Kromě svatováclavské zbroje, která je zřejmě nejlépe zachovanou kroužkovou zbrojí raně středověké Evropy, z Prahy pochází ještě jedna nepříliš známá a špatně publikovaná zbroj nalezená v bubenečské Stromovce. V následujícím textu si tento nález zběžně představíme. Autor článku dlouhodobě usiloval o možnost zbroj osobně prozkoumat, což se 22.6.2022 podařilo.
Pozice Stromovky na mapě Evropy.
Nálezová situace a současná pozice
Při zemních pracích v Královské oboře – Stromovce roku 1938 narazili dělníci na depot, sestávající ze dvou analogických přileb s barmicemi, kroužkové košile, kroužkových, kožených a plechových fragmentů. Velikost nálezů naznačuje, že přilby byly vloženy do sebe a zbroj byla uložena dovnitř menší přilby. Autor stránky Curia Vítkov, který měl možnost nález také osobně ohledat, zřejmě mylně informuje, že zbroj byla nalezena ve větší přilbě (tj. Stromovka I).
Nález byl ohlášen Archeologickému ústavu v Praze, který depot téhož roku předal Národnímu muzeu. Kompletní nález spadá pod Oddělení starších českých dějin. Zbroj, která má inventární číslo H2-60755 (dříve č. dep. 1150), je uložena v terezínském depozitu a byla celkem čtyřikrát publikována (Bernart 2010: 68-9; Bravermanová et al. 2019: 275-6, Obr. 63; Hejdová 1964: 51; Šnajdrová 2014: 32, Obr. 4).
Zbroj ze Stromovky. Zdroj: Národní muzeum – Historické muzeum, www.esbirky.cz.
Popis
Zbroj má v současné chvíli podobu homolotovité, kompaktní, vrstvené, rzí slepené hroudy o výšce cca 17–20 cm a obvodech 50 × 47 cm. Váha hroudy byla roku 2014 přibližně 7 kg, roku 2022 je již váha nižší. Zbroj rozhodně není kompletní, části jsou nepochybně odpadnuté. Nakolik víme, nikdy nebyl podniknut pokus zbroj rozbalit nebo určit její velikost. Na všech viditelných částech zbroje je styl pletení klasický „čtyři v jednom“ a pletivo je kombinací nýtovaných a solidních kroužků. Dle Bravermanové jsou solidní kroužky svařované (Bravermanová et al. 2019: 275-6). Osobním ohledáním jsem vyloučil pájení, ale vůbec nevylučuji klasické ražení/vysekávání. Průřez obou druhů kroužků je blízký kruhu či oválu. Viditelné nýtky mají drobnou hříbkovou hlavu, která se nachází pouze na venkovní straně, zatímco na vnitřní straně se nachází decentní ploška reprezentovaná patou nýtu. Směr překrytí nýtovaných kroužků je proti směru hodinových ručiček. Nejsou patrné kontrastní kroužky ze slitiny mědi. Vnější velikost nýtovaných kroužků nabývá 0,86-0,93 cm, přes nýty 0,91-1 cm. Vnitřní průměr kroužků je 0,57-0,62 cm. Síla použitého drátu je 0,12-0,16 cm, z bočního pohledu 0,142-0,161 cm. Vnější rozměr solidních kroužků jest 0,86-0,89 cm, vnitřní 0,54-0,58 cm. Síla materiálu solidních kroužků činí z čelního pohledu 0,1-0,14 cm, z bočního pohledu 0,132-0,154 cm. Pletivo je vizuálně vyrovnané. Bravermanová (et al. 2019: 292) udává mírně odlišné závěry: „Vnější průměr svařovaného kroužku je 8,3 mm, vnitřní 6,2 mm, průřez drátu 1,25 mm, u nýtovaného je vnější průměr 8,4 mm, vnitřní 5,6 mm, průřez drátu 1,3 mm.“
Tvar a velikost hroudy odpovídá uložení do kaloty přilby. Velikost a váha současně naznačuje, že zbroj byla nevelkých rozměrů a omezovala se především na torzo a teoreticky i paže po lokty.
Zbroj ze Stromovky. Zdroj: Bravermanová et al. 2019: 276, Obr. 63.
Detail pletiva zbroje.
