokalita, Dupuy 2021: 91.
Neznámá lokalita, muzeum Dobrée
Inv. č. 56.5811.
Celková délka: 61 cm.
Rozpětí křidélek: 15,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,3 cm.
Váha: 0,88 kg.
Literatura: Dupuy 2021: 91; katalog muzea v Dobrée.
Neznámá lokalita, Dupuy 2021: 91.
Neznámá lokalita, muzeum Dobrée
Inv. č. 56.5815.
Celková délka: 51,9 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,1 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 89.
Neznámá lokalita, Dupuy 2021: 89.
Neznámá lokalita, muzeum Dobrée
Inv. č. 56.5813.
Celková délka: 50,7 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,7 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 92.
Neznámá lokalita, Dupuy 2021: 92.
Rezé, muzeum Dobrée
Údajný hrobový nález. Inv. č. 882.1.605
Celková délka: 58,9 cm.
Rozpětí křidélek: 11,7 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,6-2,7 cm.
Váha: 0,66 kg.
Literatura: Dupuy 2021: 79; katalog muzea v Dobrée.
Rezé, Dupuy 2021: 79.
Nantes, muzeum Dobrée
Nález z řeky Loiry. 9.-10. století. Inv. č. 888.3.1.
Celková délka: 52,4 cm.
Maximální šířka čepele: 4,9 cm.
Vnější průměr tuleje: 2-2,5 cm.
Váha: 0,36 kg.
Literatura: Dupuy 2021: 76; katalog muzea v Dobrée.
Nantes, Dupuy 2021: 76.
Le Pellerin, muzeum Dobrée
Nález z vodního kanálu Martinière. Inv. č. 898.10.1-2.
Celková délka: 51,3.
Vnější průměr tuleje: 3,2 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 83.
Le Pellerin, Dupuy 2021: 83.
Le Pellerin, muzeum Dobrée
Nález z vodního kanálu Martinière. Inv. č. 898.10.3.
Celková délka: 31,8 cm. Kopí je přepůleno, původní délka přesahovala 50 cm.
Vnější průměr tuleje: 3 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 78.
Le Pellerin, Dupuy 2021: 78.
Le Pellerin, muzeum Dobrée
Nález z vodního kanálu Martinière. Inv. č. 898.10.4.
Celková délka: 52,5.
Vnější průměr tuleje: 2,1 cm (poškozené).
Literatura: Dupuy 2021: 83.
Le Pellerin, Dupuy 2021: 83.
Le Pellerin, muzeum Dobrée
Nález z vodního kanálu Martinière. Inv. č. 898.10.6.
Celková délka: 56,6 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,1 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 81.
Le Pellerin, Dupuy 2021: 81.
Řeka Vendée, muzeum Dobrée
Vodní nález. Inv. č. 930.1.804.
Celková délka: 53,4 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,9 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 78.
Řeka Vendée, Dupuy 2021: 78.
Řeka Vendée, muzeum Dobrée
Vodní nález. Inv. č. 930.1.805.
Celková délka: 57 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,1 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 84.
Řeka Vendée, Dupuy 2021: 84.
Řeka Vendée nebo Loira, muzeum Dobrée
Vodní nález. Inv. č. 930.1.801.
Celková délka: 52,5 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,8 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 79.
Řeka Vendée nebo Loira, Dupuy 2021: 79.
Řeka Maine, muzeum Dobrée
Vodní nález. Inv. č. 930.1.800.
Celková délka: 50,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 2,3 cm.
Literatura: Dupuy 2021: 80.
Řeka Maine, Dupuy 2021: 80.
Taillebourg
Náhodný říční nález.
9.-11. století.
Celková délka: 51 cm.
Délka čepele: 39 cm.
Maximální šířka čepele: 4,5 cm.
Váha: 0,6357 kg.
Literatura: Dumont – Mariotti 2013.
Taillebourg, Dumont – Mariotti 2013: Fig. 118.
Taillebourg
Náhodný říční nález.
9.-11. století.
Celková délka: 51,5 cm.
Délka čepele: 36,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,3 cm.
Váha: 0,4843 kg.
Literatura: Dumont – Mariotti 2013.
Taillebourg, Dumont – Mariotti 2013: Fig. 119.
Saône-et-Loire
Náhodný říční nález.
8.-10. století.
Celková délka: 50,3 cm.
Délka čepele: 31,8 cm.
Maximální šířka čepele: 7,2 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,8 cm.
Rozpětí křidélek: 10,5 cm.
Literatura: Dumont 2002: 152-3.
Saône-et-Loire, katalog Ministère de la Culture.
Vieux-Vy-sur-Couesnon
Celková délka: 52 cm.
Maximální šířka čepele: 8,1 cm.
Literatura: Bulletin 1917: 83.
Vieux-Vy-sur-Couesnon, katalog Musée de Bretagne.
Neznámá lokalita, muzeum Rouen
8.-11. století.
Muzeum Rouen, autor fotografie: Gvido Libmanis.
Paříž
Náhodný říční nález.
2. pol. 9. – 10. století.
Celková délka: 61,7 cm.
Maximální šířka čepele: 4 cm.
Vnější průměr tuleje: 3 cm.
Literatura: katalog Musée Carnavalet.
Paříž, katalog Musée Carnavalet.
Pineuilh
Nález z opevněného sídla.
Celková délka: 50,8 cm.
Délka tulejky: 11 cm.
Vnitřní průměr tuleje: 2,7 cm.
Literatura: Prodéo et al. 2007: 744-5.
Pineuilh. Zdroj: Prodéo et al. 2007: Fig. 888.
Německo
Göggingen – Wald
Celková délka: 59 cm.
Literatura: Paulsen 1969: 290.
Düsseldorf
Náhodný říční nález.
2. pol. 9. – 10. století.
Celková délka: 54,7 cm.
Délka čepele: 41,5 cm.
Maximální šířka čepele: 4,4 cm.
Rozpětí křidélek: 9,2 cm
Váha: 0,7 kg.
Literatura: Puhle 2001: 257-8.
Düsseldorf, Puhle 2001: IV.49.
Mohuč
Náhodný říční nález.
8. – 9. století.
Celková délka: 50 cm, původně kolem 51 cm.
Délka čepele: 39 cm.
Maximální šířka čepele: 4,7 cm.
Rozpětí křidélek: 8,7 cm
Vnější průměr tuleje: 3 cm.
Váha: okolo 1 kg.
Literatura: Westphal 2002: 251.
Mohuč, Westphal 2002: Abb. 3.3.15.
Mohuč
Náhodný říční nález.
8. – 9. století.
Celková délka: 51,7 cm.
Délka čepele: 40,9 cm.
Maximální šířka čepele: 4,8 cm.
Rozpětí křidélek: 8,6 cm
Vnější průměr tuleje: 3,6 cm.
Literatura: Westphal 2002: 250.
Mohuč, Westphal 2002: Abb. 3.3.12.
Rýn, poblíž Mohuče
Tři hroty, uložené Germánském národním muzeu v Norimberku pod inv. č. FG1026, FG734 a FG1027.
Náhodné říční nálezy.
8. – 9. století.
Celková délka: 51,8 cm (FG1026), 53 cm (FG1027), 55 cm (FG734).
Maximální šířka čepele: 4 cm (FG1026).
Rozpětí křidélek: 7,5 cm (FG1026).
Literatura: Springer 2014: 249.
Rýn, poblíž Mohuče. Springer 2014: Abb 123. Shora: FG1026, FG734, FG1027.
Darmstadt
Náhodný říční nález.
Celková délka: 59,4 cm.
Délka čepele: 47,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6 cm.
Vnější průměr tuleje: 3,2 cm.
Literatura: Westphal 2002: 260.
Darmstadt, Westphal 2002: 261.
Schlüpfelberg – Mühlhausen
1. pol. 9. století.
Tausováno zlatem, stříbrem a slitinou mědi.
Celková délka: 51,4 cm.
Literatura: katalog Archäologische Staatssammlung München.
Schlüpfelberg – Mühlhausen, katalog Archäologische Staatssammlung München.
Neznámá lokalita
9.-10. století.