Drobné kroužkové fragmenty depotu mohou pocházet barmic přileb. U jedné z přileb (Stromovka II) byla nalezena část přikorodované barmice uvnitř zvonu. Vnitřní průměry kroužků této barmice měří 0,45-0,5 cm při tloušťce drátu 0,1 cm (osobní rozhovor s Milošem Bernartem). Osobní ohledání umožnilo prozkoumat pouze jediný kroužek z barmice, a to připojovací kroužek, který byl zaveden do držáku a zde navlečen na drát. Tento kroužek byl příliš poničený na to, aby umožnil stanovit průměr (rámcově odpovídá Bernartovu měření), ale průměr drátu se pohyboval mezi 0,16-0,2 cm. Bravermanová udává poněkud rozdílné rozměry: podle ní mají kroužky vnější průměr cca 10,4 cm, vnitřní 0,5 cm při průřezu drátu je 0,2-0,34 cm (Bravermanová et al. 2019: 294). V každém případě se barmice zdá být vytvořena z mírně jemnějšího pletiva než zbroj.
Pozůstatek barmice u přilby Stromovka II. Zdroj: Bernart 2010: Obr. 32.
Datace
Vzhledem k povaze nálezu se depot v minulosti dlouhodobě datoval mezi 7.-12. století (Hejdová 1964: 49-54; Klučina – Marsina – Romaňák 1985: 70). Takovou dataci již není možné podpořit. S narůstajícím korpusem analogických přileb (Kainov 2019: 189-191, Рис. 71; Macháček et al. 2021: 160, 440, 670; Pieta 2015: 27-30, Obr. 17.1-2; Macků – Pilná 2021) se ukazuje, že datace této skupiny směřuje do 3. třetiny 9. století a 1. poloviny 10. století, jak poznamenala též Profantová (2016: 134). Přilby lze řadit do pozdního velkomoravského období a do povelkomoravského horizontu. Zbroj tak reflektuje středoevropské ochranné odění kolem přelomu 9. a 10. století.
Jezdecká scéna z rukopisu Leiden, UBL, Cod. Perizoni F.17, 15v, datovaného do prvních dvou dekád 10. století. Zobrazená zbroj může velikostně odpovídat nálezu ze Stromovky.
Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.
Literatura
Bernart, Miloš (2010). Raně středověké přílby, zbroje a štíty z Českých zemí, Praha: Univerzita Karlova
Bravermanová, M. – Havlínová, A. – Ledvina, P. – Perlík, D. (2019). Nová zjištění o přilbě a zbroji zv. svatováclavské. In: Archeologie ve středních Čechách 23, 235–310.
Hejdová, Dagmar (1964). Přilba zvaná „svatováclavská“. In: Sborník Národního muzea v Praze, A 18, no. 1–2, 1–106.
Kainov 2019 = Каинов, С. Ю. (2019). Сложение комплекса вооружения Древней Руси X – начала XI в. (по материалам Гнёздовского некрополя и поселения). Диссертация на соискание ученой степени кандидата исторических наук, Том I, Москва. 7
Klučina, P. – Marsina, R. – Romaňák, A. (1985). Vojenské dějiny Československa, 1. díl (do roku 1526), Praha.
Macháček, Jiří et al. (2021). Břeclav – Pohansko X. Sídelní areál na Severovýchodním předhradí. Archeologické výzkumy v letech 2008-2016, Brno.
Macků, Pavel – Pilná, Veronika (2021). An early-medieval helmet of the Stromovka-Gnezdovo-Bojná type from the collections of the Kozel chateau. In: Archaeologia historica 46, 2, 445-466.
Pieta, Karol (2015). Včasnostredoveké mocenské centrum Bojná – výskumy v rokoch 2007–2013. In: Pieta, K. – Robak, Z. (eds.). Bojná 2 – Nové výsledky výskumov včasnostredovekých hradísk, Nitra, 9–49.
Profantová, Naďa (2016). Chronologie časně slovanského a starohradištního osídlení Čech na příkladu Prahy a jejího zázemí. In: Boháčová, I. – Šmolíková, M. (eds.). Praha archeologická, Praha, 129-146.
Šnajdrová, Evženie (2014). Arma ofensiva et defensiva. Historické zbraně a zbroj ze sbírky Národního muzea, Praha.