Celková délka: 56 cm.
Literatura: fotobanka Alamy.com.
Neznámá lokalita, fotobanka Alamy.com.
Neuenburg
Náhodný říční nález.
2. pol. 8. – 1. pol. 9. století.
Celková délka: 52 cm.
Vnitřní průměr tuleje: 2,3 cm.
Rozpětí křidélek: 8,2 cm.
Literatura: Steuer 1989: 229-231.
Neuenburg, Steuer 1989: Abb. 173.
Jezero Plön
Jezerní nález.
10.-11. století.
Celková délka: 57 cm.
Vnitřní průměr tuleje: 2,7 cm.
Maximální šířka čepele: 3,8 cm.
Maximální tloušťka: 1 cm.
Váha: 0,574 kg.
Literatura: Wilke 2021: 405.
Jezero Plön, Wilke 2021: Ryc. 4.
Velká Británie
Nottingham
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu X.
9. století.
Celková délka: 62,2 cm.
Maximální šířka čepele: 6,4 cm.
Literatura: Bjørn – Shetelig 1940: 15.
Nottingham, Bjørn – Shetelig 1940: Fig. 3.
Ballateare
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu V, štítem a dalšími hroty kopí.
10. století.
Celková délka: 60 cm.
Literatura: Bersu – Wilson 1966: 57-8.
Ballateare, Bersu – Wilson 1966: Fig. 35.
Cronk Moar
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu S a štítem.
10. století.
Celková délka: 52 cm.
Literatura: Bersu – Wilson 1966: 76-7.
Cronk Moar, Bersu – Wilson 1966: Fig. 44.
Balladoyne
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu M a štítem.
Celková délka: 51-63,5 cm.
Literatura: Bjørn – Shetelig 1940: 26.
Caerwent, Insula XII
Možný hrobový nález. Nalezeno se sekerou typu M.
10.-11. století.
Celková délka: 58 cm.
Délka čepele: 48 cm.
Maximální šířka čepele: 5,8 cm.
Vnitřní průměr tuleje: 1,84 cm.
Váha: 0,477 kg.
Literatura: Knight 1996: 58; Redknap 2000: 53; osobně ověřil Michael Hendry.
Caerwent, Insula XII, Knight 1996: Fig. 9.
Talacre
Hrobový nález.
Celková délka: 50 cm.
Literatura: Redknap 2000: 54.
Kiloran Bay
Hrobový nález. Nalezeno s mečem typu U/V, sekerou, šípem, štítem a koňskou kostrou.
9.-10. století.
Celková délka: 63,5 cm.
Maximální šířka čepele: 6,5 cm.
Literatura: Grieg 1940: 26.
Kiloran Bay, Grieg 1940: Fig. 27.
Londýn
Náhodný říční nález. A23349.
11. století.
Celková délka: 51,2 cm.
Maximální šířka čepele: 3,7 cm.
Literatura: Bjørn – Shetelig 1940: 77; Wheeler 1927: 23.
Londýn, katalog Londýnského muzea.
Londýn
Náhodný říční nález. A23351.
11. století.
Celková délka: 53,5 cm.
Maximální šířka čepele: 3,3 cm.
Literatura: Bjørn – Shetelig 1940: 77; Wheeler 1927: 23.
Londýn, katalog Londýnského muzea.
Londýn
Náhodný říční nález. 1893,0715.2.
9.-10. století.
Plátováno stříbrem a slitinou mědi.
Celková délka: 54,6 cm.
Maximální šířka čepele: 2,34 cm.
Vnější průměr tuleje: 2 cm.
Váha: 0,3 kg.
Literatura: Bjørn – Shetelig 1940: 84; Graham-Campbell 1980: 73.
Londýn, katalog Londýnského muzea.
Londýn
Náhodný říční nález. 1854,0330.1
9.-11. století.
Celková délka: 74,4 cm.
Literatura: katalog Britského muzea.
Londýn, katalog Britského muzea.
Londýn
Náhodný říční nález. 1856,0401.1376.
Celková délka: 61 cm.
Literatura: Bjørn – Shetelig 1940: 84.
Londýn, Bjørn – Shetelig 1940: Fig. 50.
Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.
Literatura
Laxdæla saga = Sága o lidech z Lososího údolí. Přel. Ladislav Heger. In: Staroislandské ságy, Praha 2015, 213–362.
Abramowicz, Andrzej – Nadolski, Andrzej – Poklewski-Koziełł, Tadeusz (1959). Cmentarzysko z XI wieku w Lutomiersku pod Łodzią, Lódź.
Androshchuk, Fedir (2014). Viking Swords : Swords and Social aspects of Weaponry in Viking Age Societies, Stockholm.
Androščuk – Zocenko 2012 = Андрощук Ф. O. – Зоценко В. (2012). Скандинавские древности Южной Руси: каталог, Paris.
Arbman, Holger (1940). Birka I. Die Gräber. Tafeln, Stockholm.
Arbman, Holger – Nilsson, Nils-Ove (1969). Armes scandinaves de l’époque Viking en France. In: Meddelanden från Lunds Universitets historiska Museum (1966–1968), 163–202.
Arne, T. J. (1934). Das Bootgräberfeld Von Tuna in Alsike, Uppland, Stockholm.
Atgāzis, Māris (1990). Pētījumi Dreņģeru-Čunkānu kapulauka un aizsardzības izrakumi Plūdoņu II apmetnē. In: Zinātniskās atskaites sesijas materiāli par arheologu un etnogrāfu 1988. un 1989. gada pētījumu rezultātiem, Rīga, 34-43.
Atgāzis, Māris (2019). Tuvcīņas ieroči Latvijā 10.- 13.gadsimtā, Rīga.
Bavec, Uroš (1991). Sulice s krilci – znak frankovske prisotnosti v srednjem in severnem Podonavju, Ljubljana : Univerza v Ljubljani.
Bekić, Luka (2003). Novi nalaz ranosrednjovjekovnog koplja s krilcima. In. Vjesnik Arheološkog muzeja u Zagrebu 36/1, 165-180.
Belošević, Janko (2007). Starohrvatsko groblje na Ždrijacu u Ninu, Zadar.
Bergstøl, Jostein (2008). Samer i Østerdalen? En studie av etnisitet i jernalderen og middelalderen i det nordøstre Hedmark, Oslo: Universitetet i Oslo.
Bersu, Gerhard – Wilson, David M. (1966). Three Viking Graves in the Isle of Man. The Society for Medieval Archaeology Monograph Servies: No 1, London.
Bjørn, Anathon – Shetelig, Haakon (1940). Viking Antiquities in Great Britain and Ireland, Part 4 : Viking Antiquities in England, Bergen.
Blindheim, Charlotte – Heyerdahl-Larsen, Birgit – Tollnes, R. L. (1981). Kaupang-funnene. Bind 1, Oslo.
Boissonnas, Jean (1914). Collection Charles Boissonnas. Armes anciennes de la Suisse, Paris.
Bonnamour, Louis (1990). Du silex à la poudre… 4000 ans d’armement en Val de Saône (cat. expo. Chalon-sur-Sâone), Montagnac.
Bulletin 1917 = Bulletin et mémoires de la Société archéologique du département d’Ille-et-Vilaine Société archéologique et historique d’Ille-et-Vilaine, T. XLV, 1917.
Cleve, Nils (1978). Skelettgravfälten på Kjuloholm i Kjulo; Vikingatid och korstågstid. Gravfältet C. Finska Fornminnesföreningens Tidskrift 44: 2, Helsinki.
Creutz, Kristina (2003). Tension and tradition: a study of late Iron Age spearheads around the Baltic Sea, Stockholm.
De Graeve, Arne (2010). Het vergeten deel van de collectie Maertens de Noordhout boven water gehaald, Gent : Universiteit Gent.
Demo, Željko (2010). Ranosrednjovjekovno koplje s krilcima iz okolice Dugog Sela u svjetlu novih saznanja o ovoj vrsti oružja na motki. In: Archaeologia Adriatica 4/1, 61-84.
Dijkstra, M. F. P. – Verhoeven, A. A. A. – van Straten, K. C. J. (2017). Nieuw licht op Leithon Archeologisch onderzoek naar de vroegmiddeleeuwse bewoning in plange- bied Leiderdorp-Plantage, Amsterdam.
Dumont, Annie (2002). Les passages à gué de la grande Saône. Approche archéologique et historique d’un espace fluvial (de Verdun-sur-le-Doubs à Lyon), Dijon.
Dumont, Annie – Mariotti, Jean-François (2013). Archéologie et histoire du fleuve Charente: Taillebourg-Port d’Envaux : une zone portuaire du haut Moyen Âge sur le fleuve Charente, Dijon.
Dupuy, Virginie (2021). Les temps carolingiens, Nantes.
Eichert, Stefan – Mehofer, Mathias – Baier, Robert (2011). Archäologische und archäometallurgische Untersuchungen an einer karolingerzeitlichen Flügellanzenspitze aus dem Längsee in Kärnten/Österreich. In: Archäologische Korrespondenzblatt 41/1, 139-154.
Eichert, Stefan – Mehofer, Mathias (2019). A Carolinginan-Period Winged Lance from Lake Längsee in Carinthia/Austria. In: Poláček, Lumír – Kouřil, Pavel (eds.). Internationale Tagungen in Mikulčice IX. Bewaffnung und Reiterausrüstung des 8. bis 10. Jahrhunderts in Mitteleuropa, Brno, 359-371.
Eldjárn, Kristján (1956). Spjót frá Rangá. In: Tíminn, 27.05.1956, 5.
Eldjárn, Kristján (2016). Kuml og haugfé, Reykjavík.
Fodor, István (1996). The Ancient Hungarians : exhibition catalogue, Budapest.
Fuglesang, Signe Horn (1980). Some Aspects of the Ringerike Style : A phase of 11th century Scandinavian art, Odense.
Ghellinck, Joseph de (1968). Catalogus van de tentoonstelling gewijd aan wapens en wapenrustingen behorend tot Belgische privé verzamelingen Kasteel Laarne, Brussel.
Graham-Campbell, James (1980). Viking Artefacts: A Select Catalogue, London
Griciuvienė, Eglė (2005). Žiemgaliai. Baltų archeologijos paroda. Katalogas = The Semigallians. Baltic archaeological exhibition. Catalogue, Vilnius.
Grieg, Sigurd (1940). Viking Antiquities in Great Britain and Ireland, Part 2 : Viking Antiquities in Scotland, Oslo.
Chudziak, Wojciech et al. (2016). Podwodne dziedzictwo archeologiczne Polski. Katalog stanowisk (badania 2011–2015), Toruń.
Halbout, Patrick – Pilet, Christian – Vaudour, Catherine (1987). Corpus des objets domestiques et des armes en fer de Normandie. Du Ier au XVe siècle, Caen.
Harrison, Stephen H. – Ó Floinn, Raghnall (2014). Viking Graves and Grave-Goods in Ireland. Medieval Dublin Excavations 1962-81, Series B, Dublin.
Hofrén, Erik (1961). Vikingabygden vid Ljungbyån. In: Kalmar läns fornminnesförenings små bygdebeskrivningar 27, 99-130.
Husár, Martin (2006). Včasnostredoveké krídelkovité kopije na území Karpatskej kotliny. In: Studia Historica Nitriensia 13, 47-78.
Husár, Martin (2014). Žrďovo-bodné zbrane včasného stredoveku v Karpatskej kotline. 1. diel, Typológia a jej vyhodnotenie, Nitra.
Husár, Martin (2016). Finds of the early medieval thrusting pole arms from watery locations of the Carpathian Basin. In: Acta Militaria Mediaevalia XII, 7–23.
La Baume, Wolfgang (1940). Ein spätprussisches Reitergrab mit Helm und Verzierten Lanzen aus Ekritten, Kr. Samland. In: Altpreußen 4, Königsberg, 84-87.
Nørgård Jørgensen, Anne (1999). Waffen & Gräber. Typologische und chronologische Studien zu skandinavischen Waffengräbern 520/30 bis 900 n.Chr. Nordiske Fortidsminder Serie B Volume 17, København.
Kainov 2019 = Каинов, Сергей Юрьевич (2019). Сложение комплекса вооружения Древней Руси X – начала XI в. (по материалам Гнёздовского некрополя и поселения). Диссертация на соискание ученой степени кандидата исторических наук Том I, Москва.
Kazakevičius 1988 = Казакявичюс В. (1988). Оружие балтских племен II—VIII вв. на территории Литвы, Вильнюс.
Kazakevičius, Vytautas (1999). Dėl E tipo ietigalių ornamentuotomis įmovomis chronologijos ir kilmės. In: Archaeologia Lituana 1, 179–196.
Kirpičnikov 1966 = Кирпичников А. Н. (1966). Древнерусское оружие. Вып. 2: Копья, сулицы, боевые топоры, булавы, кистени IX – XIII вв, Москва.
Knight, J. K. (1996). Late Roman and Post-Roman Caerwent. Some Evidence from Metalwork. In: Archaeologica Cambrensis 145, 34-66.
Kočkurkina 1989 = Кочкуркина, С. И. (1989). Памятники Юго—Восточного Приладожья и Прионежья, Петрозаводск.
Kouřil, Pavel (2005). Frühmittelalterliche Kriegergräber mit Flügellanzen und Sporen des Typs Biskupija-Crkvina auf mährischen Nekropolen. In: Die Frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas, Brno, 67-99.
Kouřil, Pavel (ed.) (2014). Velká Morava a počátky křesťanství, Archeologický ústav AV ČR, Brno.
Kovač, Mario (2003). Ubojite oštrice – Hladno oružje na području Hrvatske od IX. do kraja XVIII. stoljeća, Gornja Stubica.
Kovács, László (1970a). A honfogaló magyarok lándzsái és lándzsástemetkezésük. In: Alba Regia 11, 81-108.
Kovács, László (1970b). Die Budapester Wikingerlanze (Geschichtsabriss der ungarischen Königslanze). In: Acta archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 22, 323-340.
Kovács, László (1978). Über die ungarischen Lanzen aus dem 10.-11. Jahrhundert. In: Mitteilungen des Archäologischen Instituts der Ungarischen Akademie der Wissenschaften 7, 61-73.
Kovács, László (1980). Bemerkungen zur Bewertung der fränkischen Flügellanzen im Karpatenbecken. In: Mitteilungen des Archäologischen Instituts der Ungarischen Akademie der Wissenschaften 8-9, 97-119.
Lehtosalo-Hilander, Pirkko-Liisa (1982a). Luistari I. The Graves. Suomen Muinaismuistoyhdistyksen Aikakauskirja 82:1, Helsinki.
Lehtosalo-Hilander, Pirkko-Liisa (1982b). Luistari II. The Artefacts. Suomen Muinaismuistoyhdistyksen Aikakauskirja 82:2, Helsinki.
Lorange, Anders (1875). Samlingen af Norske oldsager i Bergens museum, Bergen.
Lorange, Anders Lund (1889). Den Yngre Jernalders Sværd. Et Bidrag til Vikingetidens Historie og Teknologi, Bergen.
Miletić, Nada (1991). Ranosrednjovekovna koplja s krilima iz Bosne i Hercegovine. In: Čović, B. (ed.). Zbornik radova posvećenih akademiku Alojzu Bencu, Posebna izdanja 95, Odeljenje društvenih nauka 27, 201–208.
Milošević, Ante (1999). Archäologische Problemuntersuchung im Flussber der Cetina (Kroatien) zwischen 1990 und 1994. In: Archäologische Korrespondenzblatt 29/2, 203-210.
Nadolski, Andrzej (1954). Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku, Łódź.
Pasquini, B. – Bombled, P. – Flucher, G. (2022). Le cas exceptionnel d’une lance à fourreau. La lance de Bissay-Choigny „La Prélette“ (Aisne). In: Revue archéologique de Picardie 3/2022, 111-125.
Paulsen, Peter (1969). Flügellanzen. Zum archäologischen Horizont der Wiener ,sancta lancea’. In: Frühmittelalterliche Studien 3, 289-312.
Pedersen, Anne (2014). Dead Warriors in Living Memory. A study of weapon and equestrian burials in Viking-age Denmark, AD 800-1000, Publications from the National Museum. Studies in Archaeology & History Vol. 20:1 2. (Catalogue), Copenhagen.
Petersen, Jan (1919). De Norske Vikingesverd: En Typologisk-Kronologisk Studie Over Vikingetidens Vaaben, Kristiania.
Petersen, Ernst (1939). Der ostelbische Raum als germanisches Kraftfeld im Lichte der Bodenfunde des 6.-8. Jahrhunderts, Leipzig.
Prodéo, Frédéric et al. (2007). Pineuilh (33) «La Mothe», Volume 2B – Zones 1a et 1b, Paris.
Puhle, Matthias (2001). Otto der Große. Magdeburg und Europa. Eine Ausstellung im Kulturhistorischen Museum Magdeburg vom 27. August – 2. Dezember 2001. Katalog der 27. Ausstellung des Europarates und Landesausstellung Sachsen-Anhalt, Band II Katalog, Mainz.
Redknap, Mark (2000). Vikings in Wales. An Archaeological Quest, Cardiff.
Rygh, Oluf (1885). Norske Oldsager, Christiana.
Sajdl, Aleksandar (2018). An Early-Mediaeval winged spearhead from Fruška Gora. In: Journal of the Archaeological Museum in Zagreb 51/1, 149-159.
Sankiewicz, Paweł (2018). Katalog broni drzewcowej / Pole Weapons. Catalogue. In: P. Sankiewicz – A. Wyrwa (red). Broń drzewcowa i uzbrojenie ochronne z Ostrowa Lednickiego, Giecza i Grzybowa, Lednice, 147-216.
Selirand, Jüri (1975). Estnische Gruppe der nordeuropäischen Lanzenspitzen mit damasziertem Blatt. In: TATÜ 24/2, Tallinn, 171–187.
Serning, Inga (1966). Dalarnas järnålder, Stockholm.
Shetelig, Haakon (1912). Vestlandske graver fra jernalderen, Bergen.
Schulze-Dörrlamm, Mechthild (2011). Die Heilige Lanze in Wien. Die Frühgeschichte des karolingisch-ottonischen Herrschaftszeichens aus archäologischer Sicht. In: Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 58/2, 707-742.
Schwarzer, Joseph K (2004). The Weapons. In : Bass, George F. (ed.). Serçe Limani: An Eleventh-Century Shipwreck Vol. 1, The Ship and Its Anchorage, Crew, and Passengers, College Station, 363-397.
Sijarić, Mirsad (2014). Hladno oružje iz Bosne i Hercegovine u arheologiji razvijenog i kasnog srednjeg vijeka, Sarajevo.
Sjøvold, Thorleif (1974). The Iron Age settlement of artic Norway : a study in the expansion of European Iron Age culture within the arctic circle, Vol. II, Tromsø.
Solberg, Bergljot (1984). Norwegian Spear-Heads from the Merovingian and Viking Periods, Bergen : Universitetet i Bergen.
Solberg, Bergljot (1991). Weapons Export from the Continent to the Nordic Countries in the Carolingian Period. In: Studien zur Sachsenforschung 7 [= Veröffentlichungen der urgeschichtlichen Sammlungen des Landesmuseums zu Hannover 39], Hildesheim, 241–259.
Springer, Tobias (2014). Frühgeschichte. Archäologische Funde von der Römerzeit bis zum Mittelalter im Germanischen Nationalmuseum, Nürnberg.
Steuer, Heiko (1989). Karolingische Waffen aus dem Oberrhein bei Kehl-Auenheim, Ortenaukreis. In: Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg 1988, 229-231.
Stolpe, Hjalmar – Arne, T. J. (1912). Graffältet vid Vendel, Stockholm.
Storaï, Romain – Abaz, Bernard (2016). Deux lances trouvees dans le lit de dame Garonne. Dostupné z: https://www.academia.edu/31612017/Deux_lances_trouvees_dans_le_lit_de_dame_Garonne
Svoljšak, Drago et al. (1997). Novo gradivo v Arheološkem oddelku Narodnega muzeja v Ljubljani (pridobljeno v letih od 1987. do 1993. In: Varstvo spomenikov 36, 224-297.
Szameit, Erik (1987). Waffenfunde aus Österreich Teil II: Die Saxe und Lanzenspitzen. In: Archaeologia Austriaca 71, 155-171.
Świątkiewicz, Piotr (2002). Uzbrojenie Wczesnośredniowieczne z Pomorza Zachodniego, Łódź.
Tautavičius, Adolfas (1996). Vidurinis geležies amžius Lietuvoje: V – IX a., Vilnius.
Thunmark-Nylén, Lena (1998). Die Wikingerzeit Gotlands II : Typentafeln, Stockholm.
Thunmark-Nylén, Lena (2000). Die Wikingerzeit Gotlands IV:1–3 : Katalog, Stockholm.
Thålin-Bergman, Lena (1986). Übersicht der Speerspitzen von Birka. In: Greta Arwidsson (ed.) Birka II: 2. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 15-20.
Tomičić, Željko (1968). Važnost nalaza ranosrednjovjekovnog koplja u Varaždinu. In: Starohrvatska prosvjeta, III, 10, 53-61.
Tomičić, Željko (1985). Prilog istraživanju karolinškog oružja u Međimurju i varaždinskoj regiji. In: Starohrvatska prosvjeta, III, 14, 209-230.
Tomičić, Željko (2013). Karolinško koplje iz Varaždina – prinos poznavanju najranije prošlosti grada. In: Radovi Zavoda za znanstveni rad Varaždin 24, 137-152.
Vinski, Zdenko (1981). O nalazima karolinških mačeva u Jugoslaviji. In: Starohrvatska prosvjeta, III, 11, 9-54.
Vouga, Émile (1885). Les Helvètes a la Tène, Neuchâtel.
Westphal, Herbert (2002). Franken oder Sachsen?: Untersuchungen an frühmittelalterlichen Waffen, Oldenburg.
Wheeler, R.E.M. (1927). London and the Vikings. London Museum Catalogues, London.
Wilke, Gerard (2021). Broń drzewcowa z badań podwodnych na reliktach mostu przy słowiańskim osiedlu obronnym w Olsborgu w Plön, na jeziorze Großer Plöner See, w północnych Niemczech. In: Acta Universitatis Lodziensis. Folia Archaeologica 36, 395–420.
Ypey, Jaap (1982). Flügellanzen in niederländischen Sammlungen. In: Rijksdienst voor het Oudheidkundig Bodemonderzoek, Amersfoort, 241-276.
Zariņa, Anna (2006). Salaspils Laukskolas kapulauks: 10.-13. gadsimts, Rīga.
Jedna odpověď
Pro mě přínosný přehled a seznámení s tématem a rozšiřující dotaz.
Zachovaly se nějaké zbytky původních násad a osazení?
Násada je podstatná a nosná část hrotu – přenáší pohyb do funkční části (hrotu a břitů) a současně musí vydržet namáhání při použití, měla by být dostatečně tuhá, aby šlo udělat přesný pohyb atd.
Otázka je zaměřená na vnější tvar – pokud se kopí/oštěp používá pouze jako bodná zbraň, lze očekávat, že násada bude přibližně kulatá (tisícihran). pokud se ale používá i břit jako nůž/sekera, lze očekávat, že násada bude oválná, žebrovaná, aby polohu břitu nemusel kopiník kontrolovat zrakem, ale aby ji cítil v ruce.
Pravidelný osmihran nebo šestihran tomuto požadavku nevyhovuje, protože není poznat pohmatem, která hrana nebo ploška je vedoucí.
Na výše uvedených hrotech jsou u polských nálezů hraněné tuleje (osmihran a šestihran), které by naznačovaly vodící plošku a u ostatních nálezů se občas vyskytne hraněná tulej s osmihranem, kde je vodící hrana.
A dokončení otázky a úvahy – kdyby se našla zploštěle hraněná nebo oválná násada u dlouhého hrotu určeného i k sekání, nebyl bych překvapen.